Globalizace, rozvoj a sociální učení církve

Neolitická Obchodní Vědecká Průmyslová Postindustriální Sexuální Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Počet lidí na Zemi: 10 000 př. Kr 5 milionů 1000 př. Kr 80 milionů Rok 0 250 milionů 1500 460 milionů 1800 900 milionů 1830 1 miliarda 1930 2 miliardy 1960 3 miliardy 1975 4 miliardy 1987 5 miliard 1999 6 miliard 2011 7 miliard 2050 odhad 9-11 mld. Dějiny plné revolucí Neolitická Obchodní Vědecká Průmyslová Postindustriální Sexuální Informační Zemědělská půda 0,2 ha na obyvatele, u nás 0,3 ha Hustota osídlení 44, u nás 133 obyv./km2, světové HDP per capita

Co je to globalizace? Globalizace je rychle rostoucí „časoprostorová komprese“ (time-space compression) „borderless world“ „světověk“ „exploze vzájemné celoplanetární závislosti“ „runaway world“ „permanentní výjimečný stav“

Tři etapy globalizace (Friedman) 1492-1800 Hlavní síla-státy, celosvětový obchod, hrubá síla, soutěž a konkurence mezi státy Globalizace 2.0 1800-2000 Hlavní síla-nadnárodní společnosti, průmyslová revoluce, vznik globální ekonomiky, rozvoj komunikační infrastruktury Globalizace 3.0 2000- Hlavní síla-jedinec, plochý svět, hřiště se nejen zmenšuje, ale i vyrovnává, vstup nezápadních aktérů, všichni nejsou součástí plochého světa... Thomas L. Friedman, Svět je plochý. Stručné dějiny jednadvacátého století (2005, 2006, česky 2007)

Jaká je globalizace? „nebojuji proti kapitalismu, ale proti globalizaci” V. Bělohradský „globalizace nejmocnější silou způsobující sociální dobro ve světě. Globalizace tedy není problémem, ale řešením“ Jagdish N. Bhagwati

Charakter globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Zrychlený transport: Lidí (cestování, migrace) Zboží , služeb, kapitálu Informací, technologií Pronikání a střetávání: - Životních stylů, kultur, náboženství

„Aktéři globalizace“ Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, internacionalizace vlastnictví. NNS jsou stále nezávislejší na zemích svého původu, působí globálně, v globálním měřítku koncentrují ekonomickou moc v rukou malého počtu ekonomických subjektů. Kupř. HDP ČR je třetinou obratu General Motors či polovinou obratu Wall-Mart Stores. Nejvyspělejší státy a jejich uskupení „Triadizace vlivu“ tří uskupení USA, EU, Japonsko, ze kterých pochází nejvíce největších a nejvlivnějších NNS, které jsou ekonomickými centry majícími své periferie. G7+1 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. Mezinárodní organizace Nejmocnější mezinárodní organizace spojené s nejmocnějšími státy a NNS – Mezinárodní měnový fond (IMF – ukládá státům podmínky v rámci Struktural Adjustment Programmes), Světová banka (WB – půjčuje peníze jednotlivým zemím) a Světová obchodní organizace (WTO – stanovuje pravidla mezinárodního obchodu)

„Noví aktéři globalizace“ Země „BRICS“ Brazílie Rusko Indie Čína Jižní Afrika Tyto ekonomiky se v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu mají stát dominantními ekonomikami světa

Klady globalizace: Zápory globalizace: - růst objemu globálně obchodovaného zboží - rychlost investic - ekonomický růst některých původně rozvojových zemí - růst spotřeby - vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Lat. Americe - vznik. „translokální kultury“, otevřené navenek, oproti kultuře moderny, uzavřené v národním státě Zápory globalizace: - nekontrolovaný transfer kapitálu (riziko ekonomických kolapsů) - roste nerovnost (mezi státy, regiony, i jednotlivci - a to i ve vyspělých zemích) - mimo procesy zůstává cca 20 procent nejchudších zemí světa (asi 1,2 mld. lidí) - roste nezaměstnanost v prvním světě - oslabení role národních států - tlak globálních trhů - kulturní invaze (kulturní antagonismy) - „globalizační šok“

Globální rizika (Global risks, WEF) Finanční rizika (zadluženost, dolar) Potravinová bezpečnost (klima, energie, voda) Hrozby zásobovacím sítím (fragmentace výroby) Role energie (ropa)

