Ekoton rozvrstvení v prostoru

Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu rozvrstvení populace v prostoru – ekoton. Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku střední školy

ekoton

ekoton přechodná zóna mezi dvěma nebo více ekosystémy, např. rozhraní louky a lesa. Ekoton má určitou šířku a je charakterizován zcela zvláštními okrajovými životními podmínkami. Ekoton mezi jednotlivými biomy měří až desítky kilometrů, mezi jednotlivými biocenózami jen několik desítek metrů.

V ekotonu jsou zastoupeny druhy ze všech zúčastněných ekosystémů a navíc zde žijí druhy charakteristické pouze pro daný ekoton, tzn. je zde větší druhová pestrost (ekologická diverzita). Např. na okraji lesa žije více ptáků a ve větším počtu druhů než v sousedících biocenózách lesa a louky.

Struktura a složení ekosystémů Struktura ekosystému je způsob, jakým jsou jednotlivé organismy v prostoru rozloženy. Je to nejnápadnější znak ekosystémů a kritérium pro jejich třídění.

Rozlišujeme dvě základní struktury : Vertikální struktura Horizontální struktura

Vertikální struktura = patrovitost Rozeznáváme patra nadzemní a podzemní, která se dále dělí (Obr. 1). Jednotlivá patra se nazývají podle typu rostlin, které v jednotlivých patrech převažují. Jako ukázku uvádím vertikální strukturu lesa. Methylace je zavádění methylu -CH3 do molekul organické sloučeniny

Vertikální struktura lesa: E0 - mechové patro E1 - bylinné patro E2 - keřové patro E3a - spodní stromové p. E3b - horní stromové p. K1 - horní kořenové p. K2 - střední kořenové p. K3 - spodní kořenové p.

Vertikální struktura lesa Na jednotlivá rostlinná patra se váže živočišná složka ekosystému. Podle způsobu života se uplatňují ve všech patrech ekosystému. K životu v jednotlivých patrech jsou živočichové různě přizpůsobeni. Rozeznáváme ekosystémy jednopatrové, dvoupatrové a vícepatrové.

Horizontální struktura Nejnápadnějším jevem horizontální struktury je skutečnost, že rostliny se na povrchu Země sdružují do určitých skupin. V živočišné říši tímto jevem je seskupení živočichů do shluků, stád, tlup a hmyzích společenstvech. Toto sdružování je podmíněno jednak rozdílností prostředí a specifickými vztahy mezi druhy (např. mykorhiza, mravenci).

Zdroje ŠLÉGR, Jiří a kol. Ekologie a ochrana životního prostředí. Praha: Fortuna, 2002, ISBN 80-71688282. AUTOR NEUVEDEN. Ekoton [online]. [cit. 17.12.2012]. Dostupný na WWW: http://leccos.com/index.php/clanky/ekoton Klipart MS PowerPoint