Ekonomika malých a středních podniků Personální činnost podniku II

Pracovní smlouva druh práce místo výkonu práce den nástupu do práce konkurenční doložka dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce dohoda o pracovní činnosti Ve smlouvě je také možné písemně dohodnout tzv.konkurenční doložku, tj. že zaměstnanec nesmí po ustanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění konkurenční doložky. Za porušení konkurenční doložky je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat: jméno/název zaměstnavatele, jeho sídlo, bližší označení druhu a místa výkonu práce, nárok na délku dovolené na zotavenou, popř. uvedení způsobu určování nároku na dovolenou, údaj o výpovědních dobách, údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu způsobu vyplácení mzdy, stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení. Povinnost informovat zaměstnance o shora uvedených údajích je možné učinit na kolektivní smlouvu či vnitřním předpisem. Shora popsaná informační povinnost se nevztahuje na pracovní poměry sjednané na dobu kratší než jeden měsíc. Obecné předpoklady Zaměstnavatelé mohou kromě pracovních smluv uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto dohody - tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti - mohou být však uzavírány pouze výjimečně, pokud jde o práci: jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů. Dohoda o provedení práce Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin - a to včetně práce konané pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Dohodu je možno uzavřít písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna a zpravidla se sjednává též doba, v níž má být pracovní úkon proveden. Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce, pokud není dohodnuto jinak. Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, nepřesahuje 100 hodin. Na základě této dohody nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby; do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena nejdéle však za období 12 měsíců. Dohodu je zaměstnavatel je povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených pro zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud není dohodnuto jinak.

Rozvázání pracovního poměru dohodou – písemně vč. důvodu rozvázání pracovního poměru (na požádání zaměstnance) výpovědí – písemně, musí být doručena okamžité zrušení - písemně zrušení ve zkušební době uplynutím sjednané doby

Povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám vést evidenci pro účely důchodového pojištění vést evidenční list důchodového pojištění (ELDP) předkládá se ČSSZ prostřednictvím okresních správ SZ zápis do ELDP – po účetní uzávěrce, nejpozději do 30.dubna a předložit pro každý rok jeden list nevede se u osob pobírající starobní důchod odvádět zdravotní pojištění za zaměstnance oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání Hromadné oznámení zaměstnavatele Přehled o platbě pojistného formuláře na http://business.center.cz/business/sablony/s42-zdravotni-pojisteni-hromadne-oznameni.aspx Oznámení zdravot í pojišťovně do 8 dnů

Další povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením hlásit volná pracovní místa hlásit na úřadu práce volná místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením upravuje Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. o zaměstnanosti povinnost hradit zákonné pojištění zaměstnavatele – dáno přímo ze zákoníku práce, sazby uvedeny v příloze vyhlášky Vyhláška MF č. 125/1993 Sb. volná místa hlásit 10 dnů od vytvoření volného místa, a do 10 dnů oznámit jejich obsazení (po obsazení) Zaměstnavatelé jsou pojištěni buď u České pojišťovny, a.s. nebo u Kooperativy, pojišťovny, a.s. (U České pojišťovny, a. s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěni jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů. U Kooperativy, pojišťovny, a. s. jsou pojištěni ostatní zaměstnavatelé.) Tato povinnost vyplývá přímo ze zákoníku práce. Na pojištění proto zaměstnavatelé neuzavírají smlouvu; rozhodnou skutečností pro vznik pojistného vztahu je vznik pracovně-právního vztahu. (Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště). Pojistné si vypočítává sám zaměstnavatel! Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je povinné pro všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance

Kolektivní smlouvy u zaměstnance, kde funguje odborová organizace dochází ke sjednání kolektivní smlouvy dohodou kde není odborová organizace - kolektivní smlouva nahrazena vnitřním předpisem odborovou organizaci mohou založit 3 zaměstnanci Úlohou kolektivní smlouvy je prosazování oprávněných zájmů a potřeb zaměstnanců, přispívání ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek zaměstnanců. Uzavření dobré kolektivní smlouvy je nejen v zájmu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Kolektivní smlouva by měla upravovat většinu pracovněprávních a mzdových nároků, ale nikdy méně než je stanoveno zákonem.