Rtuť
Obecné informace
latinský název: Hydrargyrum - Hg d-prvek s protonovým číslem 80 II.B skupina, 6 perioda, mezi zlatem a Thaliem elektronová konfigurace bez vzácného plynu: 1s22s22p63s23p63d104s24p64d105s25p64f145d106s2 s vzácným plynem: [Xe] 4f145d106s2 oxidační čísla: +1, +2 páry jsou jedovaté uvolňování zubů a červenání dásní nebo nervové poruchy
Vlastnosti teplota tání: 234,32 K, -38,83°C teplota varu: 629,88 K, 356,73°C tekutý, vodivý, ušlechtilý, na vzduchu stálý, velice těžký kov na HgO při 300°C páry Hg jsou jedovaté rozpouští kovy za vzniku slitin krystalová struktura: rhomboedrální hustota: 13,534 g·cm−3
Výskyt v zemské kůře, v moři i ve vesmíru velice málo, na hranici měřitelnosti jako elementární prvek velice vzácný Španělsko, Slovinsko, Itálie, USA, Rusko hlavní zdroj: sulfid rtuťnatý – HgS cinabarit (rumělka) ruda rtuti, teploměry tvrdost: 2,5, hustota: 8,1 soustava: trigonální
Výroba pražením rumělky za přístupu vzduchu podle rovnice: HgS + O2 → Hg + SO2 vzniklé páry kondenzují, surová Hg se čistí destilací další možnosti ze sulfidů rtuti: redukce kovovým železem HgS+Fe→Hg+FeS pražení rudy s přídavky oxidu vápenatého 4 HgS + 4 CaO → 4 Hg + 3 CaS + CaSO4 průmyslové využitíproblémy zdravotní, ekologické a společenskéeliminace rtutimá docílit lepší podmínky
Reakce ušlechtilý kov pouze s kyselinami s oxidačními účinky s koncentrovanou kys. sírovou Hg + 2H2SO4 → HgSO4 + SO2 + 2H2O se zředěnou kys. dusičnou za vzniku ox. dusnatého 6Hg + 8HNO3 → 3Hg2(NO3)2 + 2NO + 4H2O s koncentrovanou kys. dusičnou za vzniku ox. dusičitého Hg + 4HNO3 → Hg(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O
Využití náplň teloměrů, tlakoměrů, rtuťové lampy a zářivky, katoda při výrobě NaOH, Hg(OCN)2-třaskavá rtuť -do rozbušek rozpouštěním kovů ve rtuti vznikají slitiny – amalgamy ochotně s Au, Ag, Cu, Zn, Cd, Na vůbec s Fe, Ni a Co nejčastěji: dentální amalgámy smíšením rtuti se slitinou stříbra, mědi a cínu stejný poměr mezi všemi prvky
dentální amalgám musí splňovat tyto proporce: rychlost tuhnutí taková aby se po aplikování mohla transformovat, ale za dvě hodiny byla naprosto tvrdá během tuhnutí se nesmí zmenšovat ani zvětšovat odolný proti ústním tekutinám (uvolňování rtuti a jiných kovů
další využití amalgamu při výrobě hydroxidu sodného (NaOH) 2Na+ + 2e- + 2nHg → 2NaHgn 2Cl- - 2e- → Cl2 2NaHgn + 2H2O → 2NaOH + H2 + 2nHg dále při výrobě zlata likvidace nejčastěji zinkovým prachem nebo sírou vznikne amalgam, který už ale není jedovatý a dá se tedy normálně zlikvidovat
Sloučeniny dva typy sloučenin Hg+1 a Hg+2 stejně stále, avšak naprosto jiné vlastnosti Hg s oxidačním číslem +1 chem. chováním připomají stříbrné soli ve skutečnosti dvojvazná -Hg-Hg- Hg2Cl2- chlorid rtuťný (kalomel)- bíla krystalická látka, ve vodě nerozpustná, dříve jako projímadlo, elektroda HgCl2+Hg--->Hg2Cl2 Hg2(NO3)2 - dusičnan rtuťný- na přípravu soli rtuťné Hg2(NO3) 2+2HCl-->Hg2Cl2+2HNO3
Hg s oxidačním číslem 2 přípomínají měďnaté soli HgO - oxid rtuťnatý, žlutý nebo červený HgCl2 - chlorid rtuťnatý (sublimát), prudký jed, dříve na hubení hlodavců a obilí obilí do pečiva (omylem) HgS - sulfid rtuťnatý, zmiňovaná rumělka, malířství, dříve kosmetika Hg(ONC)2 - fulminát rtuťnatý, v rozbuškách, třaskavá rtuť HgI2 - jodid rtuťnatý Hg(CH3)2 - dimethylrtuť, jedovatý
Zajímavosti známá už od starověku, byla totiž nalezena ve hrobce datované roku 1500 př.n.l. dříve se používala v alchymii v ledvinách může setrvat až desítky let chronické nemoci projevují se od studených nohou a vypadávání vlasů až například po chudokrevnost krematoria nejvíce uvolňují rtuť do ovzduší v roce 2006 Prunéřov a Pučerady až 300kg rtuti byl zahlídnut oblak nad povrchem hvězdy
Různé zajímavé pokusy Reakce rtuti s kyselinou dusičnou http://www.youtube.com/watch?v=nc2TXbvdnek Přelévání rtuti http://www.youtube.com/watch?v=UUgkJwh7BNo Plavání předmětů na rtuti http://www.youtube.com/watch?v=L3DhNn2THOo
9.4.2012 pro 4.B vytvořil Vojtěch Mráz ZDROJE: Wikipedie.cz tabulka.cz CHEMIE II (Chemie prvků)- Hana Kulveitová studentske.cz ontola.com periodická tabulka prvků