STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST se nazývala „TROJÍ LID“ obr. s. 19 SPOLEČNOST VE STŘEDOVĚKU se dělila na: 1. panovník a šlechta (bojovat a ochraňovat) 2. duchovenstvo (církev – modlit se) 3. pracující lid (zemědělci, obchodníci, řemeslníci) platí daně a církevní desátky + robota platí pro ně jiné zákony → čím nižší, tím přísnější
1. ŠLECHTA A PANOVNÍK panovnické tituly: císař král kníže vévoda; feudál = leník = vlastník půdy (i poddaných) panovnické tituly: císař král kníže vévoda; hrabě
Dědičná půda → vznikají šlechtické rody Společnost byla založena na vlastnictví půdy = feudum, léno, vzniká tak feudální společnost. Vlastníkem veškeré půdy je panovník → může ji propůjčit (udělit) svým bojovníkům (šlechticům) → stávají se z nich leníci. Dědičná půda → vznikají šlechtické rody graf s. 21
2. DUCHOVENSTVO Tvořili jej kněží a řeholníci (mniši a jeptišky), slouží bohu a vykonávají náboženské obřady, kněžími byli pouze muži (celibát).
organizace církve str. 24 překreslit za DÚ
kláštery Žili v nich mniši (v čele opat) a jeptišky (v čele abatyše), dodržovali přísná pravidla života = řehole, vznikají mnišské řády.
význam církve Jedině kněží byli vzdělaní, šíří vzdělanost a umění, v klášterech opisovali knihy, zakládali zde knihovny, centrum vzdělanosti. Pečovali o nemocné.
3. PRACUJÍCÍ LID