Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: CJL Ročník: 1. Téma: Psaní dlouhé samohlásky ú/ů Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana Maříková Datum tvorby: říjen 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA013 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA013 Anotace: Opakování grafické stránky jazyka, zopakování pravidel při označování délky samohlásky u a uvedení příkladů

Dlouhá samohláska ú/ů délku samohlásky u označujeme dvěma způsoby – čárkou nad u - ú kroužkem nad u - ů pro psaní ú / ů platí zásadní pravidla

Písmeno ú píšeme na začátku slov např. úroda, úrodný, úmysl, účel, úkol, úřad, údolí, úskalí, úloha, úpět, úder, ústav, ústrojí, Ústí nad Labem, Kamenný Újezd, Úhlava, Úpa atd.

Písmeno ú píšeme po předponě a na začátku druhé části složeniny např. ne-úroda, ne-úrodný, z-úrodnit, z-účastnit se, z-úmyslný, za-úpět, bez-účelný, bez-úhonný, dolno-újezdský, troj-úhelník

Písmeno ú píšeme v citoslovcích jako - bú, cukrú, hú, vrkú v slově ocún (prudce jedovatá bylina) v některých slovech přejatých

Písmeno ú u slov přejatých uprostřed některých přejatých slov - fúze, múza, skútr, kúra (odtučňovací), túra, túje, manikúra, pedikúra na konci některých nesklonných přejatých jmen rodu středního - - ragú, iglú

Pamatuj manikúra, pedikúra túra túje múza skútr kúra (léčebná) x kůra (strom, citrón)

Písmeno ů píšeme v případech ostatních uvnitř slova stůl, vůle, půjčit, zůstat, půda, růže, trůn, blůza, lůza (možno luza i lúza)-hanlivé označení pro chudinu

Písmeno ů píšeme v koncovkách podstatných jmen 2. a 3. p. č. mn. pánů, mužů, hradům, strojům, městům u přídavných jmen přivlastňovacích v 1. p. č. j. rodu mužského: bratrův, Karlův

v zakončení příslovcí: domů, dolů Pouze ů píšeme v zakončení příslovcí: domů, dolů

Nesprávná výslovnost – ú/u některá slova se často v rozporu se spisovným pravopisem nesprávně vyslovují dlouze nebo naopak krátce

Správný pravopis - jen u ve shodě se spisovnou výslovností píšeme jen krátké u ve slovech - buvol, družička, luna, žluva, tuze

Jen krátké u ve shodě se spisovnou výslovností píšeme jen krátké u v rozkazovacím způsobu k slovesům půlit, rozpůlit - pul!, rozpul!

Jen krátké u ve slovech zakončených na -ura, např. literatura, akupunktura, fraktura, aparatura -urka, např. brožurka, miniaturka -urní, např. kulturní, akupunkturní -urový, např. fakturový, strukturový -una, např. tribuna, laguna

Možnost u i ú u některých slov cizího původu můžeme psát krátké u i dlouhé ú např. : drezura i drezúra, frizura i frizúra, infuze i infúze, transfuze i transfúze, kešu i kešú

Zdroje HLAVSA, Zdeněk. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 391 s. ISBN 80-200-0475-0. EISLEROVÁ, Jana. Kdy se píše s/z, ě/je, ú/ů?. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2005, 94 s. Já na to mám--, --já se to naučím. ISBN 80-253-0048-X. STYBLÍK, Vlastimil. Cvičení z pravopisu pro větší školáky: pro žáky druhého stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 160 s. ISBN 80-723-5303-9.