Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Miroslav Votava AKTIVNÍ A PASIVNÍ IMUNIZACE Poslední přednáška pro II. r. LF 20.5.2010

Opakování: Rozdíly mezi nespecifickou rezistencí a specifickou imunitou Nespecifická rezistence: Působí proti velkým skupinám mikrobů Vrozená Dědí se U všech jedinců druhu Neporadí si s obligátními patogeny ani s virulentními kmeny Zato účinkuje okamžitě Opakovaný styk: stejná reakce jako při prvním kontaktu Imunologická paměť: chybí Hlavní nástroje: bariéry, fagocyty, komplement Specifická imunita: Je přizpůsobená jen určitému agens Získaná až během života Nedědí se Jen u určitého jedince Chrání i proti virulentním kmenům obligátních patogenů Začne působit až po jisté době Opakovaný styk: reakce rychlejší a účinnější Imunologická paměť: ano Hlavní nástroje: T-buňky a protilátky (PL)

Opakování: Mikrobiální antigeny Nejdůležitější z hlediska obrany proti infekci jsou AG povrchové a extracelulární Často souvisí s faktory virulence (AG pouzdra pneumokoků, bakteriální toxiny) PL proti těmto AG chrání před opakovanou infekcí (nebo aspoň před vznikem klinických příznaků), proto se nazývají PL protekční AG, které vyvolají vznik protekčních PL, se též nazývají protekční Protekční AG musí být přítomny ve vakcinách (očkovacích látkách)

Opakování: Význam specifické imunity – I 1) Obranný význam buněčné imunity: aktivace makrofágů cestou buněk Th1 (CD4+) a cytokinů → obrana proti intracelulárně se množícím mikrobům cytotoxicita cestou cytotoxických buněk Tc (CD8+) → ničení nádorových a viry infikovaných buněk

Opakování: Význam specifické imunity – II 2) Obranný význam protilátek: podpora fagocytózy (opsonizace opouzdřených bakterií) – IgG zábrana adherence na sliznice – IgA neutralizace toxinů – IgG neutralizace virů – IgG imunní bakteriolýza (spolupráce s C) – IgM vypuzení makroparazitů – IgE pasivní imunizace plodu – IgG

Imunizace Imunizace = proces vedoucí ke vzniku imunity Imunizace přirozená – vzniká přirozenou cestou aktivní: prožití infekce pasivní: plod – transplacentární přenos PL kojenec – během kojení Imunizace umělá – vzniká arteficiálně aktivní: očkování (vakcinace) pasivní: podání antiséra (imunoglobulinu)

Umělá imunizace aktivní (očkování neboli vakcinace) Očkování = umělé podání mikrobiálních antigenů v podobě očkovací látky (vakciny) Není třeba očkovat celým mikrobem – stačí protekční antigeny, např.: záškrtový a tetanický toxoid polysacharidy pouzdra pneumokoků, meningokoků a hemofilů chřipkový hemaglutinin a neuraminidáza HBsAg (povrchový Ag viru hepatitidy B) Základní očkování – obvykle několik dávek Přeočkování – obvykle jediná dávka

Druhy očkovacích látek Toxoidy (anatoxiny) Inaktivované vakciny bakteriální (bakteriny) virové Chemovakciny bakteriální kapsulární polysacharidové vakciny virové Rekombinantní vakciny virové Živé oslabené (atenuované) vakciny bakteriální virové Smíšené (kombinované) vakciny

Toxoidy (anatoxiny) Toxoid (anatoxin) = bakteriální toxin zbavený jedovatosti, ale antigenně totožný s výchozím toxinem protilátka (antitoxin) vzniklá na popud toxoidu je schopna výchozí toxin neutralizovat Ve vakcině bývá toxoid navázán na adjuvans – obvykle minerální nosič Al (OH)3 Difterický anatoxin – k prevenci záškrtu Tetanický anatoxin – k prevenci i profylaxi tetanu Stafylokokový anatoxin – k terapii chronických stafylokokových infekcí

Prevence × profylaxe Obojí značí předcházení nemocem Prevence = předcházení nemoci hrozící někdy v budoucnosti Profylaxe = předcházení nemoci, která hrozí bezprostředně Příklad předcházení tetanu: Prevence tetanu = pravidelné očkování Profylaxe tetanu = očkování při úrazech (může být doplněno pasivní imunizací tetanickým imunoglobulinem)

