Helénistické období 4. – 1. st. př. n. l.
Makedonie Makedonie - země severně od Řecka moc - šlechta a král Filippos II. (359 - 336 př. n. l.) využil oslabení Sparty, Athén a Théb makedonský nástup proti Řecku r. 338 bitva u Chairóneie – ovládl celé Řecko řeckým státům ponechána formálně autonomie, ve skutečnosti je (kromě Sparty) jsou ovládnuty snaha pokračovat ve výboji proti Persii, ale zavražděn vlastní šlechtou
Filippova Makedonie na začátku expanze
Makedonie v době Filippovy smrti
Alexander Veliký 356 – 323 př. n. l. Syn Filippa II., trůn ve 20 letech Vzdělaný (jeho učitel - řecký filozof Aristoteles) + geniální vojevůdce Naplnil otcův sen - dobyl Perskou říši Porazil perského krále Dareia III. ve dvou bitvách: u Issu (získal královu pokladnici a zajal jeho matku a ženu) r. 331 u Gaugamel – Dareios na útěku zavražděn vlastními lidmi Alexandr = perský král
Alexander dobyl celý tehdejší známý svět
Dosáhl hranic Indie, ale vyčerpané vojsko ho donutilo k návratu 323 př. n. l. zemřel náhle v Babylónu (podezření na otravu nikdy neprokázáno ani vyvráceno) - snad malárie legitimní dědici říše - bratr a malý syn - zavražděni rozpad říše – desetiletí bojů a válek mezi Alexandrovými generály a přáteli (+ jejich syny a vnuky) – tzv. diadochové
nové státní útvary z nich nejmocnější tři helénistické říše: ptolemaiovská Egypt, Izrael seleukovská Sýrie, větší část Asie antigonovská Makedonie, Řecko
Helénismus Období od Alexandrových výbojů do r. 30 př. n. l. (= dobytí Egypta Římem) Vzájemné působení řecké a perské kultury, prolínání hospodářských a politických systémů Alexander tuto „helénizaci“ (= pořečťování) podporoval hlavně sňatky Řeků / Makedonců s místními ženami (sám se oženil s Dareiovou dcerou Roxanou) Zakládání měst Alexandrií (nejvýznamnější v Egyptě - slavné Múseion s velkou knihovnou)
helénistické státy postupně přecházely pod nadvládu Říma poslední - ptolemaiovský Egypt po bitvě u Aktia r. 30 př. n. l. (sebevražda egyptské královny Kleopatry) konec antického Řecka středem nového vývoje Evropy se stává Řím