Evoluce primátů Předpokládá se, že první primáti vznikli v křídě z řádu hmyzožravců, spekuluje se i o řádu tan nebo dokonce letuch. Předchůdcem primátů byl ale asi primitivní hmyzožravec. První primáti byli zřejmě drobní stromoví savci. Tvar těla našeho vlastního druhu byl tak tvarován požadavky života na stromech. Ramenní kloub například umožňuje brachiaci (=zhoupnutí se z jedné větve na druhou). Obratná přední končetina primátů je schopna uchopit potravu. Drápy byly u řady druhů nahrazeny nehty a prsty se stávají velmi citlivé. Oči primátů jsou blízko u sebe, čímž je umožněno stereoskopické vidění, které je velmi důležité při rychlém pohybu větvích. Rovněž je ze stejného důvodu velmi dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem.
Primáti končetiny uzpůsobené k uchopování relativně velký mozek malé čelisti oči směřující vpřed velmi pohyblivá ruka ve všech kloubech – což je u ostatních savců spíše vzácností nehty; na bříškách prstů kožní rýhy palec v opozici – pouze u Homo bude palec plně v opozici (jen člověk umí „špetku“)
Evoluce primátů Savci věnují neobvykle mnoho energie do péče o mláďata, a primáti této péči věnují nejvíc ze všech savců. Řada primátů rodí jen jedno mládě, o které je pak velmi dlouho pečováno. Ačkoli lidé již dnes nežijí na stromech, mnoho našich lidských tělesných znaků vzniklo právě zde. Tana (rod Tupaia). Mnoho biologů se domnívá, že takto nějak mohli vypadat nejstarší předchůdci primátů.
Evoluční vztahy Z fosilních nálezů se předpokládá, že se podřád Prosimiae (poloopice) a Anthropoidea (opice) oddělily asi před 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nového a starého světa oddělili před více než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddělili od linie vedoucí k člověku před 4 – 6 miliony let. Šimpanzi mají blíž k člověku než ke gorilám či orangutanům.
Lidoopi Šimpanz učenlivý Šimpanz bonobo Gorila Orangutan Dnes se odlišují dva druhy gorily – gorila horská a gorila nížinná
Lidoopi
Šimpanz bonobo objeven 1929 – v muzeu odhadovaný počet: méně než 10 000 u řeky Kongo
Pan paniscus – šimpanz bonobo vlevo nahoře: matka si hraje s mládětem vpravo nahoře: vzpřímená chůze vlevo dole: mláďata v sexuální hře vpravo dole: kromě lidí jediný bonobo zná sex tvářemi k sobě
Pan paniscus tlupy jsou female-centered, i když samci jsou podobně jako u šimpanzů učenlivých výrazně dominantní tlupy jsou rovnostářské sex je užíván jako častý nástroj sociálních kontaktů (konejšení atd.) a nejen mezi samci a samicemi samice má mládě každých 5 – 6 let bonobové se asi nikdy v evoluci nevzdálili z pralesů
Pan paniscus na rozdíl od šimpanzů učenlivých mají méně rozvinuté či vůbec: výrobu nástrojů, kooperativní lov, sdílení potravy, agresivitu nejsilnější vazby jsou u šimpanzů učenlivých mezi samci, u bonobů mezi samicemi, nejsilnější samci bonobů jsou obvykle potomci nejsilnějších matek, samci spoléhají na pomoc svých matek
Pan paniscus dožívají se v divočině cca 40 let, v zajetí 60 let první mládě mají samičky v 14 – 15 letech na rozdíl od šimpanzů nebyli nikdy pozorováni při lovu opic po konfliktu se jedinci na uklidnění obejmou a dají si mouth-to- mouth kiss
Evoluce primátů - shrnutí
Evoluce člověka
Moderní primáti Skupina Anthropoidea je dobře doložena fosilními materiály z doby kolem 40 miliónů let. V této době již byly od sebe kontinenty odděleny. Není jisté, zda opice nového světa pronikly do Jižní Ameriky ze Severní Ameriky a nebo nějak z Afriky. Faktem je to, že opice nového světa a opice starého světa se velmi dlouho vyvíjely odděleně.
