Multifaktorová analýza Hlavní cíle analýzy Výběr faktorů Identifikace vybraných faktorů Problémové oblasti Interakce faktorů a problémových oblastí Fyzikální hodnoty faktorů Stanovení optimálních, resp. antioptimálních hodnot Převod fyzikálních hodnot na vzdálenost od antioptim Váhy faktoru Výpočet vážených hodnot Výpočet charakteristik problémových oblastí Výpočet charakteristik hodnot základních problémových sektorů Výpočet charakteristik celkové hospodářsko-sociální úrovně regionů Grafické případně tabelární znázornění zjištěných charakteristik Závěry a shrnutí analýzy

Výběr faktorů Vybrané faktory by měly postihovat co nejširší oblast věcných, resp. resortních okruhů Vztah faktorů vybraných pro hodnocení ke stanoveným problémovým oblastem by měl být jasný a co nejužší Vybrané faktory musí být kvantifikovatelné co možná ve více hodnotách (nejen alternativní) Zjištěné hodnoty faktorů musí být věrohodné, získané ze spolehlivých pramenů a mající definovanou přesnost Údaje-hodnoty faktorů za období, po které se analýza provádí musí být dostupné a zveřejnitelné Je žádoucí, aby počet faktorů byl větší než cca 30 – tedy dostatečně široký, různorodý a komplexní rozsah podkladů pro analýzu, a ne větší než cca 100 – vzhledem k transparentnosti, přehlednosti a pracnosti analýzy.

Identifikace faktorů Název (zkrácený, úplný) Naturální jednotka Popis, oblasti vlivu Optimum (maximální, minimální?) Problémové oblasti (ovlivňované) Pramen informace Regionální určení, doba platnosti

Transformace naturálních hodnot Převedením nesrovnatelných resp. nesourodých naturálních hodnot vstupních faktorů na homogenní soubor má principiálně dvě části. a) Transformace na normovaný tvar dat: kde uij je normovaná hodnota i-tého faktoru v j-tém regionu xij je naturální hodnota i-tého faktoru v j-tém regionu je aritmetický průměr i-tého faktoru si je směrodatná odchylka proměnné x i-tého faktoru

Stanovení optimálních hodnot Pro zpracování analýz je nutné rozhodnout u jednotlivých faktorů, která z naturálních hodnot u jednotlivých faktorů příslušných ke sledovaným regionům je z hlediska hlavních cílů analýzy nejvýhodnější – optimální a tedy také, která je nejméně příznivá – antioptimální. Je pochopitelné, že pro různé problémové sektory mohou být optima různá, pak je třeba s faktorem majícím tuto dvojí tvář zacházet jako se dvěma různými faktory.

b) Stanovení vzdálenosti normované hodnoty jednotlivých regionů od antioptimálního regionu, antioptimálnímu regionu je tedy přiřazena hodnota 0 kde ∆uij je vzdálenost normované hodnoty i-tého faktoru v j-tém regionu od normované hodnoty uio je normovaná hodnota i-tého faktoru v antioptimálním regionu. většímu číslu odpovídá vyšší, lepší úroveň Vzdálenost je vždy nezáporná d=l∆uijl Tímto způsobem lze hodnotit vždy jednotlivé faktory.

Při hodnocení souhrnu více faktorů je pak měřítkem úrovně regionu „j″ průměrná vzdálenost relevantních faktorů při zahrnutí jejich vah. Váhy jsou stanoveny metodou párového srovnávání.

Vážené hodnoty jednotlivých faktorů se počítají jako jednoduchý součin transformovaných hodnot faktorů v daném regionu a relativních vah faktorů na jednotlivých úrovních