Odpovědnost za přestupky podle nového přestupkového zákona

Nový zákon o přestupcích Návrh věcného záměru schválen vládou 4/2013 Paragrafované znění schváleno vládou 7/2015 Návrh zákona schválen PS 5/2016 Senát vrátil návrh PS 6/2016 Sněmovna zákon přijala 12. července 2016 ve znění schváleném Senátem Prezident zákon podepsal 27. 7. 2016 Zákon vyhlášen 3. 8. 2016 ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 250/2016 Sb.

Koncepce nového přestupkového práva (částečná kodifikace) Nezahrnuje všechny správní delikty, ale přestupky, jiné SD FO, a SD právnických osob Kodifikuje pouze obecnou část přestupkového práva, zvláštní část v jednotlivých zvláštních zákonech Neupravuje celý trestně správní proces, ale jen odchylky od správního řádu

Prameny přestupkového práva Ústava a LPS Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích Zvláštní zákony obsahující skutkové podstaty přestupků + tzv. změnový zákon (zákon č. 183/2017 Sb.) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Další zákony a prováděcí právní předpisy Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR Vyhláška č. 520/2005 Sb. Vyhláška č. 172/2017 Sb., o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky Vyhláška č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence RT a žádosti o opis z evidence přestupků

Systematika nového PZ Část první - obecná ustanovení Část druhá – základy odpovědnosti za přestupek Část třetí – Řízení o přestupcích Část čtvrtá – společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Časová působnost PZ Základní pravidlo (§ 2 odst. 1) Doba spáchání přestupku (§ 2 odst.2) Zákon účinný v době činu Užití příznivějšího zákona (§ 2 odst. 1 a 4) kdy je relevantní změna právní úpravy Zákonné výjimky z pravidla (druh správního trestu, ochranné opatření, výkon trestů Procesní ustanovení (§ 112 odst. 4, 5, 6)

Místní působnost PZ Zásada teritoriality (§ 3 odst. 1) Kdy je přestupek spáchaný na území ČR (§ 3 odst. 2) Zásada registrace (dopravní prostředek registrován v ČR) Zásada personality a zásada ochrany (§ 3 odst. 3) – upraveno na koho se vztahuje a ve kterých případech

Osobní působnost PZ (exempce) 1. osoby požívající výsad a imunit podle zákona (prezident, soudci ÚS, poslanci a senátoři) 2. osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodního práva 3. osoby, jejichž jednání se projedná podle zvláštních zákonů Příslušníci bezpečnostního sboru, Osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci Osoba ve vazbě, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detenci 4. U právnických osob není upraveno

Pojem přestupku v PZ 2016 Podle § 5 PZ je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Problematika přechodného ustanovení § 112 odst. 1 PZ

Přestupek je definován formálními znaky (nullum crimen sine lege) a materiálním znakem (společenská škodlivost obecná, typová a konkrétní), Pozitivně (co přestupkem je) a negativně (přestupkem nemůže být čin, který je trestným činem), zásada subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ)

zásada ne bis in idem Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2004, sp. zn. 11 Tdo 738/2003, T 736 (Trestní rozhodnutí NS)- Význam pravomocného rozhodnutí o přestupku z hlediska uplatnění zásady ne bis in idem v trestním řízení Usnesení NS ČR ze dne 12. 12. 2007, sp. zn. 5 Tdo 1399/2007 – blokové řízení

Překážky řízení Překážka litispendence (§ 77 odst. 1), odložení věci (76 odst. 2), zastavení řízení (§ 86 odst. 4) Překážka res iudicata (§ 77 odst. 2). O skutku již bylo pravomocně rozhodnuto v přestupkovém řízení nebo v trestním řízení tak, že jsou uvedena rozhodnutí Skutek se nestal, nespáchal jej obviněný, nepodařilo se prokázat Skutek je TČ nebo totožným P nebo není přestupkem Rozhodnutí o odklonech

Pokračování v přestupku. Přestupky trvající a hromadné Jejich páchání trvá delší dobu (dokonání činu – dokončení přestupku) Jde o obecné trestní kategorie (i bez definic v PZ) Hmotněprávní i procesní souvislosti (§ 2 odst. 4, § 31 odst. 2, § 37 písm. i), důležité pro posouzení: doby činu, časové působnosti zákona, deliktní způsobilosti pachatele, počátek běhu promlčecí doby, místo spáchání činu. Jde o jeden skutek, nikoli o vícečinný stejnorodý souběh ani o recidivu, nelze ukládat úhrnný správní trest, § 38 písm. g), nelze vést společné řízení.

Pachatel přestupku fyzické osoby Fyzická (nepodnikající) osoba odpovídá za přestupek, jestliže, svým vlastním zaviněným jednáním naplnila všechny znaky přestupku, event. jeho pokusu (§ 13 odst. 1) za pachatele přestupku se považuje i tzv. nepřímý pachatel (§ 13 odst. 2 a 3) pachatelem je podle § 13 odst. 4 fyzická osoba, která jednala jako účastník (organizátor, návodce, pomocník) Za přestupek může odpovídat též zákonný zástupce nebo opatrovník fyzické osoby za podmínek stanovených v § 14

Deliktní způsobilost fyzické osoby fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok věku (§ 18). Osobu, která v době spáchání přestupku dovršila 15 let a nepřekročila 18 rok svého věku, označuje přestupkový zákon termínem mladistvý (§ 55). Zvláštní ustanovení § 56 – 59 není v době činu nepříčetná (§ 19) zaviněná nepříčetnost nezbavuje odpovědnosti

Subjektivní předpoklady odpovědnosti za přestupek fyzické osoby zavinění u přestupku fyzické osoby, formy zavinění konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění skutkový a právní omyl

Omyl v přestupkovém právu Omylem se v TP obecně rozumí nesoulad pachatelova vědění (vnímání, představy) a skutečnosti pachatel nějakou skutečnost nezná ani nepředpokládá jako možnou (omyl negativní), pachatel určitou skutečnost mylně předpokládá (omyl pozitivní). Neshoda vědomí a objektivní reality se může týkat okolností skutkových (skutkový omyl) okolností právních (právní omyl).