Inaktivované vakciny Bakteriální (bakteriny) = suspenze bakterií usmrcené tak šetrně, aby se zachovaly protekční antigeny Už vzácné, např.: klasická vakcina proti dávivému kašli bacterinum adnexitidicum (ze směsi původců adnexitid) proti břišnímu tyfu, proti choleře autovakciny (z vlastního kmene) a tzv. stockvakciny (zásobní vakciny) – proti S. aureus nebo C. albicans Virové = suspenze celých šetrně inaktivovaných virionů Běžně užívané, např. vakcina: proti hepatitidě A proti chřipce – nyní vakciny typu split z rozštěpených virionů (jde téměř o chemovakcinu) proti poliomyelitidě (Salkova vakcina) proti klíšťové encefalitidě

Chemovakciny Chemovakciny = očkovací látky z izolovaných protekčních antigenů Bakteriální: acelulární proti pertussi (= pertussový anatoxin + hemaglutinin + pertaktin z vnější membrány) kapsulární polysacharidové (AG nezávislé na thymu – pro děti nutný bílkovinný nosič, např. tetanický anatoxin) proti Haem. influenzae typ b (= polyribosylribitolfosfát) proti meningokokům sk. A, C aj., nikoli B proti pneumokokům (23valentní, 7valentní s nosičem) Virové: subjednotková proti chřipce (obsahuje jen H a N) některé novější proti virové hepatitidě A klíšťové encefalitidě infekci VZV

Rekombinantní vakciny Rekombinantní vakciny = chemovakciny připravené pomocí geneticky upravených mikrobů, do nichž byl vložen gen pro příslušný protekční antigen Jen virové: proti virové hepatitidě B (čistý HBsAg – kvasinky) proti papillomavirům (typy 6, 11, 16, 18 – kvasinky; typy 16 a 18 – hmyzí buňky)

Atenuované vakciny Atenuované vakciny: obsahují živé oslabené kmeny (dlouhodobě pasážované in vitro) Jsou vysoce účinné, protože se v místě podání množí, ale pozor u těhotných a u podlomené imunity Bakteriální: proti tuberkulóze (BCG, bacille Calmette-Guérin) nové proti břišnímu tyfu, proti choleře Virové: Sabinova OPV proti poliomyelitidě, nyní 3valentní proti spalničkám proti příušnicím proti zarděnkám proti žluté zimnici proti varicelle dříve virus vakcinie proti variole návnadová k vakcinaci lišek proti vzteklině

Smíšené vakciny Smíšené (kombinované) vakciny: výhoda – méně návštěv u lékaře → méně injekcí → přijatelnější pro rodiče Nyní: hexavakcina proti záškrtu tetanu dávivému kašli (acelulární) virové hepatitidě B invazivnímu onemocnění vyvolanému H. influenzae b přenosné dětské obrně (inaktivovaná) smíšená proti spalničkám zarděnkám příušnicím

Druhy očkování (úředně dle Vyhl. MZd č. 537/6006) Druhy očkování – I Druhy očkování (úředně dle Vyhl. MZd č. 537/6006) Pravidelné (všech osob určitého věku nebo rizika) proti tuberkulóze záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému H. influenzae typu b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě A spalničkám, zarděnkám a příušnicím chřipce a pneumokokovým nákazám virové hepatitidě B Zvláštní (ve zvýšeném riziku při výkonu povolání) proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B vzteklině chřipce

Druhy očkování – II Mimořádné (při hrozících epidemiích nebo hrozbě terorismu) proti chřipce hepatitidě A meningokokové meningitidě anthraxu, variole aj. Při úrazech, poraněních a nehojících se ranách a před operacemi na konečníku nebo tlustém střevě proti tetanu vzteklině Na žádost občanů proti klíšťové encefalitidě papilomavirovým infekcím před cestou do zahraničí proti žluté zimnici příp. tetanu, dětské obrně, záškrtu, japonské encefalitidě B, virovým hepatitidám aj.

