Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0479 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK_JAKO_OBCAN_FORMY_A_DRUHY_STATU_04 Název školy Střední škola služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Ročník 2. Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor Občanská nauka Tematický okruh Člověk jako občan Téma Formy a druhy států Jméno autora Mgr. Tomáš Vašata Vytvořeno dne 7. 9. 2013 Metodický popis (anotace) Prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint seznamuje žáky s rozdělením a charakteristikou států dle typu vlády, dle formy režimu a dle územně-správního členění. Prezentaci lze rovněž uložit ve formátu PDF a poskytnout ji žákům k jejich mimoškolnímu vzdělávání.

4. hodina Formy a druhy států Plán hodiny: Úvodní část Opakování 3. hodiny Státy dle typu vlády Státy dle formy režimu Státy dle územně-správního členění Shrnutí, fixace poznatků Křížovka – opakování 1. – 4. hodiny

Formy států – dle typu vlády vyjadřuje, jak je uspořádán systém státních orgánů, kdo stojí včele státu, kdo volí státní orgány apod. monarchie (království) v čele stojí panovník, který je nevolený  dědičný absolutní veškerá moc v rukou dědičného panovníka, např. Saudská Arábie konstituční omezená pravomoc dědičného panovníka, která je dána i rolí dalších státních orgánů, které jsou voleni demokratickými prostředky = jde o zachování historické tradice panovnických rodů (VB, Norsko, Španělsko) republika zdrojem veškeré moci ve státě je lid = hlava státu je volena lidmi, neexistuje zde dědičný panovnický titul

Druhy republiky parlamentní republika – vedoucí postavení má parlament složený z poslanců více stran, kteří jsou voleni občany, vláda je odpovědná parlamentu, prezident má oslabené pravomoce (Česká republika, Itálie, Irsko), někdy i tzv. poloprezidentská republika (viz. parlamentní, ale s obsáhlejšími pravomocemi prezidenta, který je volen přímo, Francie) prezidentská republika – vedoucí postavení má prezident, který je volen přímo občany, prezident je hlavou vlády, vláda je oddělena od parlamentu (USA) kancléřská republika – v případě federace, kancléř má větší kompetence než ministerští předsedové jiných států (Německo)

DALŠÍ FORMY VLÁDY aristokracie (vláda „vznešených“, dědičně vymezená skupina) oligarchie (vláda nejbohatších) timokracie (vláda nejsilnějších) sofokracie (vláda moudrých) byrokracie (vláda úředníků) technokracie (vláda technické inteligence)

Druhy států – dle formy režimu rozdělení států z hlediska politického režimu určuje vztahy mezi vládci a ovládanými (lidmi)  jak se lidé podílejí na řízení státu autokratické státy vládcové nepřipouštějí účast veřejnosti na politickém rozhodování omezování lidských práv a svobod jediná vládnoucí skupina, která disponuje monopolem moci jediná oficiální státní ideologie, světový názor režim jedné politické strany, která vyžaduje disciplínu kontrola všech oblastí individuálního i společenského života

policejní režim, jenž dohlíží nad vším a nad všemi (cenzura, informační izolace) např. fašistická Itálie a nacistické Německo v meziválečných letech do r. 1945, komunistické země (nejvíce v SSSR za vlády Stalina) demokratické státy základem je účast všech členů společnosti na politickém rozhodování

Druhy států - dle územně-správního členění: rozdělení dle toho, z kolika států se daný stát skládá unitární státy (jednotné) stát, který se neskládá z žádných jiných státoprávních celků vnitřně se stát samozřejmě člení na jednotlivé části – např. kraje, vejvodství, župy, ale jde pouze o administrativní členění, nejedná se o samostatné státoprávní celky s vlastním vedením např. Česká republika, Francie, Polsko… federativní státy (složené) stát, který se vnitřně člení na další státoprávní celky, které nejsou pouhými administrativními celky, ale mají vlastní orgány, které na příslušném území státu vykonávají státní moc významná moc je řízena centrálně (obrana, finance, zahraniční politika)

konfederace volná sdružení samostatných států, ve kterých má centrální vláda určitou moc nad vládami členských států spolupráce těchto států v některých oblastech (např. společná obrana, zahraniční politika…) např. Commonwealth (Britské společenství národů) společenství Velké Británie a nezávislých zemí, které pojí společná minulost, uznávají britského panovníka za hlavu a symbol tohoto Společenství národů 53 států (i republiky), Kanada, Austrálie, Nový Zéland, státy v Africe, Asii

Zdroje Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis, 1. vydání (aktualizované), 2008, ISBN 80-86285-68-5 Maturitní otázky – Občanský a společenskovědní základ, Fragment, 1. vydání, 2008, ISBN 978-80-253-0600-0 Občanská nauka pro střední odborné školy, SPN, Praha 2003, ISBN 80-7235-233-4 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Děkuji za pozornost a přeji hezký den 