Opice nového světa a opice starého světa Většina opic obou skupin má denní aktivitu (výjimkou jsou mirikiny) a obvykle žijí ve skupinách s rozvinutým sociálním chováním Opice starého světa jsou jak stromové, tak i adaptované k životu na zemi. Nozdry se otevírají směrem dolů Nemají chápavý ocas Všechny opice nového světa jsou stromové Nozdry se otevírají do boku Některé mají chápavý ocas
Hylobatidae a Pongidae Žijí pouze ve starém světě S výjimkou gibonů jsou obvykle větší než opice, mají relativně delší přední končetiny v porovnání k zadním a chybí jim ocas Ačkoli všichni ovládají brachiaci, pouze giboni a orangutani jsou primárně stromoví Sociální organizace se u jednotlivých druhů značně liší Gibonům se říká „arm swingers“, protože se dokáží v pralese plynule kyvadlově pohybovat
Obvyklé omyly Omyl:Člověk pochází z opic (Správně: Šimpanzi a člověk jsou ve skutečnosti dvě linie, které se vyvinuly ze společného předka) Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens (Správně: je zde mnoho prázdných míst, slepých a souběžných linií. V daném čase mohlo koexistovat několik druhů hominidů vedle sebe Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně (Správně: zavádí se termín mozaikovitá evoluce – lidské znaky se vynořují nezávisle na sobě. Např. tvorové kteří začali chodit po dvou měli ještě velmi malý mozek)
První členové skupiny Anthropoidea Aegyptopithecus zeuxis Nejstarším nálezem je Aegyptopithecus zeuxis. Aegyptopithecus už nebyl poloopice, ale ještě ani opice a už vůbec ne lidoop. Žil před 35 miliony let. Byl velikosti kočky, žil na stromech a snad připomínal dnešního vřešťana. Zřejmě žil ve skupinách. Aegyptopithecus zeuxis Nalezen v severním Egyptě v lokalitě Fajjúm v roce 1966
Paleoanthropologie Paleoantropologie k dnešnímu dni zná pozůstatky cca dvaceti vymřelých druhů, které mají blíže k lidem než k šimpazům Těmto druhům říkáme hominini (=hominidé)
Sahelanthropus tchadensis (7 – 6 milionů let) objeven 2002 těžko říct, zda byl bipední (foramen magnum je spíše vzadu) možná už to byl hominid, ale možná že žil ještě před rozdělením na hominidy a dnešní lidoopy Objem mozku 320 – 380 cm3
Sahelanthropus tchadensis (7 – 6 milionů let)
Orrorin tugenensis („Millenium man“) 6 milionů let Orrorin = „original man“; byl nalezen v Tugen Hills v Keni nalezen v r.2000 úlomky kostí zřejmě chodil po dvou, ale uměl i šplhat
Ardipithecus ramidus (5,5 - 4,4 miliony let) nalezen v Etiopii a Egyptě snad nejstarší hominid potrava: asi ovoce a listí vážil asi jen kolem 40 kg nalezená část čelisti
První hominidi V roce 1994 objeven ve východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis – žil asi před 4 miliony let (4,2 - 3,9 mil.) a chodil po dvou V Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus – žil asi před 4,4 miliony lety, zřejmě na stromech; není jisté, zda se pohyboval po dvou či po čtyřech
Australopithecus afarensis „Lucy“ 4 – 3 miliony let V 1974 nalezeno 40% kostry. Stáří Lucy je asi 3,2 miliónů let Lucy byla asi 1 m vysoká a chodila po dvou Hlava velikosti softballového míčku Lucy dostala své jméno po písni „Lucy in the sky with diamonds“od Beatles
Australopithecus afarensis „Lucy“ 4 – 3 miliony let Fosílie nalezené na začátku 1990 let nazančují, že A. afarensis existoval jako druh minimálně 1 milión let. Paže byly v proporci k tělu relativně dlouhé.
