Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus.
Advertisements

 Je to genera č ní doba bu ň ky. Pr ů m ě rn ě trvá 6 hodin a ž 9 dn ů.  1953: Howard, Pelc  Interfáze = G1 + S + G2 fáze  Mitóza ( č i meióza) = M.
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Test pro kvintu B 15. prosince 2006
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Buněčné dělení Základy biologie
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK
RISKUJ přírodopis 6 vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Buněčný cyklus Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/17 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka II Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/4 Šablona: III/2 Inovace.
PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Zopakujte si z minulé hodiny: Co typické pro prokaryotickou buňku? Tvar oválný a stálý Velikost kolem1-2  m Vývojově starší Nemá.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Rostlinná buňka. Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová NÁZEV: VY_52_INOVACE_02_CH+PŘ_10.
SYSTÉM ROSTLIN Rostliny podle složitosti a stupně vývoje dělíme na nižší a vyšší. Tělo nižších rostlin je většinou jednobuněčné, ale může být i vícebuněčné.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Stavba buňky.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Přírodopis – 6.ročník Rostlinná buňka VY_32_INOVACE_
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Prvoci.
Pohlavní rozmnožování prvoků
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
SPERMATOGENEZE A OOGENEZE
Bez vody není život AUTOR: Mgr. Aleš Skála
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Mikroskopická stavba dřeva a kůry VY_32_INOVACE_28_557
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
MEIOSA redukční dělení.
Epitely jednovrstevné
AUTOR: Mgr. Danuše Lebdušková NÁZEV: VY_32_INOVACE_102_Prvoci
Mitóza, Meióza Test pro kvinty podzim 2006.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Saturn Sluneční soustava Název školy
Název projektu: Moderní škola
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
GENETIKA – VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
3. cvičení Buněčný cyklus.
Živá příroda – vývoj Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Prvoci – jednobuněční živočichové
NUKLEOVÉ KYSELINY DEFINICE DRUHY SLOŽENÍ FUNKCE REPLIKACE
Cytogenetika Iva Jašková
Trofická pojiva krevní diferenciál
OBECNÁ BIOLOGIE MIKROSKOPOVÁNÍ
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Struktura genomu a jeho interakce s prostředím
Autor: Mgr.Petr Procházka
JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Morfologie živočišných buněk
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
princip extrakce DNA (jahody)
5. cvičení Epitely.
Hustá pojiva Pojiva oporná
BUNĚČNÝ CYKLUS = cyklus eukaryotické buňky od jednoho dělení buňky
Předmět Molekulární a buněčná
3. cvičení Buněčný cyklus.
Biologie.
Molekulární biologie (c) Mgr. Martin Šmíd.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
BUŇKA (cellula) - je základní a nejmenší stavební a funkční jednotkou každého živého organismu - je malá, pouhým okem neviditelná, pozorovatelná MIKROSKOPEM.
6. cvičení Pojiva Budovací tkáně.
6. cvičení Žlázové epitely.
Buněčné dělení Meióza Martin Kameník VII. E.
JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY
Transkript prezentace:

Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy

DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické bílkoviny BS prokaryot – murein, pseudomurein

DNA, chromosom http://www.accessexcellence.org/AB/GG/chromosome.html

Jádro, jadérko, karyotyp Jádro = informační centrum buňky Karyolema Jadérko – místo transkripce rRNA, stavba ribosomů Karyotyp = „čárový kód buňky“ 1 druh = 1 sada chromosomů (moucha 8, člověk 46, kapr 104) BS prokaryot – murein, pseudomurein

Karyotyp Homo sapiens BS prokaryot – murein, pseudomurein http://www.uni-ulm.de/klinik/antgen/medgenet/gifs/karyogr.png

Polytenní (obří) chromosomy chromosomy obsahující velké množství neoddělených chromatid (100 - 1000) vznikají mnohonásobným zmnožením (endoreduplikací) chromatid, bez jejich oddělení od centromery dávají buňce schopnost nadprodukce proteinů – genová dávka Balbianiho prstence = puffs (místo aktivní syntézy mRNA) během interfáze dobře patrné i ve světelném mikroskopu

Polytenní (obří) chromosomy Chybí zvětšení a citace

Polyploidie genomová mutace zmnožení celé chromosomové sady po replikaci DNA v S-fázi nedojde k mitóze ani k cytokinezi 2n = diploidie, 3n triploidie, 4n tetraploidie.... spontánně nebo indukovaně (kolchicin)

