KOŘEN ROSTLINY - založen již v zárodku semene, při klíčení vyrůstá nejdříve "kořínek“ a proniká do půdy - roste ve směru gravitace
FUNKCE A STAVBA KOŘENE - kořen je většinou podzemní rostlinný orgán - nikdy nenese listy význam kořene: - přijímá vodu a živiny - upevňuje rostlinu v zemi - může obsahovat zásobní látky (mrkev) - muže sloužit k vegetativnímu (nepohlavnímu) rozmnožování (oddenek)
stavba kořene: - na povrchu se nachází pokožka - uprostřed cévní svazky - mezi pokožkou a cévními svazky se nachází tzv. primární kůra
CÉVNÍ SVAZKY cévní svazky jsou tvořeny dvojicí rostlinných pletiv vodivá pletiva – lýko a dřevo VÝZNAM: - dřevní cévní svazky vedou minerální látky a vodu načerpané kořenem do dalších částí rostliny. - lýkové cévní svazky vedou produkty fotosyntézy (cukr) z listů do kořene. Zde slouží jako zásobní látky.
RŮST KOŘENE - růst ve směru zemské gravitace - roste díky dělivému pletivu ve špičce kořene - špička kořene je chráněna čepičkou - živiny jsou nasávány pouze částí kořene – tzv. kořenové vlásky
TYPY KOŘENE soubor všech kořenů se nazývá kořenový systém podle kořenového systému dělíme kořeny na: hlavní a vedlejší kořeny – stromy, víceleté rostliny svazčité kořeny - trávy
PŘEMĚNY KOŘENE kořeny kromě hlavních funkcí mohou plnit také jiné: kořenová hlíza – zásobní funkce (orsej jarní) bulva – zásobní funkce (řepa) 3) vzdušné kořeny – přijímají vodu ze vzduchu (fíkus, orchidej) 4) příchytné kořeny – přichycení k podkladu (břečťan) 5) parazitické kořeny (jmelí)
VÝZNAM KOŘENE potrava pro člověka (mrkev, celer, řepa) krmivo pro dobytek (řepa) léčiva (křen, ženšen) estetická = okrasná (bonsaje)