Australopithecus afarensis (cca 4 miliony – 3 miliony) Mozek má objem 380 – 400 cm3 (šimpanzi 300 – 400 cm3) A. afarensis a současný člověk
Australopithecus afarensis (cca 4 miliony – 3 miliony) „little Lucy“ tříleté dítě stáří 3,3 miliónů let jedná se o holčičku nalezena v Etiopii nalezena celá lopatka spojení lopatky s ramenním kloubem je přibližně na půli cesty mezi šimpanzem a člověkem (u stromových druhů je k lopatce připevněno více svalů, umožňující „swimming“ ve větvích) Malá Lucy
Kenyanthropus platyops 3,5 milionů let nalezen 1999 v Keni
Jedno z možných schémat evolučního stromu člověka V každém případě chodili hominidi 2 miliony let vzpřímeně aniž by se jim zvětšoval mozek. Bipedalismus uvolnil ruce pro sběr potravy nebo pro starost o mláďata. Výroba složitých nástrojů přijde mnohem později.
Současnější představa 8 mil. let 6 mil. let 4 mil. let 2 mil. let Současnější představa
Australopithecus africanus „Taungské dítě“ (3 – 2,4 milonů let) Nalezeno: vápencový lom Taung v Jihoafrické republice Taungské dítě bylo staré asi 3 roky
Australopithecus africanus (3 – 2,4 milonů let) Australis = jižní; pithecus = opice První exemplář nalezl R. Dart 1924 Asi 1,2 m vysoký A. afarensis a A. africanus řadíme mezi tzv. „gracilní hominidy“
Australopithecus aethiopicus (černá lebka) Nalezen u jezera Turkana (úlomek lebky) stáří 2,6 miliónů let. A. aethiopicus mohl žít v rozmezí 2,7 – 2,5 milionů let Směs znaků upomínající na gracilní objem 410 cm3, sagitální hřeben) i robustní australopitéky Živil se asi rostlinnou potravou Na šípový (sagitální) hřeben se upínaly mohutné žvýkací svaly
Australopithecus robustus Žil před 2 – 1,5 miliony lety; nalezeni ve východní Africe Masivní tvář, velké stoličky a malé špičáky – živili se nejspíše tuhou rostlinnou potravou Objem mozku 530 cm3, mohutné žvýkací svaly. Stejně vysoký jako A. africanus. Termíny „gracilní“ a „robustní“ se spíše vztahují na čelisti než na velikost postavy V blízkosti nálezů se našly kamenné nástroje (lokalita Swartkrans)
Australopitecus boisei louskáček Nalezen v Olduvajské rokli v Tanzánii M. Leakeyovou; stáří 1,75 milónů let Obrovské ploché stoličky a poměrně malé řezáky, mohutný sagitální hřeben Na nalezištích objeveny i jednoduché nástroje, které pravděpodobně používal a snad i zhotovoval „Louskáček“ byl objeven M. Leakeyovou v roce 1959
Nejznámější místa nálezů
Australopithecus garhi (2,5 milionů let) 2,5 milionů let nejstarší užívání kamenných nástrojů – na řezání masa a sekání kostí nástroje nalezeny v Etiopii poblíž kostí australopitéků
Homo habilis (2,5 – 1,6 milionů let) objem mozku 600 – 750 cm3 …ve fantazii různých malířů
Homo habilis (2,5 – 1,6 milionů let) …ve fantazii různých malířů
Homo habilis Nejstarší nález asi 2,5 milionů let. Habilis = zručný Homo habilis koexistoval s australopitéky (určitě s A. robustus) milión let. H. habilis a australopitékové spolu nemuseli soutěžit přímo, spíše se jednalo o kompetici o zdroje potravy. Podlé jedné z teorií (obecně přijímané) jsou australopitékové slepou větví, zatímco z H. habilis vznikne H. erectus z něj později H. sapiens
