Virové hepatitidy E.Žampachová

Virové hepatitidy A RNA virus Picornaviridae /Heparnavirus B DNA virus Hepadnaviridae/Hepadnavirus C RNA virus Flaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus? E RNA virus Caliciviridae G RNA virus Flaviviridae? TTV DNA virus Circoviridae?

Virus hepatitidy A Malý RNA virus (27-30 nm), geneticky homogenní Odolný k zevnímu prostředí Přenos fekálně orální cestou Vstupní brána zažívací trakt Vylučuje se stolicí Výhradně lidský patogen

Patogeneze Inkubační doba 15-45 dnů Pomnožení v buňkách střeva Viremie krátká Infikuje buňky jaterního parenchymu, vylučuje se žlučí do střeva Nevyvolává chronické infekce

Diagnostika Elektronmikroskopický průkaz viru ve stolici Lze prokázat v druhé polovině inkubační doby a krátce po začátku klinických příznaků Průkaz antigenu a RNA Ve stolici, podobně jako mikroskopie Průkaz protilátek Hlavní diagnostický marker

Průkaz protilátek anti HAV Celkové protilátky (Ig total) Rozvinutá akutní infekce Imunita po prodělané infekci Imunita po očkování Specifické IgM Akutní infekce Rekonvalescence (i více než rok)

Možnosti léčby a prevence Specifická léčba není Profylakticky lze podávat lidský gamaglobulin Preventivně vakcinace

Virus hepatitidy B DNA virus se složitým rozmnožovacím cyklem antigenní struktura důležitá pro diagnostiku subtypy HBsAg bez klinického významu citlivý k vnějším vlivům přenos krví, sexuálně výhradně lidský patogen

Schéma viru hepatitidy B HBsAg - anti HBs HBeAg - anti HBe HBcAg X nerozpuzstný - anti HBc

Průběh tvorby protilátek HBs Ag HBeAg anti HBc anti HBe anti HBs

Markery hepatitidy B Protilátky Antigeny anti HBs HBs Ag anti HBe v rekonvalescenci po očkování anti HBe anti HBc celoživotní známka prodělané infekce Antigeny HBs Ag tvoří se v nadbytku u akutní i chronické známka nosičství HBe Ag marker akutní a aktivní inf.

Diagnostika DNA HBV Kvalitativní Kvantitativní u mutantních kmenů jinak má jen orientační charakter Kvantitativní vyšetření při indikaci léčby monitorování výsledku léčby

Klinický obraz HB akutní nástup parenterální výkon v anamnéze inkubační doba 2-6 měsíců průběh protrahovaný přechod do chronicity v 5-10%

Léčba VHB Imunoterapie interferonem Léčba antivirotiky

Virus hepatitidy C RNA virus, zatím nekultivovatelný odpovídá rodu Flavivirus 6 typů a asi 40 subtypů citlivý k vnějším vlivům přenos krví a sexuálně výhradně lidský patogen

Klinický obraz hepatitidy C Začátek nenápadný častá anikterická forma přechází do chronicity až v 80% na podkladě infekce HCV se rozvíjí cirhóza jater až karcinom

Diagnostika HCV Vyšetření protilátek (metodou ELISA) Konfirmace vyšetření protilátek Průkaz virové RNA Typizace Kvantitativní stanovení RNA (počet kopií)

Vyšetření protilátek Protilátky se tvoří při infekci i po úzdravě Nevypovídají o klinickém obrazu Tvoří se až za 1-3 měsíce (u akutní infekce jsou často neprokazatelné) Je to nejjednodušší diagnostická metoda

Vyšetření RNA Lze diagnostikovat i časnou akutní infekci RT PCR je technicky náročnější Kvantitativní stanovení počtu kopií RNA - monitorování aktivity viru a účinnosti léčby

Léčba hepatitidy C Interferon (imunomodulační) Ribavirin (virostatikum) Kombinovaná Úspěšnost léčby se liší podle serotypu HCV, proti je nutná typizace a stanovení počtu kopií RNA před začátkem léčby

Virus hepatitidy D Dependentní virus (není schopen samostatného rozmnožování) Závislý na HBV RNA virus

Hepatitida D Koinfekce s HBV často s těžším průběhem Superinfekce chronické HBV Nikdy nemůže jít o samostatnou infekci u pacienta bez HBV! U nás vzácná Přenos krví (sexuálně?)

