České sportovní hnutí do r. 1918

Vznik sportovního hnutí v Čechách Vznik nejprve úzce spjat se Sokolem Hlavní náplní pravidelná cvičení Sporty se stávají doplňkem sokolských aktivit Plavání, bruslení, cyklistika, jezdectví … Antické sporty – vzor pro M. Tyrše 1863 a 1865 přebory jednoty pražské v zápasu a šermu 1867 přibyly závody v běhu, skocích a vzpírání 1869 skok o tyči Přebory v gymnastickém cvičení na nářadích Další jednoty provozují např. Plavání, šerm, veslování, box ….

První sportovní kluby Inspirace anglickými kluby 1860 – Veslařský kroužek anglických obchodníků na Střeleckém ostrově v Praze Nejasné historické prameny 1863 – Utrakvistický veslařský klub Moravia V Uherském Hradišti 1865 – Pražský sokol žádá o založení veslařsko-plavecké jednoty Vltavan Žádost zamítnuta 1866 tedy vzniká vodní oddíl Sokola Pražského

První sportovní kluby 1868 – Prager Eisklub Verein 1870 – Prager Ruderclub Regatta 1875 – Český klub veslařský a bruslařský Další veslařské kluby v Písku, Jindřichově Hradci, Roudnici n.L., Litoměřicích, Mělníku … 1884 založena Ústřední jednota veslařská z Čech 1881 – Klub velocipedistů Smíchov Poté rychlý rozvoj cyklistiky v Čechách 1883 – Česká ústřední jednota velocipedistů (1. český sportovní svaz) 1891 AC Praha →AC královské Vinohrady →1894 AC Sparta Praha

Významné osobnosti českého sportu Josef Rössler-Ořovský V Čechách se podílel se na vzniku řady sportů Lyžování, hokej, jachting, kanoistika, fotbal … Významný sportovní funkcionář Bojoval za samostatnost českého sportu Jiří Guth (Jarkovský) Významný funkcionář sportu a turistiky Zástupce českého sportu v MOV 1919-1923 generální tajemník MOV

České sportovní orgány 1897 Česká atletická amatérská unie Zastřešovala sporty, které ještě neměly svou národní organizaci V čele J. Guth a později J. Rössler-Ořovský Postupně se z ní vydělují jednotlivé sportovní svazy 1901 fotbal, 1903 lyžování, 1906 tenis, 1908 hokej... 1899/1900 založen Český olympijský výbor Zajišťoval účast sportovců na OH (vyjma 1904) 1911-1914 boj o samostatnou českou sportovní reprezentaci na OH

Československý sport a tělesná kultura v meziválečném období

Organizace československého sportu v meziválečném období Po válce byl obnoven ČSOV a založena Česká sportovní obec (1928 ČS všesportovní výbor) Kompetenční spory Sportovní svazy mají autonomii vůči nadřízeným orgánům Povinnost pouze odvádět finanční příspěvky Drtivá většina sportovců náleží k amatérům Problémy s finančním krytím (zejména starty na OH) ČS sportovci velmi úspěšní na mezinárodní scéně Kanoisté, gymnasté, hokejisté, jezdci ...

Státní péče o tělesnou kulturu v meziválečném období 1918 ministerstvo veřejného zdravotnictví a TV Velký vliv zde měla čs. obec sokolská prosazovali založení VŠ tělovýchovného směru a budování sportovišť na státní náklady nerealizováno kvůli nedostatku financí 1929 rozdělení sportu mezi několik ministerstev Zimní sporty a turistika – m. obchodu Střelba, jezdectví a šerm – m. obrany Ostatní – m. zdravotnictví a TV Financování státní reprezentace – m. zahraničí Ve 30. letech výrazný pokles financí Vybudován strahovský atletický stadion

Školní TV v letech 1918-1939 V kompetenci min. školství a národní osvěty Převzata rakousko-uherská koncepce školství TV povinná 2 hodiny týdně na národních a středních školách (vyjma odborných) Oddělená výuka dle věku a pohlaví (vyjma obecných škol) 1922 – nový školský zákon zavádí povinnou osmiletou školní docházku (dříve na Slovensku 6 let) 1925 nové „Tyršovy“ osnovy TV pro národní šk. Tyršova cvičební soustava doplněná o plavání, bruslení, sáňkování a lyžování 1932-33 nové osnovy TV pro střední školy

Školní TV v letech 1918-1939 Špatné finanční zabezpečení školní TV Ve 30. letech vznikají „spolky pro pěstování her české mládeže“ Sporty pro mládež po školním vyučování Na VŠ vznikaly ústavy tělesné výchovy Základna pro vrcholový sport Kvalifikace učitelů TV byla zajištěna: Národní školy – státní TV kurzy Střední školy – vzdělávací kurzy v rámci studia jiného oboru na VŠ (Praha, Brno, Bratislava)