Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a literatura (klíčová aktivita III/2) Téma Ľudovít Štúr Ročník 2. Jméno autora Mgr. Dušan Kráčmar Anotace Prezentace přibližuje žákům jednoho z nejvýznamnějších představitelů slovenské kultury. Jedním z jejich hlavních cílů je tak tedy opět připomenout stále více v českých učebnicích opomíjené slovenské reálie. Datum tvorby 4. 9. 2013
ĽUDOVÍT ŠTÚR © Dušan Kráčmar 2013
ĽUDOVÍT ŠTÚR ÚVOD narozen 25. 10. 1815 v Uhrovci (poblíž Trenčína), zemřel 12. 1. 1856 v Modre (poblíž Bratislavy) vůdčí osobnost slovenského kulturního života 19. století – politik, jazykovědec, básník a novinář položil základy spisovného slovenského jazyka vystudoval lyceum v Bratislavě a univerzitu v německém Halle, později působil i jako učitel kvůli svým politickým názorům žil dlouhý čas pod trvalým policejním dozorem zemřel nešťastnou náhodou (?), když sám sebe postřelil při honu na Dunaji, při hranici s Maďarskem je po něm od roku 1848 pojmenováno město Štúrovo (cca. 11 tis. obyvatel) jeho význam dokládá i to, že už od dob první ČSR byl a je Ľudovít Štúr opakovaně zobrazován na československých a slovenských poštovních známkách a bankovkách
ĽUDOVÍT ŠTÚR ÚVOD portrét Ľudovíta Štúra, místa jeho narození, smrti a po něm pojmenovaného sídla
ĽUDOVÍT ŠTÚR POLITIK celý svůj život zasvětil boji za slovenskou národní emancipaci, kterou však vnímal jako součást emancipace slovanské, měl velmi vřelý vztah k Českým zemím a především k Rusku kontroverzní je jeho obdiv k carskému samoděržaví a odsouzeníhodné jsou některé jeho projevy antisemitismu roku 1847 se stal poslancem Uherského sněmu (=parlamentu) za královské město Zvolen (střední Slovensko), na sněmu se snažil důsledně hájit své politické názory (spory s maďarskými liberály) nadšeně přivítal revoluční rok 1848, maďarské emancipace vůči Rakousku se však obával kvůli negativním důsledkům pro Slováky byl jedním z hlavních autorů dokumentu Žiadosti slovenského národa – politický program požadující po uherské vládě rovnoprávnost všech národů žijících v Uhersku, nerealizováno
ĽUDOVÍT ŠTÚR POLITIK Josef Miloslav Hurban Pavel Josef Šafařík rovněž byl jedním ze svolavatelů Slovanského sjezdu v Praze (spolu s Palackým nebo Šafaříkem), následně se v září roku 1848 stal (např. spolu s Hurbanem a Hodžou) členem Slovenské národní rady (prohlašovala se za nositele moci na Slovensku) po porážce slovanských demokratů a neúspěších se získáním povolení pro vydávání slovenských periodik se uchýlil do ústraní, ve kterém dožil Jeho politické vize shrnuje posmrtně vydané dílo Slovanstvo a svet budúcnosti – předpověděl rozpad Habsburské monarchie a navrhoval splynutí Slovenska s carským Ruskem Josef Miloslav Hurban Pavel Josef Šafařík František Palacký
ĽUDOVÍT ŠTÚR NOVINÁŘ vlastenecká novinářská činnost jej provázela celý jeho život je autorem mnoha politických článků a polemik se střídavými úspěchy usiloval o vydávání různých národnostně zaměřených periodik (viz předchozí snímek) v letech 1845 - 1848 vydával Slovenskje národňje novini (Slovenské národné noviny) na Slovensku je po něm pojmenována studentská novinářská soutěž Štúrovo pero