Duševním vlastnictvím Penězi 5 válek globalizace Nezákonné trhy se: Zbraněmi Drogami Lidmi Duševním vlastnictvím Penězi Moisés Naim (Černá kniha globalizace, česky 2008)

Kritika globalizace Nejde o přirozený a spontánní vývoj, ale o neoliberální projekt Jde o globalizaci kapitalismu Jde o vytvoření světovlády (Global Governance?) Většinou levicové ideologické směry, směřují kritiku proti globalizaci kapitalismu, mezinárodním vládním institucím a korporacím (anarchismus, komunismus) Ze strany některých pravicových ideologií taktéž kritika (konzervatismus, oslabení státu, západní hodnoty, demokracie)

Scénáře budoucnosti Barša, P.; Císař, O. Anarchie a řád ve světové politice. Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů. 2008. Šest alternativních podob možného vývoje: (1) „Nástup nového středověku“ (rozpad státních suverenit a národních zájmů, střetávání zájmů a identit jiných skupin než států – ekonomických, sociálních, ideologických, náboženských, etnických, kulturních, tedy nestátních aktérů jak na lokální, národní tak mezinárodní úrovni) (2) Posilování multilateralismu (uplatnění mezinárodního práva) (3) „Vítězství amerického impéria“ („neokonzervativní vize“, Fukuyama) (4) Návrat multipolarity (velmocí – Rusko, Čína) (5) Ustavení celosvětové unie (založeném na konsensu minima hodnot, nezbytného užití násilí, rovnoměrné redistribuce zdrojů pro život). (6) Její proměna do světového státu

Rozvojový svět a globalizace Země: 7 miliard obyvatel cca 1 miliarda se má dobře jako my, nebo lépe 2 miliardy v důsledku globalizace posledních 25 let bohatnou 2 miliardy jsou v pásmu chudoby (1,25 – 2 USD/den) 1 miliarda je v pásmu hladu (pod 1,25 USD/den)

Miliarda nejchudších (Paul Collier) 58 zemí - převážně - Subsaharská Afrika - Střední Asie + výjimky (Haiti, Bolívie, Kambodža) Nejen že se nerozvíjejí, ale stav se mnohdy zhoršuje Pasti chudoby: Konflikt Přírodní zdroje Vnitrozemská poloha a špatní sousedé Slabá vláda v malé zemi

Vliv geografických a environmentálních faktorů Příčiny chudoby Teorie závislosti (centrum x periferie, imperialismus, vykořisťování) Vliv geografických a environmentálních faktorů (problém tropického pásu, HongKong, Singapur, X Haiti, Dominikánská republika) Kulturologický přístup (rozhodující faktor – lidský zdroj, invence, instituce, étos, Weber, Landes - LANDES, D. S. Bohatství a bída národů. Proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí)

Caritas in veritate (2009) Caritas in veritate Encyklika o integrálním rozvoji člověka v lásce a v pravdě (2009) Úvod První kapitola Poselství encykliky Populorum progressio Druhá kapitola Lidský rozvoj v naší době Třetí kapitola Bratrství, ekonomický rozvoj a občanská společnost Čtvrtá kapitola Rozvoj národů, práva a povinnosti, životní prostředí Pátá kapitola Spolupráce lidské rodiny Šestá kapitola Rozvoj národů a technika Závěr

Vyvážení solidarity a subsidiarity Základní lidská práva Caritas in veritate (2009) Důraz na svobodu Vyvážení solidarity a subsidiarity Základní lidská práva Integrální rozvoj Rozvoj chudých zemí Správně chápanou odpovědnost vůči životnímu prostředí Global Governance (?)

Caritas in veritate (2009) 42. … …globalizace není a priori ani dobrá, ani špatná. Budě tím, co z ní lidé učiní. (JPII., 2001) … Dobře chápané a řízené procesy globalizace skýtají příležitost k dosud nevídanému přerozdělení obrovského bohatství na celosvětové úrovni, když budou řízeny špatně, mohou naopak vést k růstu chudoby a nerovností a vyvolat i celosvětovou krizi.

