Teorie her, suboptimální řešení Teorie her magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2013 www.median-os.cz Téma 6 Teorie her, suboptimální řešení

Obsah. Vzácnost a užitečnost. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností Princip utopených nákladů Efektivnost Paretovské optimum (Pareto-optimality) Konkurence a inovace Mezní (přírůstkové) veličiny Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku

Efektivnost Chceme-li vyprodukovat nějaký výstup, musíme k tomu použít nějaké vstupy. Většina výstupů má podobu statků, tedy zboží a služeb, které uspokojují naše potřeby. V některých případech může být výstupem přímo dané uspokojení – např. když si čteme knihu, tak je výstupem uspokojení (užitek) z této četby. Výstupem mohou být také výrobní prostředky, které budou složit k výrobě jiných statků.

Přeměna vstupů na výstupy se děje v nějaké černé schránce. Efektivnost Přeměna vstupů na výstupy se děje v nějaké černé schránce. Vstupy jsou obvykle označovány jako výrobní faktory. Ke standardním výrobním faktorům patří půda, práce a kapitálové statky. Změna množství těchto faktorů při nezměněné kvalitě představuje extenzivní faktor. Za vstupy mohou být považovány také intenzivní faktory jako jsou znalosti, schopností, dovednosti, zlepšení organizace, managementu apod.

Veličina vyjadřující množství výstupů z jednoho vstupu je efektivnost. Efektivnost můžeme vyjádřit jako poměr mezi celkovým výstupem a celkovým vstupem. Takové vyjádření je velmi názorné pokud dokážeme všechny vstupy agregovat do jediného celkového vstupu tzv. souhrnný input vstupních faktorů SIF.

Jejich podíl je efektivnost. Vstupy a výstupy je potřeba nějak ocenit. Nejjednodušším způsobem je přiřadit vstupu či výstupu cenu, za kterou jej lze prodat či koupit. Ocenit lze i nehmotné vstupy a výstupy. Při peněžním ocenění mají vstupy podobu nákladů, výstupy podobu výnosů, respektive příjmů. Při peněžním ocenění je potom rozdíl mezi výnosy a náklady ziskem či ztrátou. Jejich podíl je efektivnost.

Efektivnost Pro podnikatele je výstupem celkový příjem TR (tržba) a vstupem jsou celkové náklady TC. Rozdíl obou veličin je zisk EP, pro který podniká EP = TR - TC Podíl obou veličin je efektivnost Ef = TR / TC TC FC TR VC

Změnila se efektivnost? Př. 14/1.kap. Ef0 = TR0/TC0 EP0 = TR0-TC0 Efe = 2.TR0/2.TC0= Ef0 EPe = 2.TR0-2.TC0= 2.EP0 Efektivnost vzroste na dvojnásobek Efi = 2.TR0/TC0=2.Ef0 EPi = 2.TR0-TC0= 2.EP0+TC0 EPi = EPe+TC0

Čistě intenzivní vývoj.

Změnila se efektivnost? Př. 14/1.kap. TR TR=8 TC=2 EP=6 TR=8 TC=4 EP=4 TR=4 TC=2 EP=2

Konkurence je určitým druhem soutěže. Konkurence a inovace Konkurence je určitým druhem soutěže. Vyhrává v ní právě ten, kdo je schopen statky, které poptáváme, nabídnout v co nejvyšší kvalitě, za co nejnižší cenu. Konkrétním příkladem toho, kdy je každý z nás vystaven konkurenci, je např. profesní trh, tedy trh, na kterém nabízíme své služby, tj. hledáme zaměstnání.

Konkurence a inovace Pokud jsou někde vytvářeny velké zisky, vstoupí do tohoto odvětví, je-li to možné, další výrobci. Konkurence se zde vyostří, neboť poptávka spotřebitelů se rozprostře mezi více producentů, takže na každého producenta připadne menší podíl celkové produkce, a zisky se „vypaří“.

Konkurence a inovace Inovace mohou být také různě intenzivní. Inovace je záměna starého (dosavadního) za nové, lepší. Inovace se může týkat výrobku, technologie, nových vstupů, organizace, marketingu, řízení, vzdělávání apod. Inovace mohou být také různě intenzivní. Inovace buď šetří náklady, nebo zvyšuje užitek nebo má kombinované důsledky. Inovace jsou základním způsobem zvyšování efektivnosti.

Konkurence a inovace Inovace je pro podnikatele zásadním zdrojem růstu konkurenceschopnosti, potřebného růstu efektivnosti a tím i jeho zisku. Významné inovace mohou vést až k monopolnímu postavení podnikatele, které může být jen dočasné, až do vstupu kopírujících podnikatelů či nových inovací. Realizace inovací přináší rovněž určité riziko, neboť realizace dosud nevyzkoušených postupu se nemusí vždy zdařit. Inovace mohou být také různě intenzivní.

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku Zákon klesajícího mezního užitku říká, že pokud v odpovídajícím časovém intervalu zvětšujeme spotřebu určitého statku, tak dříve nebo později mezní užitek z další jednotky statku začne klesat.

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů

Produkční funkce

Produkční funkce

Produkční funkce

Farmářský alokační příklad

Farmářský alokační příklad Disponibilní množství vody E = E0 = 30 hl

Farmářský alokační příklad

Farmářský alokační příklad 10 hl 12,5 q 35 hl 30 q 3 3 3 1 5 5 5 5 5 5 1,4.6=8,4 q 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7

Farmářský alokační příklad

Farmářská alokace

Farmářská alokace 50 40 30 20 10

Farmářská alokace

Úrody … A+B; A; B A A A B B B A A B A B B

Výsledné rozdělení vody a úrod.

Farmářský alokační příklad

Farmářský alokační příklad

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.