SLOVNÍ ZÁSOBA Mgr. Michal Oblouk

SLOVNÍ ZÁSOBA tvoří ji všechna slova, která v jazyce existují nauka o slovní zásobě = LEXIKOLOGIE jádro slovní zásoby = slova, která jsou v jazyce stálá, nepostradatelná a běžně se používají v každodenní komunikaci okraj slovní zásoby = ostatní slova, která pro běžné dorozumívání nepotřebujeme, která se rychleji mění neustále se rozvíjí, rozšiřuje se, obohacuje o nová slova slovní zásobu uspořádávají a zaznamenávají SLOVNÍKY slovní zásoba aktivní – slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu slovní zásoba pasivní – slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme

TYPY SLOVNÍKŮ 1) překladové – dvou i vícejazyčné 2) výkladové jazykové – podávají výklad významu slova (jeho původ, výslovnost, mluvnické poučení, použití slova), např. Slovník spisovné češtiny encyklopedické – naučné, podávají výklad významu slova a širší poučení 3) speciální – o původu slov (Etymologický slovník), cizích slov, frazeologické, věcné a synonymické, slovníky vlastních jmen

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle slohového příznaku slova hovorová – užívaná obvykle v mluvené řeči, např. muzika, klika, moc, štrúdl,… slova knižní – omezená na jazyk psaný, vyskytují se i ve slavnostních projevech, např. jinoch, žal, záhy, tudíž,… slova básnická – poetismy, vyskytují se ve starším básnictví, např. vesna, jeseň, lučina,… slova odborná – termíny, užívají se v různých oborech činnosti, jsou jednoznačné, např. citoslovce, úhlopříčka, kyselina sírová,…

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle původu slova domácí – slova českého původu, např. mládě, odřenina, pěšky, zavolat,… slova zdomácnělá – slova cizího původu, cizí původ zpravidla nepoznáme, např. košile, plech, škola, jablko,… slova přejatá – slova cizího původu, která jsou: běžně užívaná, pravopisem se přizpůsobila (auto, rekreace) méně častá (extrémní, export) omezená na určitý obor (anoda, neutron) mezinárodní, užívaná většinou kulturních národů (prezident, motor, televize, sport, robot)

PŘEJATÁ SLOVA do českého jazyka se přejímala slova z různých jazyků už od nejstarších dob a přejímají se dosud z řečtiny a latiny (biskup, škola, tabule, žák, univerzita, akademie, kříž, mše,…) z němčiny (šlechta, rytíř, klempíř, plech, špendlík, hrabě, říše, plotna,…) z francouzštiny (prezident, omeleta, paštika, bufet, žampion, kostým, garáž, volant,…) z italštiny (tenor, soprán, klarinet, mandolína, špagety, piškot, pizza, trombon,…) z angličtiny (sport, džem, džus, biftek, pop, rock, displej, internet, trénink, tenis, hokej, fotbal,…) z ruštiny a polštiny (vzduch, vesmír, tuleň, paluba, kormidlo, úroveň, okres, věda, vzor,…) z orientálních a exotických jazyků (admirál, algebra, čaj, sója, čokoláda, totem, kánoe, iglú, kajak,…)

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle dobového hlediska ARCHAISMY slova zastaralá, z užívání byla vytlačena jinými slovy, např. šlojíř (závoj), bradýř (holič),… HISTORISMY slova, která označují zaniklé historické skutečnosti, např. halapartna, cimbuří, tolar,… NEOLOGISMY slova, která se objevují nově (při delším užívání ztrácejí příznak novosti), např. dálnice, vrtulník, počítač, vozíčkář, tunelovat, motel,…

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle spisovnosti DIALEKTISMY slova nářeční, např. veselka, ogar, zemáky, šufánek, karlátka,… PROFESNÍ SLOVA mluva povolání, např. fanka, čuba, štěk,… SLANGOVÁ SLOVA mluva zájmových skupin, např. děják, opáčko, výzo, světla, běhy,… ARGOTICKÁ SLOVA mluva kriminálních živlů, např. prachy, prkenice, káča, chlupatej,…