ĽUDOVÍT ŠTÚR JAZYKOVĚDEC je hlavním tvůrcem spisovné slovenštiny (tj. určil jeho spisovnou podobu) až do první poloviny 19. století se na Slovensku užívala jako spisovný národní jazyk tzv. bibličtina – biblická čeština, jazyk užívaný českými příslušníky Jednoty bratrské vytvořený při překládání Bible kralické mnozí čeští vlastenci tak vznik spisovné slovenštiny kritizovali (obavy ze štěpení bratrských národů, což Štúr rozhodně nezamýšlel) za základ spisovné slovenštiny vybral Štúr středoslovenské nářečí, které bylo na Slovensku nejrozšířenější a pro všechny nejsrozumitelnější roku 1846 tak vychází Nauka reči slovenskej – gramatická příručka, ze základy hláskosloví a pravopisu téhož roku je pak vydáno i dílo Nárečja slovenskuo, alebo potreba písaňja v tomto nárečí
ĽUDOVÍT ŠTÚR BÁSNÍK bývá řazen k představitelům romantismu, především díky národnostní náplni jeho básní, časté tísnivé a rozjímavé atmosféře v nich Spevy a piesne - milostné a vlastenecké verše líčící autorovo zklamání z neúspěšné revoluce roku 1848 Dumky večerní - česky psané dílo, odrážejí rozčarování z rozdílu mezi vysněným ideálem a skutečností
ĽUDOVÍT ŠTÚR BÁSNÍK Na matkinej mohyle Príďže ešte, príď ešte raz k nám, mati naša drahá, k tebe sa tam každého z nás pod chvíľou srdce ťahá. A keby si, jaké chvíle trávime tu, videla, iste by si deti milé ponavštíviť sletela. O samote, v otupnosti berieme sa cez ten svet. Zahľadení k minulosti, tu útechy pre nás niet. Zahľadení na tie dni tam, na ten náš tam rodný kraj, kde usmieval s teba sa nám, s líca tvojho zemský raj. Všetko to tam! Ešte k tomu opustilo mnoho nás. Či vieš, život náš sme komu chceli dávať každý čas? A čo je s tým, čo je s nami? Čože, drahá, stalo sa? Nádeje tam za horami! Uschly jak len tá rosa. A miesto nich, kde viazneme, kebys', drahá, spatrila, znechcelo by sa ti zeme, nazpäť bys' sa vrátila. Teba pokoj tam ovieva, anjelský tam slýchaš spev a nám v duši sa prelieva hlboký žiaľ, ľúty hnev. Len keď sa tam prenesieme k tebe, drahá, v rodný kraj, na chvíľu si spomenieme, že i nám bol kvitol máj. (napsáno po smrti matky)
ĽUDOVÍT ŠTÚR ZDROJE Literatura pro 2. Ročník středních škol – Učebnice. 1. Vyd. Brno, Didaktis 2009. 151 s. ISBN 978-80.7358-129-9 AUTOR NEUVEDEN. grepy.fathamir.sk [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://grepy.fathamir.sk/nazory/64/ AUTOR NEUVEDEN. Ľudovít Štúr [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%BDudov%C3%ADt_%C5%A0t%C3%BAr AUTOR NEUVEDEN. Ľudovít Štúr [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://sk.wikipedia.org/wiki/%C4%BDudov%C3%ADt_%C5%A0t%C3%BAr AUTOR NEUVEDEN. Ľudovít Štúr [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://www.stur.sk/ KLEMENS, Jozef Božetěch. Wikimedia Commons [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ludovit_Stur.jpg KOLEKTIV AUTORŮ. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, 2000, ISBN 80-7011-582-3. JOVANOVIČ, Anastaz. Wikimedia Commons [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Milosav_Jozef_Hurban.jpg AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pavel_Jozef_Safarik.jpg VILÍMEK, Jan. Wikimedia Commons [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Jan_Vil%C3%ADmek_-_Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg/430px-Jan_Vil%C3%ADmek_-_Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg AUTOR NEUVEDEN. Knižnice Ľudovíta Štúra Zvolen [online]. [cit. 4.9.2013]. Dostupný na WWW: http://www.kskls.sk/gallery/sturovo-pero-294-3042011-2838/
ĽUDOVÍT ŠTÚR DĚKUJI ZA POZORNOST.