Paměť Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.16 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Člověk jako jedinec Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou paměti. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

Paměť

Paměť poznávací psychický proces je to schopnost člověka přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat předchozí zkušenosti je podmínkou běžné lidské existence je základem učení a myšlení je úzce navázána na proces vnímání umožňuje nám poučit se z minulých chyb paměť lze trénovat

Dělení paměti Fylogenetická složka – zahrnuje podmíněné reflexy, instinkty společné lidem i dalším živým organismům Ontogenetická složka – prožitky, zkušenosti získané v souvislosti s lidským životem

Fáze paměti 1. fáze: vštípení (zapamatování, kódování) → ukládání do paměti 2. fáze: uchování – zapomínání → podržení v paměti (rozdíly v kvalitě, ve struktuře, ve změně jistoty, v pohotovosti) 3. fáze: reprodukce (vybavení si) → vyvolání informace z paměti a její použití znovupoznání upamatování reprodukce

Druhy paměti podle délky uchovávání obsahů rozlišujeme: ultrakrátká (senzorická) → trvá zlomky sekund krátkodobá → trvá vteřiny střednědobá → přeměna krátkodobé na dlouhodobou dlouhodobá (je spíše pasivní, roli hraje opakování); dělí se na: procedurální (paměť na činnosti, dovednosti) deklarativní (paměť na fakta); děli se na: sémantická (neosobní fakta - letopočty) epizodická (události našeho života)

Druhy paměti podle obsahu zapamatovaného: pohybová paměť → zapamatování si pohybů citová (emocionální) paměť → zapamatování si citů, které jsme prožili názorná → uchovává poznatky získané prostřednictvím našich smyslů (fotografická paměť) slovně logická → uchovává slova, myšlenky nebo vědecké poznatky

Kolektivní paměť paměť člověka a její obsah jsou ovlivněny také společenským prostředím → jedinec je formován a přejímá hodnoty, postoje a informace vznikají tak kolektivně sdílené představy o dějinách vlastního národa nebo určité skupiny kolektivní paměť jednotlivých skupin se liší; kolektivně lze i zapomínat (opomíjení nebo zkreslování historických událostí)

Poruchy paměti amnézie → neschopnost vybavit si nějaký děj či jev za určitý časový úsek příčiny: poruchy vědomí (otřes mozku), mrákotné stavy (otrava alkoholem), organické poškození části mozku (autohavárie) kryptomnézie → jedinec je přesvědčen o určité myšlence, že je jeho vlastním nápadem, ačkoli ji získal jinde

DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ DOLEŽALOVÁ, Ladislava; VLKOVÁ, Marie. Občanský a společenský základ. Psychologie. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7402-060-5. BARTONÍČKOVÁ, Klára a kol. Občanský a společenskovědní základ. Přehled středoškolského učiva. Brno: Computer Press, a.s., 2011, ISBN 978-80-251-2631-8. EMMERT, František a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2003, ISBN 80-86285-68-5. KOLEKT. Společenské vědy pro 1. ročník středních škol. Brno: DIDAKTIS spol. s r.o., 2009, ISBN 978-80-7358- 144-2.