Tomáš Miléř, Alexander Ač

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ORGANISMY PROVÁZEJÍCÍ ČLOVĚKA BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ VERONIKA STRAKOVÁ.
Advertisements

Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_09 Název materiáluBiocenóza.
Název DUM: VY_32_INOVACE_XVI_1_20_Péče a ochrana ŽP Šablona číslo : XVISada číslo: 1Pořadové číslo DUM: 20 Autor: Mgr.Lenka Dědečková.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
SPALOVACÝ MOTORY – DIESELOVÉ. OBSAH Úvod Vynález dieselového motoru
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_52_INOVACE_BI_KOD_28_ABIOTICKE_FAKTORY_VLIV_PU.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lenka Knotková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje.
ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVÝCH ORGANISMŮ Zpracovala : Mgr. Jana Richterová ICT Financováno z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR 1 Přírodopis 6. třída.
VY_32_INOVACE_08_32_NEOBNOVITELNÉ A OBNOVITELNÉ PŘÍRODNÍ ZDROJE
ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA EKOSYSTÉMy - biodiverzita
Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora.
Název Světový ekologický problém: oceán
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
EKOLOGIE (oikos = dům; logos – slovo)
Krajina, krajinné složky, krajinotvorné procesy
Číslo přílohy: VY_ 52_INOVACE_36_PODMÍNKY ŽIVOTA NA ZEMI - VZDUCH, PŮDA, TEPLO A SVĚTLO Autor: Mgr. Petra Kukuczková Předmět: Prvouka Třída: 3. ročník.
Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou,
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Vztahy mezi organismem a prostředím – ekologická přizpůsobivost organismu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka.
Průřezové téma - Enviromentální výchova Základní podmínky života – Půda I. Anotace: Prezentace slouží jako výukový materiál k průřezovému tématu EV Základní.
Základy ekologie pro střední školy 1. CZ.1.07./1.5.00/
Moderní škola 2010 VY_32_INOVACE_E – Př4 – potravní vazby
Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/
Tato výuková opora vznikla jako výstup projektu „Inovace akreditovaného bakalářského studijního oboru Učitelství praktického vyučování“ na Pedagogické.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Název školy: Základní škola Pardubice – Spořilov
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
Pásma požáru Požár a jeho rozvoj.
Biotické faktory Výukový materiál EK
Bez vody není život AUTOR: Mgr. Aleš Skála
Ekosystém pole Savci Přírodověda 4. ročník
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Ekologie živočišných společenstev a populací
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Neživá příroda - voda Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
VE KTERÉ ČÁSTI POTRAVNÍ PYRAMIDY STOJÍ ŠELMY?
Zpracovala: Mgr. Monika Dvořáková
Biomy.
Různé podmínky života na Zemi
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Koloběh dusíku VY_32_INOVACE_23_449
Název projektu: Moderní škola
Zeměpis – živé a neživé složky krajiny
Biosféra sféra s vhodnými podmínkami pro život na Zemi
Plant-soil feedback a jeho vliv na rostlinné společenstvo
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Živá příroda – vývoj Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Půdní obal Země = pedosféra Pedologie = věda o půdě
1. ÚVOD DO STUDIA EKOLOGIE
Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor TEmatický celek
8. Základní ekologické pojmy, organismus a prostředí
9. ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
Populace.
Základy ekologie (úvod)
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Fyzikální veličiny.
Ochrana veřejného zdraví ZÁKON č. 258/2000 Sb.
PLOŠTICE.
12 VÝVOJ EKOSYSTÉMU Sukcese.
Podmínky života v přírodě
POTRAVNÍ VZTAHY ORGANISMŮ
NEŽIVÁ PŘÍRODA Základní škola a Mateřská škola Kateřinice, okres Vsetín projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Č. DUMu VY_12_INOVACE_01_32_Člověk a příroda.
11 Kód materiálu: VY_32_INOVACE_15_KROUZKOVCI Název materiálu:
ATMOSFÉRA - vzdušný obal Země.
13 BIOSFÉRA.
Biotické podmínky života
Kód materiálu: VY_32_INOVACE_09_DEN_ZEME Název materiálu: Den Země
Transkript prezentace:

