SLOŽENÍ EXTRACELULÁRNÍCH TEKUTIN

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS BÍLKOVIN I Katabolismus
Advertisements

Fyziologie zažívacího systému
Trávicí žlázy játra slinivka.
GASTROINTESTINÁLNÍ TRAKT
Metabolismus lipidů  - oxidace.
Sekrece a regulace trávení
Lipidy přítomnost MK a alkoholů nerozpustnost v H2O syntéza acetyl-CoA
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
AZ-KVÍZ
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Trávicí soustava.
Soustava trávicí - část 2.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
PLAZMATICKÉ LIPIDY A TRANSPORT LIPIDŮ
LIPIDY.
LIPIDY.
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
16.TRÁVÍCÍ SOUSTAVA.
Nutný úvod do histologie
Trávicí soustava.
Trávicí soustava člověka
Trávicí soustava člověka
Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, Nepomuk,
JÁTRA Trávicí soustava.
Trávicí soustava-žaludek, střeva
Výživa Metabolismus = látková výměna – soubor chemických dějů v buňkách katabolismus: štěpení živin na jednodušší látky, definitivně končí u CO2, H2O a.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Enzymy trávicího traktu
Pankreas – slinivka břišní – stavba a funkce zevně sekretorické části
Metabolismus proteinů
Trávicí soustava obratlovců
Opakování - trávicí soustava
Trávicí soustava Význam: -příjem potravy – trávení – zisk živin pro organismus – vyloučení odpadu z těla Části trávicí soustavy: dutina ústní, jazyk, zuby,
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
MOTILITA, SEKRECE A TRÁVENÍ
Trávicí trakt.
Složení tělních tekutin
PRODUKCE ŽLUČI, FUNKCE ŽLUČNÍKU, JEJICH REGULACE
Choroby jater a žlučových cest
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Trávicí soustava.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Metabolismus člověka Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář)
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Funkce = mechanické a chemické rozložení potravy za účelem získání živin nutných pro tvorbu látek organismu vlastních.
Funkce dutiny ústní a jícnu Aleš Pól 7. kruh. Dutina ústní funkce: řeč žvýkání chuť sekrece slin polykání.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
DĚJE V TRÁVICÍ SOUSTAVĚ
Trávicí soustava.
Trávicí soustava tercie.
Trávicí soustava.
VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN A OSTATNÍCH SLOŽEK POTRAVY
Autor : Mgr. Terezie Nohýnková Vzdělávací oblast : Člověk a příroda
Zelenina, … Dodatky, ….
SLOŽENÍ TĚLNÍCH TEKUTIN
Buňka  organismy Látkové složení.
CHEMIE - Metabolismus živin
Hormony.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
METABOLIZMUS PROTEINŮ
zpracovaný v rámci projektu
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
VÝŽIVA A HYGIENA POTRAVIN
Trávicí soustava = svalová trubice, která začíná dutinou ústní a končí řitním otvorem Funkce: Příjem potravy Trávení Mechanické – potrava je rozmělňována.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

SLOŽENÍ EXTRACELULÁRNÍCH TEKUTIN mirka.rovenska@lfmotol.cuni.cz

Sekrety trávicího traktu (sliny, žaludeční šťáva, pankreatická šťáva, žluč, sekret střeva) Plazma Mozkomíšní mok Moč Pot Slzy Plodová voda

Extra- versus intracelulární tekutina

Složení sekretů GIT

Sliny Funkce: zahájení zpracování potravy; exkrece některých léků (morfin) a anorg. látek (I, Hg, Pb) 99,5% voda (rozpouštědlo); zbytek: z 1/3 anorg. látky (chloridy, fosfáty, bikarbonát, sodík, draslík) zbylé 2/3 – org. látky: hlavně glykoproteiny (muciny) fungující jako lubrikanty usnadňující žvýkání a polykání; mají vysoký obsah O-glykosidicky vázaných (na Ser, Thr) oligosacharidů, obsahujících často NeuAc, GalNAc

Enzymy: -amylasa: částečná hydrolýza škrobu a glykogenu na maltosu, maltotriosu a (1-6)-oligosacharidy – dextriny (neboť enzym štěpí (1-4)-vazbu); ve slinách malý význam (krátká doba působení) lysozym – štěpí glykosidické vazby v peptidoglykanu buněčné stěny bakterií (antibakteriální účinek)

Žaludeční šťáva Voda – 99,4%. anorg. soli (chloridy) HCl – vytváří kyselé prostředí (pH~1-2 u dospělých), denaturuje proteiny (usnadňuje přístup proteasam) a zabíjí bakterie Muciny – vytvářejí hlen, který kryje a chrání povrch žaludku Proteiny: albumin, IgA, slinná amylasa (denaturované), vnitřní faktor (váže B12 a chrání ho před degradací), proenzymy (zymogeny) Konc. proteinů – nízká (<50mg/ml); zvýšené množství albuminu – při gastropatiích

Enzymy žaludeční šťávy Pepsin – vzniká ze zymogenu pepsinogenu působením kyselého prostředí a autokatalytickou aktivací; pH optimum ~1-3 endopeptidasa, štěpí proteiny na polypeptidové fragmenty – nejčastěji mezi Tyr/Phe a Glu/Asp…hlavní trávicí pochod v žaludku Chymosin (renin) – mění protein kasein na parakasein, a tak sráží mléko; uplatňuje se u malých dětí (pHoptimum~5) Lipasa – štěpí triacylglyceroly na mastné kyseliny a 1,2-diacylglyceroly

