PROFESE UČITELE Radek Šír

Profese učitele Profesní kompetence Vlastnosti učitele § pozitivní klima vyučování Profesní znalosti a pedagogické dovednosti Komunikace učitele se žáky Profesní formování pedagoga Typologie učitelských osobností

Profese učitele Skupina pedagogických pracovníků (ředitel, zástupci, …) Zvyšování nároků na učitele Menší podpora rodičů Nárůst konfliktů Feminizace školství– výzva pro budoucnost

Profesní kompetence Buduje se postupně Co patří k profesním kompetencím? Teoretická příprava Zkušenosti Prostředí Přizpůsobování sebepoznání

Profesní kompetence Jak se dělí? Osobnostní předpoklady Formální autorita Přirozená autorita Odborné předpoklady Patří sem i vědomosti, dovednosti a postoje (Fialová, 2010)

Vlastnosti učitele § pozitivní klima vyučování Vlastnosti reflexivní Emociální stabilita učitele Přiměřenost sebepojetí učitele Vyšší potřeby kontroly, rozhodnost a odpovědnost Pedagogická komunikace Životní situace mimo pracoviště

Profesní znalosti a pedagogické dovednosti Pedagogické dovednosti – účelná a cílená činnost učitele Dovednosti, týkající se plánování a přípravy vyučovací jednotky Dovednosti, týkající se vlastní organizace a realizace vyučování Dovednosti, týkající se diagnózy a hodnocení výkonu žáků, jako výsledku jejich učení Dovednosti, týkající se sebehodnocení Profesní znalosti – vědomosti, dovednosti, zkušenosti Znalosti učitele podle Janíka (2007): Znalosti obecné didaktiky Znalosti kurikula Znalosti kontextu Znalosti sebe sama

Komunikace učitele se žáky Způsob komunikace charakterizuje osobnost učitele Vztah se podílí na atmosféře vyučování Projev ovlivňuje chování žáků Možnosti komunikace: Verbální komunikace (hlasitost, dynamika projevu, tempo projevu, intonace) Nonverbální komunikace (mimika, pohledy, proxemika, posturologie, kinestika, gestika, vzhled)

Profesní formování pedagoga Etapy utváření osobnosti učitele Příprava na učitelské povolání Utváření učitele v pedagogické praxi

Příprava na učitelské povolání Motivace ke studiu učitelství – zaměřenost osobnosti, první pedagogické zkušenosti ze základní, střední školy nebo vedení zájmového kroužku, letního tábora, vztah ke studiu na vysoké škole Primární motiv – práce s dětmi, touha děti vést, usměrňovat

Utváření učitele v pedagogické praxi V prvních letech praxe Učitel vyzrává po 5-7 letech praxe Učitel se v prvních letech formuje velmi aktivně Optimální způsob interakce se žáky Vytváření charakteristického celku – typ osobnost učitele

Typologie učitelských osobností Různé typy učitelů Calsemannova typologie učitelů Logotrop – dúraz na učební předmět Filosoficky orientovaný – vštěpit názor podle chápání odborně – vědecky orientovaný – orientace na vše Pajdotrop – psychický rozvoj, formování žáka Individuálně psychologicky orientovaný – utváření osobnosti žáka Všeobecně psychologicky orientovaný – oblíbená skupina

S dvojicí základních typů (logotrop, pajdotrop) se podle Caselmanna kříží další dvojice, určena všeobecným chováním učitele (autoritativní a sociální typ učitele) Autoritativní typ – vše podle jeho pokynů Sociální typ – volnost žákům Caslemann na základě výchovně-vzdělávacích postupů rozlišuje ještě další tři typy učitelů Vědecko – systematický typ – systematický postup v hodině Umělecký typ – představivost Praktický typ – použití příkladů

Charakteristické vlastnosti člověka se do velké míry formují na genetickém podkladu, jsou záležitostí temperamentu, ale jsou i silně determinované prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje. Při formování osobnosti pedagoga je rozhodující zaměřenost, orientace v hodnotách života, ale také stupeň inteligence, bohatství vědomostí, lidská svědomitost, zájem o sebevzdělávání, aby odevzdávané vědomosti a zkušenosti byly co nejaktuálnější (Vilímová, 2002).

DĚKUJI ZA POZORNOST