Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Drahomír Havlíček Název DUM Jaroslav Seifert I. Kód DUM VY_32_INOVACE_ 5.2.11 Datum vytvoření  12. 10. 2012 Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Česká meziválečná poezie Výstup ŠVP  Žák charakterizuje tvorbu významných autorů. Anotace DUM  Prezentace obsahuje základní informace o J. Seifertovi a jeho tvorbě. Metodický popis  Prezentace určená jako podklad pro výklad v hodině. Využitelná pro samostatné opakování žáků. Hodnocení  Prezentace se osvědčila. Žáci ji využívali i pro přípravu na jednotlivé hodiny. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Jaroslav Seifert (1901 – 1986) Meziválečné období

Život narozen na Žižkově, téměř celý život prožil v Praze (krátkou dobu působil v Brně) otec sociální demokrat, matka věřící (malý Seifert pomáhal jako ministrant v kostele) problémy již na studiích gymnázia, nedokončil novinář a redaktor od roku 1949 spisovatel z povolání (několikrát nucen odmlčet se) vleklé zdravotní problémy (pohybový aparát) jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu

Literární zařazení bezesporu největší česká nejen literární osobnost 20. století člen tzv. wolkrovsko-nezvalovské generace pevný v uměleckých i lidských zásadách

Veřejná činnost spoluzakladatel sdružení Devětsil redaktor Revolučního sborníku Devětsilu člen KSČ, r. 1929 na protest proti bolševizaci strany odchod (problémy po roce 1948) v l. 1969 – 1970 předseda Svazu českých spisovatelů, po rozpuštění svazu zakázaný autor, díla v samizdatu a exilu signatář Charty 77

1. období proletářské poezie básnická sbírka Město v slzách (1921) – spontánní verše, dominantním motivem revoluce, místy až naivní poezie, město jako symbol utrpení a věznění dělníků básnická sbírka Samá láska (1923) – básně na pomezí proletářské poezie a poetismu, město jako symbol civilizace, opojení krásami života, ústup z revolty

2. období poetismu cesty do Francie, SSSR básnická sbírka Slavík zpívá špatně (1926) básnická sbírka Poštovní holub (1929) - verše neproblematického vidění světa, v duchu poetismu opěvovány krásy života, poetizace každodennosti, přítomen i neklid, hledání jistot, básně plné překrásných metafor a kalambúrů (slovních hříček)

Na vlnách T. S. F básnická sbírka Na Vlnách TSF (1925) – později přepracováno jako Svatební cesta TSF = TELEGRAPHIE SANS FIL = bezdrátová telegrafie motivy bezdrátového telegrafu, exotických dálek, moderní technické civilizace básně působí i vizuálně (různé typy písma), sbírku typograficky upravil K. Teige věnována vůdčím osobnostem Devětsilu (K. Teige, V. Nezval, Jindřich Honzl) sbírka inspirována Apollinairovým Pásmem základem sbírky pojetí poezie jako radostné hry (v duchu poetismu) poezie jako hra se slovy: hromadění paradoxů, uvolňování ustálených významů, využití metafory, metonymie, oxymóronu, hra s polysémií a homonymií slov

3. období 30. let označováno též jako období čisté lyriky (s přesahem až do 60. let) poezie psaná tradičním rýmovaným veršem, s pravidelnou výstavbou motivy: láska, dětství, láska k domovu, stesk po zmizelých časech, Praha, básnické sbírky: Jablko z klína (1933), Ruce Venušiny (1936), Jaro sbohem (1937)

Jablko z klína básnická sbírka vydaná r. 1933 věnována básníkovi Josefu Palivcovi ovlivněna tvorbou P. Verlaina (Seifert ji v této době překládal) sbírka subjektivní lyriky hlavní téma vzpomínky na dětství, opakující se motiv uplývajícího času dalšími tématy láska a sociální tematika užit kratší pravidelný verš a jednoduchý typ rýmu (sdružený nebo střídavý), dominantní postavení melodie z hlediska jazykového zajímavé používání téhož pojmenování v různém kontextu, oxymóronu a personifikace

3. období 30. let cyklus elegií na smrt T. G. Masaryka Osm dní sbírka básní s aktuálními tématy Zpíváno do rotačky

3. období 30. let reakce na společenské dění básnická sbírka Zhasněte světla (1938) – básně jako reakce na mnichovskou zradu básnická sbírka Vějíř Boženy Němcové (1940), Naše paní Božena Němcová (1940) - připomenutí stého dvacátého výročí narození významné české spisovatelky, pojímána jako symbol češství básnická sbírka Kamenný most (1944)

Zhasněte světla básnická sbírka vydaná bezprostředně po Mnichovu později přiřazována k jiným básnickým sbírkám tématem básníkův vztah k ohrožené vlasti vedle bojovných veršů na obranu vlasti i intimní básníkova zpověď, vztah k vlasti místy přirovnáván ke vztahu mileneckému symbolem země a národa Praha, minulost a národní tradice (místa s ní spojená – letohrádek Hvězda, Královská obora, Bílá hora, hora Říp, Pražský hrad, Staroměstské náměstí a orloj) a národní jazyk pro Seiferta neobvyklý patos

Seznam použitých zdrojů: Odmaturuj! z literatury. Vyd. 3. rozš., dotisk. Editor Eva Hánová. Brno: Didaktis, c2004, 208 s. Odmaturuj!. ISBN 80-735-8016-0. Odmaturuj! z literatury. Vyd. 1., dotisk. Editor Iveta Havlíčková. Brno: Didaktis, 2004, 176 s. Odmaturuj!. ISBN 80-862-8583-9. SOUKAL, Josef. Literatura pro III. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 336 s. ISBN 80-723-5227-X. HOFFMANN, Bohuslav. Literatura. 1. vyd. Praha: Scientia, 1999, 230 s. Učebnice pro střední školy (Scientia). ISBN 80-718-3178-6. KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2. přepracované vyd. Praha: Albatros, 1997, 573 p. ISBN 80-000-0527-1.