Homo habilis dnes Homo rudolfensis Objeven 1972 v Keni v lokalitě Koobi Fora; stáří 1,9 miliónů let Nejkompletnější lebka H. habilis, klenutější mozkovna než u australopitéků, menší stoličky, větší řezáky (možná se živil plody?) objem 750 cm3, Dnes někteří řadí do Homo rudolfensis
Homo ergaster (1,9 – 1,6 milionů let) Člověk dělný mozek přes 900 cm3 krátké prsty – zřejmě již nešplhal a zřejmě již chodil po dvou na velké vzdálenosti
Homo erectus (1,8 milionů let – 250 000 let) = člověk vzpřímený Objem mozkovny 800 - 1200 cm3 Výška 150-180cm užíval již oheň Z Afriky se rozšířil do Asie i Evropy Nálezy i z oblastí mimo Afriku (Jáva). Větší objem mozku než H. habilis (H. erectus má 1000 -1200 cm3) Nálezy ohnišť v ČR – Přezletice u Prahy, Brno – Stránská skála - jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě
Mapa rozšíření Homo erectus
Mimoafrické nálezy nejstarší je 1,8 milionů let z nynější republiky Gruzie, pojmenován Homo georgicus – něco mezi H.habilis a H. erectus (křížení???) nalezeno v roce 2000 H. erectus se dostal až do Indonésie
Sapientace U rodů H. ergaster a H. erectus pozorujeme výrazné zvětšení i zdokonalení stavby mozku (pravědopobně souvisí s výraznějším přechodem na masitou stravu, lov vyžadoval i mentální schopnosti nejen sílu a zručnost) Výroba lépe opracovaných nástrojů Spolu s tím dochází k rozvoji mozkové činnosti neboli sapientaci Ta se dále prohlubuje při vývoji moderního člověka – vznik artikulované řeči, utváření myšlení, složitý sociální život (komunikace), II.signální soustava (utváření představ pomocí slovního popisu) Kulturní chování – pohřbívání mrtvých, tradice, rituály
„archaický Homo sapiens“ (500 000 – 200 000) Nejstarší „post Homo erectus“ fosílie jsou staré 500 000 let a pocházejí z Afriky – mix H.erectus a H.sapiens objem lebky 1200 cm3 Mnoho paleontologů seskupuje tyto nálezy s nálezy neandrtálců a řadou dalších regionálně odlišných asijských a australských materiálů do skupiny „archaický Homo sapiens“
Mapa rozšíření archaického Homo sapiens
Homo (sapiens) neanderthalensis (200 000 – 30 000 let) Poprvé nalezen v údolí Neander v Německu Objem mozku až 1 700 cm3 (!!) Vymřelá slepá vývojová větev Naleziště u nás: jeskyně Šipka u Štramberka Moravský kras Gánovce u Popradu
Mapa rozšíření neandrtálce
Homo neanderthalensis (200 000 – 30 000 let) velké zuby, často jevící známky značného opotřebování prožívali asi „značně drsné a brutální životy“ poprvé pohřbívali mrtvé, snad již před 100 000 lety Vyspělá kultura, schopnost dorozumět se Kosti 1 – 1,5 x silnější než u současných lidí malé tělesné výběžky, robustní postava (160 cm) – adaptace ke chladnému klimatu
Homo sapiens (190 000 – současnost) lokalita OMO I. 195 000 let migrace zřejmě nejprve do Asie a teprve později do Evropy Pronikl také do Austrálie cca před 50 000 lety nový svět osídlen až kolem 20 000 -15 000 let(!) Tato lebka, objevená v Etiopii v roce 2003 se příliš neliší od lebek současných lidí.
