Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Mgr. Hana Míčová Název: VY_32_INOVACE_27_D7 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma: Český stát za vlády Jagellonců Anotace: Výkladová prezentace Datum: 16. 4. 2013

ČESKÝ STÁT ZA JAGELLONCŮ Výkladová prezentace

Nástup Jagellonců Jagellonci byli původně litevským rodem, který od roku 1386 vládl polsko-litevskému státu. 1471 byl na základě dohody, kterou s Jagellonci uzavřel Jiřík z Poděbrad, zvolen patnáctiletý Vladislav Jagellonský českým králem. Roku 1490 je zvolen po smrti Matyáše Korvína i uherským králem. Vzniká tak personální unie českého a uherského státu.

Vladislav II. Jagellonský král český a uherský 1471 – 1516 Vladislavův portrét od Mistra litoměřického oltáře

Vladislav Jagellonský

Země, ve kterých vládli na konci 15. století Jagellonci: český a uherský stát pod vládou Vladislava II. Jagellonského a polsko-litevský stát, kde vládl do roku 1492 Kazimír IV. (Mapa ukazuje stav k roku 1490.)

Vladislavský sál na Pražském hradě Uprostřed je erb krále Vladislava jagellonského, vlevo erb Uher a vpravo erb českého království

Stavovská monarchie: Na zemském sněmu zasedají tři stavy: páni rytíři a zemané královská města (od r. 1517 – Svatováclavská smlouva) Čechy jsou stavovskou monarchií, kde se moc dělí mezi krále a stavy zasedající na zemském sněmu.

Vladislavské zřízení zemské Bylo přijato roku 1500. Potvrzuje výsady českých stavů a upevňuje pozici stavů vůči králi. Královským městům je ale odepřen hlas na zemském sněmu. Právo zasedat na zemském sněmu získala města za husitských válek. Města získala opět své právo hlasovat na sněmu roku 1517 ve Svatováclavské smlouvě.

Svatováclavská smlouva - 1517 Svatováclavská smlouva je dohoda mezi městy a šlechtou o podnikání. Uzavřela dlouhé spory mezi městy a šlechtou. Města uznala právo šlechty podnikat na svých velkostatcích a šlechta uznala právo měst hlasovat na zemském sněmu.

Král a šlechta Vladislavské zřízení zemské dalo šlechtě do rukou velkou moc, kterou uplatňovali i proti panovníkovi. Vladislav II. v obtížné politické situaci nechtěl ke sporům s Matyášem Korvínem přidávat ještě spory se stavy. Snad proto odpovídal prý na všechny návrhy šlechty jen slovem „bene „dobře“. Proto mu přezdívali král Bene. Sebevědomí páni mu prý říkali: Ty jsi náš král a my jsme tví páni.

Náboženské poměry v Čechách v době jagellonské Církev katolická Církev kališnická Problémem bylo nastolení náboženského smíru mezi oběma stranami. Ten byl uzavřen až roku 1485 v kutnohorské smlouvě. Oběma církvím zaručovala rovnoprávnost. Jednota bratrská - malá, ale významná církev, která vznikla na základě učení Petra Chelčického. Rovnoprávnost církví zaručená Kutnohorskou smlouvou se jí netýkala.

Konec vlády Vladislava Jagellonského Přestože byl Vladislav II. Jagellonský považovaný za slabého panovníka, zažívaly české země za jeho vlády na přelomu 15. a 16. století období klidu a hospodářské prosperity. Zlatý pamětní dukát Vladislava II. Jagellonského z roku 2006

Pozdní gotika Za Jagellonské vlády došlo k oživení hospodářství a v důsledku toho k rozvoji stavitelství. Stavitelský sloh je označován jako pozdní nebo jagellonská gotika. Přestavoval se Pražský hrad, stavěly se chrámy, měšťanské domy, radnice, městské paláce, přestavovaly se hrady. (Viz prezentace Pozdní gotika)

Ludvík Jagellonský 1516 - 1526 Vladislav po sobě zanechal pouze dva potomky ze svého třetího, posledního manželství: desetiletého syna Ludvíka a dceru Annu. Ludvík zdědil trůn v deseti letech, proto za něho nejdříve vládli poručníci. Většinu doby sídlil v Uhrách.

1526 – bitva u Moháče Po roce 1520 narůstaly politické problémy v Uhrách i v Čechách. V roce 1526 přišel dlouho očekávaný vpád Turků do Uher. Ludvík se obrátil o pomoc k několika evropským panovníkům i k papeži, žádnou podstatnou pomoc však nedostal. Roku 1526 se postavil turecké přesile v bitvě u Moháče. Do bitvy se nedostavila ani část uherské šlechty, pomoc dorazila jen z Čech a Moravy.

Konec jagellonské vlády Ludvíkova malá armáda byla přesilou rozdrcena, Ludvík patrně zahynul v bažinách u Moháče. Tím končí vláda Jagellonců na českém trůnu, protože Ludvík po sobě nezanechal dědice.

Citováno v licenci Wikimedia Commons 16. 4. 2013 Snímek 4: Vladislav II. Jagellonský http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Vladislaus_II_of_Bohemia_and_Hungary.jpg/220px-Vladislaus_II_of_Bohemia_and_Hungary.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/POL_COA_Jagiellonowie.svg/200px-POL_COA_Jagiellonowie.svg.png Snímek 5: Vladislav II. Jagellonský http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/Vladislaus_II._of_Bohemia_and_Hungary.gif Snímek 6: Mapa http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Europa_Jagellonica.svg/517px-Europa_Jagellonica.svg.png Snímek 7: Erby http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Vladislav_Saal _-_appen.jpg/800px-Vladislav_Saal_-_Wappen.jpg Snímek 13: Zlatý dukát Vladislava Jagellonského. Jaroslav Bejvl. http://www.zlate-mince.cz/cm/Vladislav_Jagelonsky_2.jpg Jiné zdroje: Europa Jagellonica http://www.ceskatelevize.cz/porady/10448789618-europa-jagellonica/21238255521/