Diagnostika HDV Průkaz infekce HBV Průkaz protilátek IgG a IgM Průkaz virové RNA

Hepatitida E Rozšířená ve střední a východní Asii, Africe (i Středomoří), střední Americe Přenosná fekálně orální cestou Průběh závažnější než HAV U těhotných žen smrtnost až 20% Nepřechází do chronicity Cestovatelská anamnéza

Virus hepatitidy E RNA virus z čeledi Caliciviridae odolný k vnějšímu prostředí

Diagnostika HEV Průkaz protilátek Průkaz viru ve stolici na konci inkubační doby

Viry hepatitidy G RNA viry podobné HCV pravděpodobně několik typů rozlišuje se HGV a GBV (A-C) přenos krví (posttransfuzní) vyskytuje se i u zdravé populace patogenní je pravděpodobně GBV-C

Diagnostika HGV Průkaz virové RNA Průkaz protilátek není zatím spolehlivý

Virus TTV DNA virus přenos krví patogenita nejistá vyskytuje se i ve zdravé populaci častější výskyt u příjemců transfuzí diagnostika pouze PCR DNA

Ostatní viry, asociované s hepatitidou CMV EBV HSV adenovirus enterovirus

Hemorrhagické horečky

Hemoragické horečky Virové Rickettsiové bez členovce jako přenašeče přenos členovci Rickettsiové přenos členovci, hostitelé různí savci řada různých druhů Rickettsií (endemické), včetně středomořské rickettsiózy (R.conori) Typhus exanthematicus (R. prowazeki) - pouze lidská infekce

Virové hemoragické horečky 1 Rod Arenavirus rezervoárové zvíře krysa nebo myš způsob přenosu kontakt s hlodavci lokalita: Afrika (Lassa virus) Argentina a Bolivie (Junin a Machupo) Rod Fillivirus rezervoárové zvíře opice způsob přenosu kontakt lokalita: Afrika (Ebola, Marburg)

Klinická charakteristika a mezilidský přenos Horečka s více (Ebola) či méně (Lassa) vyznačenou hemoragickou složkou Smrtnost vysoká Mezilidský přenos krví, sekrety (při použití základních hygienických pomůcek se sníží přenos až o 75%)

Virové hemoragické horečky 2 Viry rodu Flavivirus (čeleď Togaviridae) nebo Bunyavirus Přenašeč: vždy členovci Zdroj člověk (žlutá zimnice, Dengue) nebo rezervoárové zvíře Rozšíření: několik světadílů nebo jedna oblast

Arbovirové hemoragické horečky

Klincký obraz a přenos Závažnost infekce Mezilidský přenos středně těžká až těžká Mezilidský přenos možný při styku s krví Možnosti prevence očkování proti Žluté zimnici Riziko zavlečení - zvyšuje se!

Hemoragické horečky Dříve šlo o exotické nemoci Zvyšuje se pravděpodobnost zavlečení Nutnost cestovatelské anamnézy Malé zkušenosti s diagnostikou a nízká dostupnost laboratorní diagnostiky i ve velkých regionálních laboratořích Pro nejtěžší infekce (Ebola, Lassa) chybí vybavené pracoviště

Mikroorganizmy jako biologická zbraň

Hlavní vlastnosti biologické zbraně Působí strach v napadené populaci Včasná diagnóza je obtížná Předpokládá se rychlý začátek epidemie Vysoká závažnost, vysoká smrtnost

Antrax (Bacillus anthracis) Inkubace 2 dny až 6-8 týdnů První příznaky necharakteristické Pneumonie má až 90% smrtnost Mezilidský přenos vzácný ( u pneumonie nepopsán) Vakcinace je možná (vysoké procento komplikací) Chemoprofylaxe a léčba je možná

Botulotoxin (Clostridium botulinum) Nejjedovatější známá substance Šíření potravou (přenos vodou nepopsán) Počátek necharakteristický Pozdní podání antitoxinu je neúčinné Vakcinace není (experimentálně)

Mor (Yersinia pestis) Plicní forma zpočátku necharakteristická Inkubace 1-2 dny (plicní forma) Mezilidský přenos je možný Vakcína není k dispozici Je možná léčba i chemoprofylaxe

Neštovice (Poxvirus variola) Inkubace 7-17 dní Smrtnost 30% Mezilidský přenos snadný Vakcinace plošná ukončena 1972 (u nás 1978) vysoký počet závažných komplikací Kauzální léčba není k dispozici

Tularémie (Francisella tularensis) Jedno z nejinfekčnějších agens (ID 10 bakterií) Inhalační infekce má 30-60% smrtnost Vakcinace je možná Léčba a chemoprofylaxe je možná Evropské kmeny mají nižší virulenci a mírný průběh - diagnostický problém

Další kandidáti Venezuelská koňská horečka Žlutá zimnice Horečka Rift Valley Q horečka a pravděpodobně další

Podmínky použití mikroorganizmu jako bojové zbraně Výroba musí být snadná (výrobce je v největším riziku) Největší problém je dostat zbraň k cílové skupině Další mezilidský přenos je nežádoucí Měla by být možná snadná kontrola infekce po skončení akce Znalosti a schopnost se s infekcí vyrovnat je nejlepší obrana

Teroristické použití mikroorganizmu Cílem teroristického útoku je způsobit strach, upozornit na sebe, poškodit hospodářství medializace útoku i malá úspěšnost je dostatečná Často nezáleží na bezpečnosti teroristy Nezáleží na další kontrole infekce, mezilidský přenos je nepodstatný

Použití mikroorganizmu je daleko účinnější a efektivnější, použije-li se jako teroristická zbraň. Použití jako bojové zbraně je stále problematické, protože cílem útoku je poškození protivníka a ochrana vlastních lidí.