Migrace Homo sapiens
Výroba nástrojů
Homo sapiens sapiens („Cro-magnon“) = nejstarší anatomicky moderní člověk žil před 35 000 lety Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii Nálezy u nás: Předmostí u Přerova Dolní Věstonice, Pavlov (Mikulovsko) Koněpruské jeskyně u Berouna Mladeč u Litovle Brno
Srovnání mtDNA Bylo vybráno 100 lidí různých etnik ze 4 kontinentů a byla jim prozkoumána mtDNA mtDNA se dědí matroklinně (ze spermie téměř nikdy mitochondrie do vajíčka nepronikne: všechny mitochondrie našeho těla jsme zdědili po mateřské linii Čím větší budou rozdíly v mtDNA dvou lidí, tím dřív se oddělily obě linie ze společného předka
Srovnání mtDNA Výsledky: Všichni současní lidé pochází z Afriky Společného předka měli všichni současní lidé asi před 200 000 lety Populace, ze které vznikli současní lidé, byla možná velmi malá Hypotéza mitochondriální Evy silně podpořila model „out of Africa“
Anatomické rozdíly mezi lidmi a lidoopy Velký mozek Bipedie Uzavření pánve Dlouhé nohy Krátké paže Páteř dvakrát esovitě prohnutá Týlní otvor balancuje lebku Velké čelisti a zuby Knuckle-walking Pánev podlouhlá Krátké nohy Dlouhé paže Páteř prohnutá Týlní otvor více vzadu
Vzpřímená postava
Vzpřímená postava
Pánev a noha
Rozdíly ve velikosti mozku a tvaru čelistí Kromě primátů rostou mozky savců rychle v embryonálním vývoji, ale růst se zastavuje nedlouho po narození. Mozky primátů rostou ještě i v dětství; růstová perioda je nejdelší pro mozek člověka. Ve srovnání lidoopi se mozek člověka ztrojnásobil (1350cm3 vs. 380cm3) Šimpanzi mají prognátní čelisti, člověk má čelisti silně zkrácené
Evoluce mozku před třemi miliony lety měli australopitékové mozek o velikosti 400 cm3 o dva miliony let později měli Homo erectus mozky o velikosti 1 000 cm3 za další milión let měli neandertálci mozky o velikosti 1 400 – 1 700 cm3 moderní lidé současnosti mají mozky o velikosti mezi 900 – 2 000 cm3 od 2 miliónů let po 250 000 let se každých 100 000 let zvětšil objem mozku našich předků asi o obsah polévkové lžíce
Homo Floresiensis „The Hobbit“ Tato lebka má stáří 18 000 let. H. floresiensis pravděpodobně přebýval většinu času na stromech (- má překvapivě dlouhé paže).
Homo floresiensis
Homo Floresiensis „The Hobbit“ Tato lebka má stáří 18 000 let Jedná se o lebku ženy Tělesná výška cca 1 m Lebka velikosti „většího grapefruitu“ (380 cm3 – velikost mozku šimpanze) – používal sofistikované kamenné nástroje – představa, že k vytvoření čehokoli inteligentního je potřeba velký mozek, zřejmě vzala za své Vyvinul se snad z H. erectus Lebka LB1 (Liang Bua)
Homo floresiensis "My jaw dropped to my knees," says Peter Brown, one of the lead authors. současní obyvatelé ostrova Flores stále tradují legendy o malých osrstěných lidech, kteří mluvili vlastním jazykem podle ústní tradice zde tito tvorové žili ještě při příchodu Holanďanů v 17. století do dneška nalezeny pozůstatky osmi lidí – padla hypotéza mikrocephalie na ostrovech s omezenými zdroji zvířata (… i lidé) řeší problém zmenšením tělní velikosti na stejném místě nalezeny pozůstatky vyhynulých trpasličích slonů rodu Stegodon (výška kolem 1 m) a varanů komodských
Homo floresiensis "My jaw dropped to my knees," says Peter Brown, one of the lead authors. stáří 18 000 let ale může znamenat, že zde lidé žili již dlouho předtím… …nebo dlouho potom evoluce člověka nejsou schody, nýbrž spíše keř možná se jednalo o konvergenci s asijskými opicemi?
Homo floresiensis pygmejové mají malá těla ale velké mozky hobiti mají též několik archaických znaků: širokou pánev a dlouhý krček femuru hobiti se nejspíš ze všeho podobají zmenšeným Homo erectus
Homo floresiensis