Pankreatická šťáva Alkalická (pH = 7,5-8,9), HCO3- neutralizuje kyselý obsah přicházející z žaludku Obsahuje četné enzymy podílejících se na štěpení vysokomolekulárních složek potravy; mnohé jsou sekretovány jako zymogeny: trypsinogen – aktivován odštěpením peptidu působením enterokinasy; trypsin pak sám aktivuje jiné zymogeny: chymotrypsinogen, proelastasu, prokarboxypeptidasu

Enzymy pankreatické šťávy Endopeptidasy: trypsin, chymotrypsin, elastasa; štěpí proteiny / polypeptidy na poly/oligopeptidy – peptony (Mr 600-3000) Exopeptidasy – karboxypeptidasy: odštěpují aminokyseliny z C-konce poly/oligopeptidu vzniklého působením endopeptidas Endoglykosidasy: -amylasa RNAsa (ribonukleasa),DNAsa (deoxyribonukleasa) Pankreatická lipasa – hydrolýza triacylglycerolů v přítomnosti solí žlučových kyselin, fosfolipidů (emulgace), kolipasy a fosfolipasy A2 (usnadňují interakci lipasy se substrátem). Vzniká směs 2-monoacylglycerolů, FA a glycerolu. Cholesterolesterasa – hydrolýza esterů cholesterolu

Žluč 96-98% vody Anorg. soli Soli žlučových kyselin (např. kys. cholová, deoxycholová) konjugované s glycinem či taurinem Žlučová barviva – bilirubin a produkty jeho přeměny: urobilin(ogen), sterkobilin(ogen) Cholesterol Fosfolipidy Funkce žluči: emulgace tuků a mastných kyselin (důl. nejen pro trávení tuků, ale i látek rozpustných v tucích, např. vit. A, E, D, K); neutralizace kyselého obsahu z žaludku (HCO3-); exkrece cholesterolu, žlučových barviv, léčiv, toxinů a anorg. látek (Cu, Zn, Hg)

Žlučové soli Bilirubin

Sekret tenkého střeva Voda, anorg. látky (NaCl, NaHCO3), hlen Enzymy: glykosidasy – štěpí oligosacharidy (maltasa, sacharasa, laktasa) aminopeptidasy a dipeptidasy – štěpí poly/oligopeptidy vzniklé působením pepsinu a trypsinu fosfolipasa – hydrolyzuje fosfolipidy fosfatasy – odštěpují fosfát z org. fosfátů (např. glycerolfosfátu) a nukleotidů nukleosidasy – fosforolýza nukleosidů za uvolnění báze a pentosafosfátu

Plodová voda V raném těhotenství jde o ultrafiltrát mateřské plasmy, do něhož plod přispívá pronikáním fetální plasmy kůží S růstem plodu se zvětšuje objem plodové vody (až na cca 1000 ml v 38. týdnu); složení se mění s tím, jak plod začíná polykat (začátek 2. trimestru) a vylučovat moč (18. týden) Obsahuje ionty (Na+, K+, Cl-), glukosu, aminokyseliny, lipidy, bílkoviny, hormony a plyny; s metab. aktivitou plodu stoupá konc. močoviny, kreatininu a kys. močové, během těhotenství stoupá i konc. lipidů a bílkovin (ta jen do 30. týdne, poté mírně klesá). Z mateřské plasmy přestupují do plodové vody nejlépe nízkomolekulární proteiny.

Proteiny plodové vody Hlavní složka – albumin Specifickou bílkovinou, kterou syntetizuje plod, je -fetoprotein (AFP); jeho konc. strmě stoupá do 13.-14. týdne, pak klesá až na velmi nízké hodnoty. Hladina AFP stoupá u rozštěpových vad neurální trubice a přední stěny břišní (využití při detekci). AFP je snížen u cca 12% plodů s Downovým syndromem Imunoglobuliny (IgA, IgG, IgM) Surfaktantové bílkoviny Enzymy (acetylcholinesterasa, -glutamyltransferasa) – stanovení aktivity v plodové vodě se využívá k diagnostice vývojových vad; aktivita GGT s postupujícím těhotenstvím klesá

Mozkomíšní mok Isoosmolální, ale zastoupení iontů jiné než v plasmě (nižší konc. Na+,K+, Ca2+, HCO3- a anorg. fosfátů a naopak vyšší konc. Mg2+ a Cl-); 200x méně proteinů než v plasmě pH = 7,35-7,40 Glukosa – nižší než v plasmě, laktát, cholesterol Proteiny: albumin, globuliny, enzymy (laktátdehydrogenasa) Hladina uvedených org. látek se mění za patologických stavů (využití v diagnostice – celková bílkovina, Glc, Lac) Funkce: mechanická ochrana mozku a míchy, ochrana před patogeny, odsun odpadních produktů, přísun živin, hormonů

Plasma Kapalné médium pro krevní buňky (pozn.: sérum se liší od plasmy tím, že neobsahuje srážlivé faktory) Funkce: viz Plasmatické proteiny Složení: Voda (90-92%) Elektrolyty – ve srovnání s cytoplasmou buněk obsahuje plasma vyšší konc. Na+, Ca2+ a Cl- a naopak nižší konc. K+, Mg2+, fosfátů a proteinů Metabolity, živiny, hormony, proteiny, vitamíny

Složení plasmy

pH krve, krevní pufry pH krve: 7,36-7,44; nejdůležitější krevní pufry: Hydrogenuhličitanový: CO2 + H2O  H2CO3  HCO3- + H+ Postranní řetězce aminokyselin krevních proteinů, zvláště hemoglobinu: Hb•H+  Hb + H+ Fosfátový: HPO42- + H+  H2PO4- (minoritní)