Tržní selhání 1. Úvod - příčiny tržních selhání a nástroje HP 2. nedokonalá konkurence (monopolní síla) 3. externality 4. veřejné statky 5. asymetrická informace (morální hazard, nepříznivý výběr)

Příčiny selhání trhu = okolnosti, které neumožňují tržnímu mechanismu, aby efektivně alokoval zdroje (tj. okolnosti, které vedou k tomu, že trh není dokonale konkurenční) monopolní síla (nedokonalá konkurence) externality veřejné statky asymetrická informace

Hospodářská politika (vymezení) Souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státních institucí v jednotlivých oblastech hospodářské reality. mikroekonomický aspekt HP: stát působí na chování tržních subjektů, mění podmínky, za nichž probíhá jejich rozhodování a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i celkovou tržní rovnováhu

3 základní příčiny mikroekonomické politiky neefektivní alokace VF i finální produkce v důsledku nedokonalé konkurence, externalit a nedokonalých informací společenská nepřijatelnost rozdělení důchodů konflikt mezi efektivností a hodnotovým systémem společnosti

Nástroje mikroekonomické politiky určování pravidel chování tržních subjektů (vytvoření tzv. institucionálního rámce - tj. stanovení pravidel hry pro tržní subjekty a jejich prosazování veřejnými institucemi) definování vlastnických práv antimonopolní zákonodárství, státní regulace cen, kvality zboží, apod. fiskální politika státu stát jako tržní subjekt na trzích finální produkce i VF

monopolní síla a efektivnost

nedokonalá konkurence (monopolní síla) NDK firma uplatňuje monopolní sílu při stanovení ceny  P >MC, resp. P >MR důsledek: náklady mrtvé váhy - alokační neefektivnost Model (viz graf ): 2 výrobci vyrábějí 2 statky X a Y (X  firma v monopolním postavení, Y  firma přijímající cenu) model všeobecné rovnováhy za předp.totožných preferencí spotřebitelů (resp. ekonomika Robinsona Crusoa): bod E = efektivní alokace v případě DK při výrobě X i Y bod B: MRPT = MRX/pY < pX/pY = MRS, tj. MRPT < MRS rozdílné kritérium pro rozhodování spotřebitelů a výrobců: firmy  podle MR, spotřebitelé  podle cen

Nedokonalá konkurence: vybraná opatření státu 1. Opatření na ochranu hospodářské soutěže 2. Státní regulace (cen, norem bezpečnosti výrobků, apod.) 3. Zestátnění

Externalita - definice vznikají, pokud činnost jednoho ek. subjektu ovlivní činnost jiného ek. subjektu způsobem, který není reflektován tržním mechanismem => efekty výroby nebo spotřeby, které neprocházejí trhem = efekt přelévání, vedlejší efekt výroby či spotřeby, který dopadá na další subjekty, aniž by jim byl kompenzován  záporná e. by jimi byl kompenzován  kladná e. v případě externality nevstupují veškeré náklady či užitek PŘÍMO do cen, a proto dochází k neefektivní alokaci zdrojů

Záporné externality a efektivnost záporná externalita: činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny záporná externalita ve výrobě, tj. výroba X je spojena se zápornou externalitou  SMCX > MCX , SMC = MC + EMC SMC = celkové mezní náklady, MC = soukromé mezní náklady, EMC = externí mezní náklady, tj. dodatečné náklady vznikající společnosti v důsledku negativní externality např. znečištění životního prostředí (MC < SMC  společensky efektivní výstup QE< soukromý výstup QS) záporná externalita ve spotřebě - vznikají např. s trhem s cigaretami, alkoholem, drogami (MU > SMU, tj. externí mezní užitek je negativní  QE< QS)

kladná externalita: činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu, který za něj neplatí ve výrobě - např. technologické přelévání (MC > SMC  společensky efektivní výstup QE > soukromý výstup QS) ve spotřebě - např. důsledky vzdělávání (MU < SMU  QE > QS)

Záporná externalita ve výrobě a společensky efektivní výstup zdroj neefektivnosti: neadekvátní cena produkce p1 je příliš vysoká na to, aby vedla firmu ke společensky efektivnímu (nižšímu) objemu statku X p1 je příliš nízká na to, aby při daném objemu produkce uhradila celkové náklady (SMCX)

Coaseho věta Za podmínek, že: počáteční zákonné rozdělení vlastnictví je dobře definováno transakce týkající se obchodu vlastnickými právy mají nulové náklady bude konečný výsledek v tržní rovnováze efektivní (tj. omezené zdroje jsou maximálně zhodnoceny), bez ohledu na počáteční rozdělení vlastnických práv - z hlediska efektivnosti je lhostejné, komu připisuje zodpovědnost zákon - z hlediska rozdělování je zákonné vymezení vlastnických práv určující (kdo nese hmotnou zodpovědnost za škodu, tj. kdo koho kompenzuje) rozdělení vlastnických práv má vliv na rozdělování peněz ( na to, kdo koho kompenzuje), ale nemá vliv na výsledné řešení a efektivnost

pozitivní externalita ve spotřebě a spol pozitivní externalita ve spotřebě a spol. efektivní výstup kladná externalita ve spotřebě  SMU > MU, SMU = MU + EMU SMU = celkový mezní užitek, MU = soukromý mezní užitek, EMU = externí mezní užitek, tj. dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty důsledek: cenový systém vede k menšímu výstupu než je společensky efektivní výstup

