Koncepční přístupy k hospodářské politice Ing. Marcela Machů

Koncepční přístupy k HP Přístupy, které by měli zohlednit tvůrci hospodářské politiky Stabilizační vs. prorůstová politika Nabídková vs. poptávkový hospodářská politika Makroekonomická vs. mikroekonomická politika

Stabilizační vs. prorůstová HP Dva základní přístupy k ekonomické realitě vycházejících ze dvou klíčových problémů popisovaných ekonomickou teorií: Hospodářský cyklus Oscilace, ke kterým v ekonomice dochází Dlouhodobý ekonomický růst Dlouhodobý trend vývoje ekonomiky

Stabilizační HP čas konjunktura Velikost reálného produktu Vývoj potenciálního produktu Vývoj skutečného produktu recese konjunktura Teorie reálného hospodářského cyklu – nedochází k odchylkám reálného produktu od jeho potenciální úrovně, ale přímo ke kolísání samotného potenciálního produktu. To může být způsobem např. ropnými šoky, neúrodou, válkami apod. čas

změna produkční funkce Stabilizační HP Hospodářský cyklus Tradiční teorie cyklu Monetaristický přístup peněžní zásoba Přístup nové klasické makroekonomie racionální očekávání Přístup nové keynesiánské ekonomie nepružnost cen a mezd Ostatní keynesiánské směry změna investičních očekávání Teorie reálného hospodářského cyklu změna produkční funkce Teorie reálného hospodářského cyklu – nedochází k odchylkám reálného produktu od jeho potenciální úrovně, ale přímo ke kolísání samotného potenciálního produktu. To může být způsobem např. ropnými šoky, neúrodou, válkami apod.

Opatření v oblasti stabilizační HP Charakteristiky stabilizační politiky Přeceňování na úkor politiky prorůstové Je často ztotožňována s politikou fiskální (monetární politika od 70. let 20. stol. Výrazněji hledisko dlouhodobé – prorůstové) Historický vývoj jejího uplatňování Dvojí podoba stabilizační politiky Politika jemného ladění – „stop-go policy“ pomocí diskrečních opatření Politika automatického ladění – pomocí vestavěných stabilizátorů

Prorůstová HP Teorie růstu analyzují růst HDP z dlouhodobého pohledu – tj. potenciální růst HDP. Nejjednodušší způsob výpočtu geometrický průměr temp růst HDP za pokud možno nejdelší časové období

Prorůstová HP Co ovlivňuje potenciální růst? Růst velikosti pracovní síly Růst počtu pracovníků Růst výstupu na pracovníka či obyvatele, tj. růst produktivity práce Růst akumulace kapitálu Růst počtu nových strojů a zařízení Kapitálová vybavenost, tj. podíl kapitálové akumulace na pracovníka Technický pokrok Vše co směřuje k rozšíření práce, tj. k růstu produktivity práce

Poptávkově vs. nabídkově orientovaná HP Cenová hladina (P) AD2 AS AD1 Poptávkově orientovaná HP Recesní mezera expanzivní HP (stimulace AD pomocí nástrojů FP nebo MP)  snížení nezaměstnanosti  zvýšení ekonomického výstupu současně doprovázeno růstem cenové hladiny Nástroje FP – zvyšování vládních výdajů, snižování daní Nástroje MP – snižování úrokových měr, zvyšování nabídky peněz Inflační mezera  restriktivní HP P2 P1 Y1 Y2 Produkt (Y)

Poptávkově vs. nabídkově orientovaná HP Cenová hladina (P) AS1 AD AS2 Nabídkově orientovaná HP Ekonomie strany nabídky – tzv. revolta proti daním v 70. letech 20. století. Doporučení snížit průměrnou míru daňového zatížení  zlepšení výkonnosti ekonomicky  snížení nezaměstnanosti Doporučení snížit vládní výdaje na takovou úroveň, kdy mezní užitek vynaložené jednotky vládních výdajů bude rovnat meznímu užitku vynaložené jednotky soukromých výdajů P1 P2 Y1 Y2 Produkt (Y)

Poptávkově vs. nabídkově orientovaná HP Ekonomie strany nabídky Dvojí charakter: Tržně konformní přístup – podpora svobodného podnikání, snižování daní, preferovat nepřímé daně před přímými, podpořit konkurenci, zamezit dvojímu danění Důchodová politika – ovlivňování mezd a cen Daňové příjmy Lafferův bod Zakázaná oblast 100 Průměrná míra zdanění

Makroekonomická vs. mikroekonomická HP Makroekonomická HP snaha ovlivnit makroekonomické agregáty Mikroekonomická HP eliminace tržních selhání Existence monopolů, veřejných statků, externalit, asymetrických informací atd. neefektivní alokace zdrojů společnosti změna distribuce příjmů v ekonomice (přerozdělování) – aby bylo naplněno kritérium spravedlnosti nebo zvýšení celkového společenského blahobytu Paretovo optimum – nelze přerozdělit důchod ve společnosti žádným způsobem tak, aby se situace jednoho subjektu zlepšila a jiných nezhoršila Marshallovo optimum – kdy nejde přerozdělit důchod tak, aby se situace jednoho zlepšila více než se situace druhého zhorší.