Užitečné závaží

Není snadné někoho potěšit, když se delší dobu potýká se starostmi, nebo s nemocí. Lidé se stále ptají: Proč!? Možná také ve svém životě máte nějaké trápení. Tento starý příběh pomohl již mnoha lidem, kéž by pomohl i vám.

V malém městě bydlel hodinář se svojí početnou rodinou. V dílně měl spoustu různých hodin, které sám vyrobil.

Některé tikaly vesele, u jiných kyvadlo zvolna a důstojně odměřovalo čas.

Měl šikovné ruce a bystrý rozum, ale churavé tělo a chromé nohy Měl šikovné ruce a bystrý rozum, ale churavé tělo a chromé nohy. Lidé ve městě nebyli zámožní, proto si málokdo přišel nějaké hodiny koupit.

Jednou ho navštívil přítel a požádal o opravu hodinek. Zatímco hodinář opravoval, přítel si prohlížel vystavené hodiny. Byl udiven jejich pestrostí, krásou a dokonalým provedením. "Jsi opravdový umělec, tvoje hodiny jsou pravé poklady!"

Ale hodinář jen mávl rukou. V záplavě starostí ho uznání ani moc nepotěšilo. Nebyl zvyklý naříkat a stěžovat si, ale tentokrát přece jen otevřel svoje srdce: "K čemu jsou mi tyto poklady, když je nikdo nekoupí? Jen mi tu tikají a odměřují moji bídu!

Ani trochu mi Bůh neulehčí můj těžký život. Sotva uživím rodinu, jsem chromý, mohu jen sedět a vymýšlet stále nové hodiny. Ale k čemu?!"

Přítel mlčel, jako by ani neposlouchal Přítel mlčel, jako by ani neposlouchal. Najednou ho zaujaly jedny hodiny: "Tyto jsou překrásné, ty se ti opravdu povedly!" "Ano, podle nich reguluji všechny ostatní, jdou velice přesně,„ odpověděl hodinář.

"Je jenom velká škoda, že jsi je zatížil takovými kusy olova," řekl přítel a vyvlékl závaží z háčku.

Hodiny přestaly tikat a kyvadlo se pomalu zastavovalo. "Co to děláš! Vždyť jsi jim vzal jejich hnací sílu! Jak teď mohou jít?" zlobil se hodinář.

Přítel se usmál a pověsil závaží zpět Přítel se usmál a pověsil závaží zpět. Ťukl do kyvadla a hodiny zase šly. "Jsi velký mistr, hodináři, přesně víš, jakou hnací sílu každý typ hodin potřebuje.

Právě tak nebeský Mistr, náš Bůh, dobře ví, co je pro každého z nás potřebné. On nikoho nepřetíží. Bůh chce, abychom byli tvořiví, citliví a věděli, že jsme na něm závislí.

Kdyby nám naše břemeno vzal, byli bychom stejně neužiteční, jako hodiny bez závaží."

Přítel odešel. Hodinář však ještě stál, naslouchal tikotu svých hodin a přemýšlel.

Pomalu sepjal ruce a děkoval Bohu, že mohl pochopit. Prosil o sílu více Bohu důvěřovat a naslouchat jeho hlasu, hlasu svého dobrého, všemohoucího Mistra.

Ježíš říká: "Chce-li někdo přijít za mnou, ať se zřekne sám sebe a bere svůj kříž každý den a následuje mne.“ Lukáš 9,23 Nový Zákon