X paternalismu, konstruktivismu Caritas in veritate (2009) 17. … Integrální lidský rozvoj předpokládá odpovědnou svobodu jednotlivce i národů… … Jen tehdy, je-li rozvoj svobodný, může být integrálně lidský. X paternalismu, konstruktivismu

Caritas in veritate (2009) 21. … …rozvoj byl a nadále zůstává pozitivním činitelem, který miliardy lidí zbavil bídy a který v poslední době dal mnoha zemím příležitost stát se účinnými aktéry mezinárodní politiky. X stálé představě, že je to tak špatné X rozdělení světa na první a třetí

X ekonomickému determinismu, teorii závislosti Caritas in veritate (2009) 19. … …příčiny zaostalosti nejsou v první řadě materiální povahy. 22. … V některých chudých zemích zároveň přetrvávají kulturní modely a společenské normy jednání, zpomalující proces rozvoje. … Mezinárodní pomoc často nedojde svého cíle kvůli neodpovědnosti, zahnízděné jak v řetězci dárců, tak mezi příjemci. X ekonomickému determinismu, teorii závislosti

Caritas in veritate (2009) 58. … Za připomenutí stojí také fakt, že hlavní pomocí pro rozvojové země v ekonomické oblasti je umožnit a usnadnit postupné pronikání jejich výrobků na mezinárodní trhy - to podpoří jejich plnou účast na mezinárodním ekonomickém životě. 33. … …jde například o vysoké celní sazby, ukládané ekonomicky rozvinutými zeměmi, které stále brání přísunu výrobků pocházejících z chudých zemí na trh v bohatých zemích. X tradičním formám rozvojové pomoci pro liberalizaci protekcionistických trhů!!!

X anarchismu, ekologismu Caritas in veritate (2009) 14. … Negativní ideologie bohužel neustále vzkvétají. Už Pavel VI. varoval před technokratickou ideologií, která má dnes převahu. Byl si plně vědom toho, jak velké nebezpečí hrozí, svěří-li se celý proces rozvoje pouze technice, protože pak postrádá orientaci. Technika je sama o sobě ambivalentní. V současnosti vidíme na jedné straně snahy svěřit celý proces rozvoje pouze technice. Na druhé straně jsme svědky zrodu ideologií, které užitečnost rozvoje naprosto popírají: rozvoj je považován ve své podstatě za nelidský, přinášející pouhý úpadek. … Ideologicky absolutizovat technický pokrok nebo se opájet vidinou lidstva, které by se navrátilo do původního stavu přirozenosti, jsou dva protikladné způsoby, jak oddělit pokrok od jeho morálního hodnocení a tedy zbavit nás naší odpovědnosti. X anarchismu, ekologismu

Caritas in veritate (2009) 48. … Je však třeba zdůraznit i to, že v rozporu s opravdovým rozvojem, jestliže se příroda pokládá za něco důležitějšího, než je lidská osoba. Takový přístup ústí do novopohanských postojů nebo do nového panteismu. Centesimus Annus (38): „Kromě nesmyslného ničení přírodního životního prostředí je nutno zmínit se o ještě závažnějším ničení mravního prostředí; nevěnujeme mu ještě zdaleka potřebnou pozornost“.

Caritas in veritate (2009) 75. … Zatímco chudí celého světa stále klepou na brány blahobytu, bohatému světu hrozí, že toto klepání na svou bránu už neuslyší, protože jeho svědomí dnes není schopno rozeznat, co je lidské.

Benedikt XVI. Spe salvi (2007) o lidské naději „pokrok je nejednoznačný, obojaký. Nepochybně skýtá nové možnosti k dobrému, nicméně otevírá též nesmírné možnosti zlu, které předtím nebyly. Všichni jsme svědky toho, jak se může pokrok ve špatných rukách proměnit v krutý a úděsný úspěch zla a jak se tak také stalo. Pokud technickému pokroku neodpovídá zároveň pokrok v procesu etické formace, v ‘růstu vnitřního člověka‘ (srov. Ef 3,16; 2 Kor 4,16), nejedná se pako pokrok, ale o rostoucí ohrožení člověka a světa.“ Jacques Maritain ve svém díle O filosofii dějin (orig. 1957) POKROK JAK V DOBRU, TAK ZLU? Dokonce hovoří o zákonu „dvojího protikladného postupu“, či s odkazem na Tomáše Akvinského dokonce na historický růst tíže hříchu. Navzdory tomuto určitému „nepokroku“ v lidském mravním chování považuje Maritain překvapivě za jeden z nejdůležitějších zákonů dějin naopak trvalý pokrok v mravním (s)vědomí. Má za to, že poznání přirozeného zákona a přirozených mravních zákonů je sice historicky velice pozvolným a obtížným procesem, ale je jedním „z nejméně sporných příkladů pokroku lidstva“, který ovšem nemusí vůbec korelovat se zlepšováním lidské praxe jako takové.