Reakce po očkování Žádoucí reakce = vznik imunitní reakce vedoucí k ochraně před nákazou Vedlejší reakce: očekávané – dány povahou vakciny; bývají mírné až zanedbatelné: bolesti svalů (po očkování proti difterii, tetanu, pertussi) zvýšená teplota až vyrážka (spalničky) neobvyklé – jsou vzácné, často jen v časové souvislosti s očkováním musí se hlásit hygienické stanici Kontraindikace očkování: zpravidla se neočkují osoby nemocné podezřelé z nákazy rekonvalescentní podstatně oslabené Opatrnost je na místě: v těhotenství při alergiích

Význam očkování Účelem očkování není jen ochrana jedince Daleko důležitější je ochrana celé populace před šířením nákaz Jen vysoká, aspoň 95% proočkovanost zamezí šíření agens na neimunní jedince a sníží tak nemocnost a úmrtnost na danou infekci Zpochybňování bezpečnosti očkování může mít nedozírné následky (příklady: pertusse v Británii v 70. letech, polio v Holandsku v 80. letech, v Nigérii 2004)

Umělá imunizace pasivní – I Výhoda pasivní imunizace: chrání okamžitě po podání Dříve: kompletní zvířecí antiséra s protilátkami Nyní: jen čištěné, naštěpené globuliny, heterologní a homologní Heterologní (zvířecí) globuliny – hyperimunizací nejčastěji koní antitoxické globuliny proti: botulismu (proti botulotoxinům A, B a E; ve snaze o terapii) plynaté sněti (proti α-toxinům Clostridium perfringens, C. novyi a C. septicum; k prevenci při poranění) zmijímu jedu (evropských zmijí; k profylaxi po uštknutí) sérum proti: záškrtu (proti difterickému toxinu; tč. u nás nemáme) vzteklině (současně s aktivní imunizací k profylaxi) sérum antilymfocytární, proti otravě digoxinem aj. Nevýhody: zvířecí Ig jsou silně antigenní → rychle odstraňovány, proto chrání jen pár týdnů hrozí (i po prvním podání): sérová nemoc anafylaktický šok (nutný adrenalin!)

Umělá imunizace pasivní – II Homologní (lidské) globuliny Normální (polyspecifický) imunoglobulin (dřívější název: normální gamaglobulin), 16% roztok γ-globulinové frakce lidské plazmy Ze směsi plazem cca 1000 dárců → obsahuje PL proti všem běžným infekcím k terapii poruch tvorby PL sepsí a vážných infekcí (jen i.v. preparáty) k profylaxi hepatitidy A u kontaktů (v rodině, ve třídě) Specifické lidské imunoglobuliny z plazmy imunizovaných dárců tetanický (k profylaxi tetanu) anti-Rh0 (k prevenci novorozenecké žloutenky u dalších dětí) protistafylokoková plazma (k terapii těžkých infekcí) proti HBsAg (k profylaxi VHB) proti VZV (k profylaxi a terapii varicelly u imunosuprimovaných) proti CMV (k profylaxi a terapii infekce cytomegalovirem dtto) proti viru klíšťové encefalitidy (k profylaxi) proti viru vztekliny (k profylaxi lyssy) Palivizumab = monoklonální PL proti RS-viru (k prevenci u nedonošenců)

Nespecifické posilování imunity Často normální gamaglobulin Transfer-faktor (extrakt z lymfocytů) Výjimečně BCG-vakcina Bakteriální imunomodulátory – preparáty (vč. autovakcin a stockvakcin) z běžných respiračních a močových patogenů vaginální infekce: preparáty z Lactobacillus acidophilus střevní infekce: mikroby blízké probiotikům Probiotika = p.o. podávané látky (vč. mikrobů) schopné obnovit přirozenou mikrobiální rovnováhu a navracet zdraví Mikroby jako probiotika nepatogenní kmeny Escherichia coli Lactobacillus acidophilus a L. rhamnosus Saccharomyces boulardii Interferony – spíše k terapii hepatitid a nádorů

Imunita a imunizace – znovu PŘIROZENÁ UMĚLÁ AKTIVNÍ po prodělání infekce po očkování (vakcinaci) PASIVNÍ po transplacentárním přenosu protilátek částečně i po kojení po podání antiséra (imunoglobulinu)

Doporučená literatura Paul de Kruif: Lovci mikrobů Paul de Kruif: Bojovníci se smrtí Alarich: Medicina v županu Axel Munthe: Kniha o životě a smrti Svatopluk Káš: Z Aeskulapovy první až čtvrté kapsy Miroslav Votava: Universitas 2005, č. 1 až 4 André Maurois: Život Sira Alexandra Fleminga Sinclair Lewis: Arrowsmith Jiří Štefl: Lékařovy odštěpky Hans Zinsser: Krysy, vši a dějiny Albert Camus: Mor Michael Crichton: Kmen Andromeda Victor Heiser: Odyssea amerického lékaře Mika Waltari: Egypťan Sinuhet Richard Gordon: Doktor v domě (a řada jeho dalších knížek) mvotava@med.muni.cz Děkuji, že jste mne sledovali. Zlomte vaz u zkoušek.