Tomáš Miléř, Alexander Ač Základy ekologie (úvod) Tomáš Miléř, Alexander Ač

Ekologie je věda… … zabývající se vztahy mezi organizmy a jejich životným prostředím a vztahy mezi organizmy Slovo ekologie pochází z řeckého „oikos“ (dům) a „logos“ (věda)

Ekologie je věda… … zabývající se vztahy mezi organizmy a jejich životným prostředím a vztahy mezi organizmy Slovo ekologie pochází z řeckého „oikos“ (dům) a „logos“ (věda) Environmentální vědy – se zabývají vztahem člověka a životního prostředí

Ekologie je věda… Různé podobory – např. ekologie člověka, ekologická fyziologie (rostlin, živočichů), ekologická toxikologie, ekologická ekonomie… Ekologie vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd.

Ernst Haeckel, 1834 -1919, německý biolog Ekologie 1. „Ekologií rozumíme soubornou vědu o vztazích organismu k okolnímu světu, kam můžeme počítat v širším smyslu všechny existenční podmínky. Ty jsou částečně organické, částečně anorganické povahy...“ (Haeckel, 1866) Ernst Haeckel, 1834 -1919, německý biolog 2. dnes v širšímm smyslu i jako ochrana životního prostředí

Základní jednotky jedinec – nejmenší jednotka systému populace - je soubor jedinců téhož biologického druhu biocenóza (společenstvo) - soubor populací různých druhů, obývajících společný úsek životního prostoru (biotop) biosféra - část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života. biom - dílčí oblast biosféry, charakterizovanou klimatickými a hydrologickými faktory, půdními a geologickými poměry.

Ekologie studuje… Složení, distribuci (rozšíření), množství (biomasu), počet, dynamickou rovnováhu organizmů v rámci i mezi ekosystémy Ekosystém (geobiocenóza) - propojení biologických společenstev a jejich fyzikálního prostředí …jezero, oceán, mokřad, prales, mraveniště, město (antropogenní ekosystém)

Ekologie studuje… Složení, distribuci (rozšíření), množství (biomasu), počet, dynamickou rovnováhu organizmů v rámci i mezi ekosystémy Ekosystém (geobiocenóza) - propojení biologických společenstev a jejich fyzikálního prostředí …jezero, oceán, mokřad, prales, mraveniště, město (antropogenní ekosystém) Sukcese ekosystému – vývoj ekosys. v čase Klimax – konečná fáze vývoje ekosystému Biodiverzita – početnost druhů na plochu

Sukcese - vývoj a změny ve složení společenstev v ekosystému. Přírodní sukcese je řádný a předvídatelný sled změn v rostlinstvu osídlujícím určité území. Tyto změny pokračují tak dlouho, dokud se rostlinné společenstvo v určitém bodě neustálí a není dosaženo takzvaného klimaxového společenstva. Místem, kde lze vidět sukcesi odehrávající se v čase, je např. dvůr anebo opuštěné místo. Když trávník nesečeme pravidelně anebo ponecháme pozemek bez zásahu, objeví se brzy plevele. Nejsou-li plevele s hlubokými kořenovými systémy zlikvidovány, zvítězí v soutěži o vodu a živiny nad trávami. Bez další péče osídlí pozemek časem keře a potom stromy.

Biocenóza (společenství)… Producenti (primární producenti) , autotrofní organismy (zelené rostliny), chemoautotrofní (metanotropní bakterie, cyanobakterie) (primární produkce) Konzumenti – (sekundární producenti) – býložravci, predátoři, různé trofické úrovně - umístění v potravinovém řetězci (sekundární produkce) Reducenti – (rozkladači) – návrat živin do koloběhu, uzavření koloběhu živin v ekosystému

Faktory prostředí Biotické – jiné organismy (přemnožení kůrovce, virová infekce, invaze medůz, hustota porostu) Abiotické – teplota, srážky, množství světla, zrnitost půdy, vlhkost vzduchu, rychlost větru… Limitující faktor prostředí – ten faktor, který je určující (klíčový, rozhodující) pro rozšíření daného druhu na daném území (množství dusíku, světlo…)

