„Zaostřeno na dítě": rizika pedagogiky mezi ochranou a autonomií dítěte Stanislav Štech

« ZAMĚŘENÍ NA DÍTĚ » - VÝRAZ ZMĚN VE SPOLEČNOSTI modus společenské reprodukce se změnil : postupně vymizely « patriarchální » jasně (viditelně) hierarchické instituce proměna rodiny v rodinu „vztahovou“ (Durkheim) osobnostně orientovaná pedagogika ale také mění svůj obsah : - od modelu „produktivního“ dítěte, k modelu dítěte „expresivního“ - ústřední místo dítěte znamená taky vítězství rodinné logiky nad školou jako institucí

Co nabízí orientace na dítě a žáka ? vnímat ho nejen jako zmenšeného dospělého, či potenciálního dospělého, ale jako jedince s vlastními přáními, plány, zábranami atd. experimentovat nejen s metodami (často vede k „duálnímu“ vzdělávání, nebo např. alla scuala con il corpo), ale take s epistemologicky zajímavými objevy důsledněji čerpat z poznatků psychologie vývojové, kognitivní, nebo z biologie/medicíny (neuropsychologie, chronobiologie) vybízí k novému poznání (dítě a sofistikované technologie)

CO ZAKRÝVÁ ORIENTACE NA DÍTĚ/ŽÁKA? všeobecný konsenzus na orientaci na dítě je výrazem toho, že si rodiny na způsob “štěpení” (Spaltung) ponechávají pozitivní prvky socializace, zatímco škole ponechávají nevděčný úkol podrobovat dítě pravidlům a omezením a tím se zbavovat svých případných traumat nereflektovaný amalgam učení a hry; hra triumfuje, co není hravá metoda je automaticky metoda autoritářská Vyzdvižení dítěte a hry vede k zakrývání sociálních rozdílů hra jako emblem dětství podporující expresi osobnosti diskredituje představu o hierarchii vzdělávacích aktivit a institucí

« PEDAGOGICKY KOREKTNÍ » KLIŠÉ ? orientace na dítě a jeho rozvoj aktivuje téma autonomie (dvě pojetí: anglosaské – právo na sebeurčení x kantovské: opory a omezení jsou nutné, aby se jednou bez nich mohl jedinec obejít a stát se tak autonomním) Později Arendtová (ochrana dítěte i kultury) nebo Lorenz – kritika neofilie Zbytnělá ochrana – psychoanalýza a její kritika autoritářství, v něž se snadno zvrhne autoritativnost vztahu dospělý – dítě Tak co : milovat, milovat a chránit, nechat růst a doprovázet, chránit a nechat růst?

JE DNES OSOBNOSTNÍ, NA DÍTĚ ORIENTOVANÝ PŘÍSTUP AKTUÁLNÍ? Samozřejmost bez mobilizujícího potenciálu? Ekonomistní, neoliberální logika edukace jako nová výzva pro unavený humanistický diskurs?