Psychologie výchovy a vzdělávání Výchova, výchovný styl

Výchova Záměrné, cílevědomé, směřující k určitému výchovnému cíli (= rozvinout ve vychovávaném určité vlastnosti, názory, postoje i hodnotové orientace) Využívá výchovných prostředků a metod založených na zkušenosti, tradici i vědeckých poznatcích Vztah výchova – působení prostředí je nejednoznačný v obou směrech (srv. sociální učení, Bandura)

Současné názory Obousměrný proces Aktuální otázky (vztah vychovavájící – vychovávaný; problematika očekávání); př. téma retroaktivní výchova (= působení dětí na rodiče) Aktuální otázky relativizace autorit, problémové chování atp.

Řešené otázky - např. Jaké jsou účinky dílčích prostředků a metod? Jaké jsou účinky odměn a trestů? Jak ovl. vztahy účinek odměn a trestů? Za jakých podmínek funguje persuaze? Jak funguje účinek sociálních modelů? Jaký účinek mají různé druhy činností? Lze formulovat obecnější modely výchovy? Jak pozitivně ovlivňovat osobnost? atd.

Hlavní témata Vztah mezi vychovávajícím a vychovávaným Pedagogický takt, UPV Kladení požadavků a kontrola jejich plnění Přiměřenost, pravidelnost Odměny, tresty, povzbuzení (trest omezuje) Slovní působení Osobní příklad, sociální vzor Sociální skupiny (sourozenci, vrstevníci...) Výchova a činnost (hra, výuka, práce, volnočasové aktivity) Sebevýchova

Podmínky ovlivňující styl výchovy Vlastnosti a zkušenosti vychovatelů Vzájemné vztahy a interakce mezi vychovávajícím a vychovávaným Vlastnosti a zkušenosti vychovávaných Události a změny v nejbližším okolí dítěte Sociokulturní podmínky

Styl výchovy známý též i jako způsob výchovy je určující pro preferenci výchovných prostředků a projevuje se i v reakcích dítěte na ně zdůraznění významných částí v. procesu: Emoční vztahy Způsob komunikace Velikost požadavků, způsob jejich kladení a kontroly Autoři (velmi redukovaný výběr ;) K. Lewin, E.S. Schaeter, H.J. Eysenck (…) J. Čáp

Tradiční dělení (Lewin) Autokratické (autoritativní, dominantní vedení) Silné řízení, tresty, ignorování potřeb vychovávaných, determinace zkušeností úsudky a rozhodnutími vych., málo prostoru pro samostatnost a iniciativu Slabé vedení (liberální vedení, výchova) Minimální řízení, absence vedení, kontroly Sociálně integrační (integrativní, demokratické) Velká redukce; pozor na vymezení!!! Původní studie vycházela z prostředí pruských kadetních škol (trochu jiná míra autoritativního vedení)

Model dvou dimenzí (Eysenck) Dimenze emočního vztahu k dítěti (láska, kladný postoj – nepřátelství, záporný, chladný, zavrhující) Dimenze řízení (autonomie, minimální řízení – přísná kontrola, maximální řízení) Silné řízení A I Záporný vztah Kladný vztah L Slabé řízení

Model devíti polí (Čáp) Řízení silné střední slabé rozporné Emoční vztah záporný záporněkladný kladný extrémně 1. tradiční autokratická patriarchální 2.liberální s nezájmem o dítě 3. nejhorší; rozporné s negativním vztahem 9. emočně rozporná výchova; jeden z rodičů zavrhující, druhý extrémně kladný nebo s dítětem v koalici 4. přísná ale laskavá výchova 5. optim.; poroz.; přim. řízení 6. laskavá výchova bez pož. a hranic 8. rozporné řízení relativně vyvážené kladným emoc. vztahem 7. kamarádský vztah dobrovolné dodrž. norem

Roviny uvažování (Čáp) Chování v jednotlivé situaci Zobecnění na interakci určitého druhu Jednotlivé komponenty (otec, matka, učitel...) Kombinování – komplexní charakteristika Kombinací emoc. vztahu – rodina jako celek Nejobecnější – zařazení do polí Způsob výchovy má širší (pedagogické, společensko-historické a filozofické) souvislosti

Dotazník - ukázka

Další souvislosti - např.: Deprivace a subdeprivace (Matějček) Attachement (Bowlby) Rodičovský postoj (+/-) Interakce s dítětem Základní důvěra ke světu (Ericson) Klima ve skupině Vztah k lidem