Punské války Petr Procházka

Prezentace na téma: "Punské války Petr Procházka"— Transkript prezentace:

1 Punské války Petr Procházka
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petr Procházka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

2  boje o ovládnutí Středomoří mezi Římem a Kartágem
Poeni = Punové = latinsky Kartaginci (odtud název punské) celkem 3 války ve 3. až 2. stol. př. n. l. 

3 Obr. 1 Oblast Středomoří před vypuknutím punských válek (265 př. n. l.) Úkoly: Vyhledej na mapě město Kartágo a pojmenuj oblasti, které ovládalo. Ukaž na mapě jádro římské říše a zhodnoť její vliv ve Středomoří. Jaké území mezi oběma mocnostmi bylo před válkami nezávislé? V jakém státě dnes leží bývalé centrum kartaginského impéria?

4 1. punská válka (264–241 př. n. l.)  Vypukla z obavy Římanů před sílícím vlivem Kartága na Sicílii. Boje probíhaly převážně na moři poblíž Sicílie. Neúspěšně skončil pokus Římanů porazit Kartágo na jeho vlastní, africké půdě. r. 241 př. n. l. Římané zvítězili v rozhodující námořní bitvě poblíž Sicílie.

5 Obr. 2 Situace po vypuknutí 1. punské války na Sicílii území Kartága území Syrakus směr útoku Římanů Obr. 3 Situace po ukončení 1. punské války na Sicílii území Římanů území Syrakus území Kartága

6 2. punská válka (218–201 př. n. l.) pochod Kartaginců přes Hispánii (Španělsko), Pyreneje, Galii (Francie) a Alpy do Itálie Hannibal − velmi schopný politik a vojevůdce, stál v čele kartaginských vojsk. r. 211 př. n. l. se Hannibal probojoval až k městu Řím: „Hannibal ante portas“ (Hannibal před branami), nedokázal však situace využít k vítězství ve válce. r. 202 př. n. l. – vítězství Římanů v bitvě u Zamy (severní Afrika) a tím i zisk převahy ve Středomoří

7 Obr. 4 Hannibalovo tažení přes Hispanii a Galii do Itálie; na severu Afriky viz též město Zama, kde r. 202 př. n. l. Římané Kartagince porazili.

8 Obr. 5 Trasimenské jezero v severní Itálii; r. 218 př. n. l
Obr. 5 Trasimenské jezero v severní Itálii; r. 218 př. n. l. porazil u jeho břehů Hannibal Římany a otevřel si tak cestu do jižních oblastí.

9 Hannibal zvítězil poté, co použil svou oblíbenou taktiku obchvatu
Obr. 6 Bitva u Kann (Cannae) v jižní Itálii r. 215 př. n. l. (uvádí se i rok 216 př. n. l.) Hannibal zvítězil poté, co použil svou oblíbenou taktiku obchvatu s následným úderem do soupeřova týla. vojsko Kartaginců vojsko Římanů

10 Obr. 8 Komické ztvárnění Hannibalova tažení přes Alpy
Obr. 7 Nenahraditelnými pomocníky při invazi do Itálie byli pro Hannibala sloni. Obr. 8 Komické ztvárnění Hannibalova tažení přes Alpy Obr. 9 Hannibalovy slony připomíná i jedna z autobusových zastávek v Londýně.

11 Obr. 10 Hannibal − jeden z největších vojevůdců v dějinách. Po porážce
v 2. punské válce žil ve vyhnanství. Jeho posledním domovem byla Bíthýnie (území v dnešním Turecku), kde r. 183 př. n. l. spáchal sebevraždu. Obr. 11 Scipio Africanus – velitel vítězného římského vojska v bitvě u Zamy (původní římská busta je vystavena v Národním archeologickém muzeu v Neapoli).

12 Obr. 13 Hannibalův galský voják
Obr. 12 Hannibalův hispánský voják

13 3. punská válka (149–146 př. n. l.) rozpoutána Římany za účelem definitivního zničení protivníka Římané znovu vtrhli do severní Afriky; svému soupeři nedovolili víc než zoufalou obranu. Město bylo srovnáno se zemí a prokleto, aby už nikdy nemohlo být obnoveno. Území Kartága se stalo součástí římské říše.

14 Obr. 14 Trosky starověkého Kartága v dnešním Tunisku;
místo je zapsáno na seznamu chráněných památek UNESCO.

15 Obr. 15 Jméno Kartágo se skrývá i v názvu španělského města Cartagena (čti kartachena; původně Cartago Nova – Nové Kartágo), založeného Kartaginci ve 3. stol. př. n. l. Na obrázku jsou vidět zbytky divadla z římské doby.

16 Obr. 16 Celkový pohled na město Cartagena v dnešní Kolumbii, bývalé španělské kolonii.

17 Otázky: Mezi kým a kdy probíhaly punské války? Od čeho je odvozen jejich název? Co bylo důvodem k vypuknutí válek? Stručně objasni průběh a výsledek 1. punské války. (Využij snímek 5, obr. 2 a 3.) 3) Popiš Hannibalovo tažení do Itálie během 2. punské války. Jaký byl její výsledek a jak se změnilo postavení soupeřících velmocí ve Středomoří? (Využij snímek 7, obr. 4.) Proč vypukla 3. punská válka? Jaký poměr sil existoval po jejím ukončení mezi vítězem a poraženým? Do jaké země se vypravíme, chceme-li navštívit někdejší město Kartágo? Jaká jiná místa na světě dnes připomínají bývalou slávu starověkého Kartága?

18 Citace obrazových materiálů:
Obr. 1: Bourrichon, Xander89. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 2: Vercingetorix, RedTony. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3: Vercingetorix, RedTony. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4: Frank Martini.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5: Adrian Michael. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 6: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 7: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 8: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < crossing_the_Alps.jpg> Obr. 9: Jim Champion. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 10: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

19 Citace obrazových materiálů:
Obr. 11: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 12: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 13: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 14: Institute for the Study of the Ancient World. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 15: Murcianboy. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 16: Norma Gòmez. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

20 Literatura: ČORNEJ, Petr a kol. Dějepis pro SOŠ: české a světové dějiny. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, ISBN X. PEČÍRKA, Jan a kol. Dějiny pravěku a starověku, II. část. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. BURIAN, Jan. Hannibal. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1967.