Rozmnožování eukaryotických buněk „Tam kde vzniká buňka musela předtím nějaká buňka existovat, stejně jako živočichové mohou vznikat jen z živočichů a rostliny pouze z rostlin.“ - buněčná doktrína Dělení: - rozmnožování jednobuněčných organismů - růst a regenerace buněk mnohobuněčných organismů - vznik pohlavních buněk (gamet)

Buněčný cyklus doba za kterou buňka zdvojnásobí svůj obsah a posléze se rozdělí na 2 doba od konce jedné mitózy po konec druhé mitózy časově variabilní (hodiny, měsíce, roky) regulace BC cykliny – proteiny s transkripční aktivitou CDK (cyklin dependentní kinázy) Kontrolní body, restrikční bod G0

Fáze buněčného cyklu G1 fáze (50 %) S fáze (30 %) G2 fáze (15 %) zdvojení buněčné hmoty, buňka roste, tvoří se RNA a proteiny, připravuje se zásoba nukleotidů a enzymů pro replikaci DNA. Hlavní kontrolní uzel S fáze (30 %) DNA se replikuje na dvojnásobné množství, buňka je de facto tetraploidní G2 fáze (15 %) zdvojování organel, tvorba struktur potřebných pro dělení buňky – mitotické vřeténko M fáze (mitóza) (5 %) dělení jádra (karyokineze), dělení buňky (cytokineze)

Fáze buněčného cyklu

Fáze mitózy Profáze Prometafáze Metafáze Anafáze Telofáze kondenzace chromosomů, rozpuštění jadérka, přesun dělícího vřeténka k pólům (centrosom) Prometafáze rozpuštění karyolemy, vznik kinetochoru a jeho připojení ke kinetochoriálním mikrotubulům Metafáze dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů, jež se seřazují do ekvatoriální roviny. Chromosomy zůstávají spojeny jen v centromerách Anafáze roztržení chromosomů v centromerách zkracováním mikrotubulů dělícího vřeténka, chromosomy putují k pólům buňky Telofáze zánik dělícího vřeténka, despiralizace chromosomů, vzniká jaderná membrána a jadérka, cytokineze

Fáze mitózy profáze http://owlnet.rice.edu

Fáze mitózy prometafáze http://en.wikipedia.org

Fáze mitózy metafáze http://en.wikipedia.org

Fáze mitózy anafáze http://en.wikipedia.org

Fáze mitózy telofáze - cytokineze http://www.molecularexpressions.com

Fáze mitózy telofáze - cytokineze http://www.il.mahidol.ac.th/

Fáze mitózy http://www.johnkyrk.com/mitosis.html

proliferace X diferenciace - dělení a růst - zvyšuje se počet buněk v populaci a postupně dozrávají Diferenciace (specializace) - buňky ztrácí některé obecné prvky, a získávají prvky typické pro danou tkáň počet buněk [%] diferenciace proliferace čas

Práce s imerzním objektivem Při zvětšení 400x lokalizujeme sledovaný objekt do středu zorného pole. Otočíme revolverovým měničem objektivů, tak aby nad preparátem „nezavazel objektiv“. Kápneme 1 kapku imerzního oleje na preparát. Dotočíme revolverový měnič a nastavíme imerzní objektiv. Opatrně dostříme MIKROŠROUBEM. Pozor na nejvyšší pozice křížového stolku, abychom objektivem nerozdrtili preparát.

Preparáty - 9 - Fáze mitózy v kořenovém vlášení cibule (Allium cepa) popsat všechny fáze včetně interfáze - 7 - Polytenní chromosomy v buňkách slinných žlaz dvoukřídlých (dipter) proužkování, balbianiho prstence - 8 - Polyploidní jádra buněk slinných žlaz bource morušového (Bombyx mori) rozprostřenné jádro bez imerze Opalinka žabí (Opalina ranarum Ehrb.) Obsahuje mnoho jader. Na povrchu má brvy. Žije v tlustém střevě skokana zeleného. Hromadinka švábí (Gregarina blattarum Sieb.) Známý cizopasník ve střevě švábů. Cysty jsou obaleny silným hlenovitým obalem a uprostřed jsou spory, které vycházejí na povrch osmi až deseti kanálky.