Enteroviry a další původci virových meningoencefalitid Eva Žampachová České Budějovice

Taxonomie Picornavirů Picornaviridae Enterovirus (71 typů) Poliovirus typy 1-3 Coxsackie A Coxsackie B ECHO Rhinovirus (113 typů)

Charakteristika Enterovirů RNA viry Malé (27-30 nm), neobalené viry Kubická symetrie Odolné k pH 3-10, éteru Cytopatické

Cirkulace Polioviru Virus Nasopharynx Tonsily Sliznice střeva Lymfatické uzliny Peyerské plaky, uzliny Krev CNS

Klinický obraz infekce poliovirem Chřipková fáze nespecifická trvá 2-3 dny Meningeální fáze za 4-7dní po prvé fázi Paralytická fáze za 2-3 dny po meningeální fázi

Vakcinace proti Polio Salkova vakcína (1955) Sabinova vakcína (1959) neživá injekční dobře imunogenní drahá Sabinova vakcína (1959) živá atenuovaná perorální dobře imunogenní levná

Diagnostika - mikroskopie Elektronová mikroskopie mozkomíšního moku orientační méně citlivá nespecifická (nerozliší typy enterovirů) drahá a přístrojově náročná

Diagnostika - kultivace Kultivace na tkáňových kulturách vybavená virologická laboratoř technicky poměrně snadná lze kultivovat ze stolice, výtěru z nosohltanu, mozkomíšního moku virus lze dále typizovat, zjišťovat genetické vlastnosti, invazivitu apod.

Diagnostika - průkaz RNA Průkaz RNA Enteroviru metodou RT PCR rychlý (2-8 hodin) vyžaduje zařízenou laboratoř pro molekulárně biologické metody cena se v poslední době snižuje v prvním kroku neodliší typy Enteroviru Mol. biologická typizace kmenů pro epidemiologické účely

Diagnostika - serologie Průkaz typově specifických protilátek pracný spolehlivé testy jsou pracné (neutralizace) každý typ se vyšetřuje zvlášť není to časná diagnostická metoda z vyšetření v akutní fázi se často protilátky neprokážou nutno opakovat za 3 týdny a za 3 měsíce

Epidemiologie Poliovirů Člověk je jediný hostitel Přenos fekálně orální cestou Ve vyspělých zemích se prakticky nevyskytuje Onemocnění lze importovat z rozvojových zemí Program eradikace polio WHO virologické vyšetřování pacientů s chabými parézami vyšetřování kontaktů povinné hlášení podrobná analýza izolátů

Eradikace poliomyelitidy V červnu byl vyhlášen Evropský Region za poliomyelitidy prostý Vysoce rizikové jsou BaH, Holandsko, kavkazská oblast Ruska, jihovýchod. Turecko. Středně rizikové je Řecko, Gruzie, Azerbajdžán Endemická je v 10 zemích: Afgánistán, Angola, Egypt, Etiopie, Indie, Niger, Nigérie, Pákistán, Somálsko, Súdán Stále hrozí riziko importu poliomyelitidy

Další infekce, způsobené Enteroviry Meningitida (Coxsackie A, B, Echo) Paralytické onemocnění (Cox. A, B, Echo) Horečka s exantémem (Cox. A, B, Echo) Akutní infekce HCD (Cox. A, B, Echo) Myokarditida, perikarditida (Coxsackie B) Pleurodynie (Coxsackie B) Enteritida (Echo)

Původci virových neuroinfekcí Enteroviry Virus klíšťové encefalitidy Adenoviry Herpetické viry Další sporadická agens (Bunyaviry, Arenaviry, Influenza virus, importované infekce) Objasní se méně než 50% případů !

Virus Klíšťové encefalitidy Obalený RNA virus z čeledi Flaviviridae Přenos klíšťaty (Ixodes ricinus) Možný přenos nepasterizovaným mlékem Rezervoár divoce žijící savci Dvoufázový průběh infekce V endemických oblastech v sezóně kolem 40% encefalitid

Diagnostika Kultivace viru z moku obtížná, z krve prakticky nelze PCR z moku zatím málo citlivá! Průkaz protilátek z krve v prvním vzorku již u 80% pacientů z moku opožděně (7-14 dní od příznaků infekce CNS) po přisátí klíštěte se tvoří nejdříve za 3 týdny

Prevence a profylaxe Očkování Hyperimunní gamaglobulin mrtvá očkovací látka (základní jsou 3 injekce), přeočkování po 3 (děti až po 5) letech lze použít i v inkubační době (zkrácené schéma a nejistý výsledek) velmi dobrá účinnost Hyperimunní gamaglobulin po přisátí klíštěte v endemické oblasti- pozor u dětí byl pozorován těžší průběh po jeho podání