Organizmy ve vztahu k prostředí Endemit – žije pouze na jednom místě na Zemi, opakem jsou druhy kosmopolitní Valence – tolerance na rozptyl faktoru (euryvalentní a stenovalentní) Shalfordův zákon tolerance - organismy nejlépe prospívají v pásmu optima

Organizmy ve vztahu k prostředí Ekologická nika – soubor nároků na životní prostředí Základní "fundamentální" nika  =   je největší ekologická nika jakou může organismus nebo druh okupovat při absenci mezidruhové konkurence a predátorství. Realizovaná nika - kterou populace reálně v příslušném ekosystému zaujme Invázní druhy – nepůvodní druhy, rychlé množení, rychlé šíření, vysoká tolerance na široký rozptyl podmínek, široký výběr potravy… Ekologická konvergence (přibližování) a ekologická divergence (vzdalování, speciace) Teorie přerušovaných rovnováh – dlouhou stabilitu narušují náhlé změny

-fyl versus -fób fylní (pozitivní vztah) fóbní (negativní vztah) Mezi tím – tolerantní (bez preference) Určují ekologický habitat (t. j. výskyt daného druhu) Příklady: Hydrofilní, hydrofóbní (voda) Xerotermní (suchomilný a teplomilný) Heliofilní, heliofóbní (světlomilný, stínomilný)

Vztahy mezi organizmy Potravní (trofické) vztahy určují i populační dynamiku (predátor vs. oběť, paratzit vs. oběť) Gilda: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. králík a ovce) Potravní úrovně: od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť Monofágní vs. polyfágní druhy Specialisté – generalisté (monofág je např. koala, panda, bourec) Fytofág – bíložravec Saprofág – získává energii z organ. látek odumřelých organismů (žížala obecná) Karnivorní druhy - masožravé Oběť Predátor

Ekologická pyramida - grafické znázornění vztahů mezi producenty konzumenty prvního, druhého a vyššího řádu z hlediska počtu jedinců nebo hmotnosti biomasy potřebné k výživě konzumenta vyššího řádu v určitém potravním řetězci.

Základní vztahy mezi organizmy Konkurence (- -) Konkurence znamená typ vztahu, kdy dva nebo více druhů mezi sebou „bojují“ o stanovištní podmínky, úkryt nebo potravu atd. Cizopasnictví (parazitizmus) (+ -) Rozlišujeme parazity vnější – ti cizopasí na povrchu těla (třeba blecha, veš či nebezpečné klíště) a vnitřní – ti cizopasí uvnitř těl (např. tasemnice, motolice apod.) Kořistnictví (+ -) V tomto vztahu vystupuje kořistník neboli predátor a kořist. Predátorá dobře vyvinuté smysly (zrak, čich, sluch) a vyznačuje se rychlým pohybem. U kořisti se v průběhu vývoje vytvořily obranné mechanismy jako např. ostny, výstražné zbarvení či schopnost odlomení části těla… Spolustolovnictví (+) Jde o vztah mezi dvěma nebo více druhy, kde spolustolovník má ze soužití určitý potravní prospěch. Vzájemné soužití (symbióza, mutualizmus) (+ +) Vzájemné soužití dvou druhů organismů. Názorným příkladem jsou houby, lyšejníky.

Toky energií – energetická návratnost Aby organizmus přežil, potřebuje získávat energii (EROEI) EROEI = energie investovaná/energie získaná (EROEI = víc jak 1 – energetický zisk, méně jak jedna – energetické ztráta) Fosilní zdroje energie – vysoká energetické návratnost

K-stratégové: stabilní počet, velké druhy, pomalé rozmnožování Populační dynamika ŽIVOTNÍ STRATEGIE r-stratégové: opportunistické druhy, rychlé množení, malá velikost, překročení biologické kapacity prostředí (hlodavci, kobylky) K-stratégové: stabilní počet, velké druhy, pomalé rozmnožování (velcí savci, stromy)

r nebo K stratég (?)