Reakce hospodářské politiky na externality 1.oblast vlastnických práv, tj.přesnější vymezení vlastnických práv a jejich snazší vymahatelnost  Coaseho přístup nebo internalizace externality 2. Fiskální opatření (daně, poplatky, subvence)  Pigouův přístup 3. Administrativní opatření (kvóty a limity, zákazy produkce některých výrobků)

Internalizace externality externalita zanikne, pokud dojde ke spojení dvou původně samostatných tržních subjektů  původně externí náklady se stanou součástí interních nákladů nově vzniklého subjektu př. státní orgány podpoří fúzi dvou firem (příklad kovárny a restaurace v učebnici)

Ovlivňování externalit státem záporných externalit b) kladných externalit ve výrobě ve výrobě

Veřejné statky Veřejné statky se vyznačují dvěma rysy: nedělitelnost, resp. nezmenšitelnost (čili nerivalitní spotřeba) - MC na poskytnutí statku dodatečnému spotřebiteli jsou nulové, spotřebou se nesnižuje dostupnost statku pro ostatní nevylučitelnost - je velmi nákladné nebo nemožné vyloučit ze spotřeby neplatící spotřebitele důsledky: problém černého pasažéra příklady veřejných statků: národní obrana, policie, ohňostroj, rozhlasové vysílání

Typy statků soukromý statek - zmenšitelný a vyloučitelný (např. pizza, jízdní kolo) skupinový statek - statek do určité míry nezmenšitelný, ale vyloučitelný (např. kabelová televize s platbou za určité pořady) společný statek - zmenšitelný statek, který je nevyloučitelný (např. ryby v oceánu) veřejný statek - statek nezmenšitelný a nevyloučitelný (měl by být poskytován státem, pokud prospěch převyšuje náklady)→ nikdo nemůže být vyloučen ze spotřeby statku, mezní náklady na dodatečného spotřebitele jsou nulové

tržní poptávka po veřejném statku = vertikální součet poptávek jednotlivých spotřebitelů D = d1 + d2, D = křivka ochoty zaplatit = součet MU všech spotřebitelů pro každou úroveň výstupu

optimální množství veřejného statku optimální množství veřejného statku: MU = MC (křivka nabídky veřejného statku)

Možnosti hospodářské politiky ohledně veřejných statků Výběr finančních prostředků na tvorbu veřejných statků Poskytování veřejných statků přímo veřejnými institucemi Poskytování finančních prostředků soukromým subjektům, aby nabízely veřejné statky

Asymetrická informace (vymezení) = rozdíl v informovanosti jednotlivých účastníků tržní transakce o určitém statku (jeden ze subjektů, které se účastní tržního vztahu, disponuje úplnějšími informacemi, než které mají ostatní jeho účastníci) problémy spjaté s existencí asymetrické informace: morální hazard nepříznivý výběr

morální hazard = činnost jednoho subjektu (informovaného), který při max. svého užitku snižuje užitek neinformovaných subjektů - působení tohoto subjektu není perfektně pozorovatelné a ověřitelné Příklady: při pojištění automobilu proti krádeži parkujeme i na méně bezpečných místech → zvyšuje se pravděpodobnost krádeže problém nájemce (principal, pán - např. akcionář, volič, pacient) a zmocněnec (agent, správce – např. manažer, vláda, lékař) → např. smlouva s makléřem o investování našich peněz, makléř má podíl na výnosu, ale nenese riziko ztráty => makléř má tendenci k rizikovým investicím (s možným vysokým výnosem)

Řešení morálního hazardu podílnictví (agent sdílí s nájemcem také riziko ztráty, resp. nese důsledky neefektivního rozhodnutí) pozorování (nájemce sleduje, jestli se agent chová v jeho zájmu)

nepříznivý výběr (adverse selection) proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše než ostatní - model trpkých jablek (G. Akerlof) → vysvětlení, jak asymetrie informací snižuje průměrnou kvalitu nabízeného zboží Příklad - trh ojetých aut: Prodávající mají skryté informace o kvalitě aut, kupující jsou ochotni zaplatit jen průměrnou kvalitu – kvalitní auta jsou podceněna (a nekvalitní přeceněna) → majitelé dobrých aut trh opouštějí → klesá kvalita nabízených aut

Ochrana před nepříznivým výběrem Signalizační chování - prostřednictvím signálů (pozorovatelné činnosti) může informovaná strana předávat informace straně neinformované př. stanovení vysoké ceny nebo výrobní záruky na velmi kvalitní zboží (předpoklad: náklady signalizace spojené s prodejem vysoké kvality jsou nižší než náklady spojené s prodejem méně kvalitního zboží) Možná opatření hospodářské politiky: vynucování signálů o kvalitě zboží (normy apod) přímé poskytování signálů veřejnými institucemi podpora soukromými subjektům, které se zabývají poskytováním signálů (subvence)