Teorie řešení omylu skutkový omyl negativní (§ 16 odst. 1NPZ)vylučuje odpovědnost za úmyslný přestupek a přestupek spáchaný z vědomé nedbalosti, vyloučena není odpovědnost za přestupek čin spáchaný z nevědomé nedbalosti skutkový omyl pozitivní o okolnostech, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného přestupku (§ 16 odst. 2 NPZ), vede k odpovědnosti za tento mírnější přestupek, nejde-li o přestupek spáchaný z nedbalosti. U omylu o okolnostech přísnějšího úmyslného přestupku (§ 16 odst. 3 NPZ) bude jednání trestné jako pokus tohoto přísnějšího přestupku, je-li trestný skutkový omyl pozitivní o okolnostech vylučujících protiprávnost vylučuje odpovědnost za úmyslný přestupek, dotčena není odpovědnost za nedbalostní přestupek

Právní omyl Negativní právní omyl vylučuje zavinění (v obou formách, tedy i odpovědnost za přestupek) jen tehdy, jestliže pachatel neví, že jeho čin je protiprávní, nemohl-li se omylu vyvarovat (tzv. omluvitelný právní omyl). Mohl-li se pachatel omylu vyvarovat (tzv. neomluvitelný právní omyl), je odpovědný za přestupek, může však být zmírněn trest.

Právnická osoba jako pachatel přestupku K naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzických osob jednajících za PO (§ 20 odst. 2), jejich jednání se přičítá PO, tato fyzická osoba porušila povinnost uloženou právnické osobě, resp. uložené organizační složce nebo součásti PO (tzv. provozní, ale i obecné delikty), k porušení právní povinnosti došlo při činnosti PO nebo v přímé souvislosti s ní nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu

Fyzické osoby jednající za PO statutární orgán nebo jeho člen jiný orgán PO nebo jeho člen, zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení fyzická osoba, která plní úkoly PO fyzická osoba, kterou PO používá při své činnosti Fyzická osoba,, která za PO jednala , jestliže PO výsledku takového jednání využila

Souběžná odpovědnost Podle § 20 odst. 7 nevylučuje odpovědnost PO za přestupek odpovědnost fyzické osoby jednající za PO a naopak Jde o samostatnou, nezávislou odpovědnost (nikoli o spolupachatelství nebo o účastenství) Není porušena zásada ne bis in idem Ultima ratio?

Liberační důvod Objektivní odpovědnost právnických osob a podnikajících fyzických osob vyvážena lib. důvodem PO za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila (§ 21 odst. 1) Povinná nebo potřebná kontrola nad jednajícími FO, nezbytná opatření k zamezení nebo odvracení přestupku Skutečnosti objektivního charakteru Jednání do spáchání přestupku

Podnikající fyzická osoba jako pachatel přestupku je podnikatelem, ke spáchání správního deliktu došlo při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, fyzická osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající FO nebo FO, nebo k naplnění znaků přestupku došlo jednáním jednající FO, které se jí přičítá

Zánik odpovědnosti za přestupek Podle § 29 NPZ odpovědnost zaniká Uplynutím promlčecí doby Smrtí fyzické osoby Zánikem PO, nemá-li právního nástupce, nebo Vyhlášením amnestie.

Promlčení přestupku Terminologie, důvody právní úpravy Délka promlčecí doby § 30 Stavení promlčecí doby (§ 32 odst. 1) Doba vedení trestního řízení Doba přerušení řízení podle § 85 odst. 3 NPZ Doba vedení soudního řízení správního (§ 41 s.ř.s.) Doba podmíněného upuštění od trestu (§ 42)

Důvody pro přerušení běhu promlčecí doby (§ 32 odst. 2). Oznámením o zahájení řízení o přestupku, Vydáním rozhodnutí, kterým je obviněný uznán vinným, Vydáním rozhodnutí o schválení narovnání Po přerušení zaniká odpovědnost nejpozději 3 roky, resp. 5 let od spáchání přestupku. Viz též § 20 odst. 2 současného PZ

Přechod odpovědnosti PO za přestupek § 33 PZ Již dříve: Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Zákon č. 6/199993 Sb., o České národní bance

Správní tresty Druhy správních trestů (§ 35) Napomenutí (§ 45) Pokuta (§ 46) Zákaz činnosti (§ 47) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (§ 48, § 49) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku § 50) Ukládání správních trestů (§ 36 – § 44)

Problémy správního trestu pokuty zvyšován í horních hranic pokuty neodůvodněné nebo nesprávné stanovení dolních hranic pokuty příliš velké rozpětí sazby pokuty stanovení hranice pokuty výpočtem nedobytnost pokuty

Zveřejnění rozhodnutí o přestupku Lze uložit pouze PO nebo podnikající FO, stanoví-li tak zákon (to je rozdíl oproti TOPO) , přiměřenost s ohledem na povahu a závažnost přestupku. až po nabytí PM, zveřejňuje se výrok rozhodnutí.  

Ukládání správních trestů při souběhu přestupků Určení časové hranice souběhu přestupků (okamžik oznámení rozhodnutí orgánu 1. stupně) souběh jednočinný a vícečinný, stejnorodý a nestejnorodý Ukládání úhrnného trestu (§ 41) Zásada absorpční a zásada asperační