VY_32_INOVACE_219_Pařížská mírová konference Identifikátor školy: 600 150 569 Jméno autora: Pavlína Doleželová Datum vytvoření: 15.2.2012 Šablona VY_32_INOVACE_219_Pařížská mírová konference Vzdělávací obor, téma: Dějepis – Pařížská mírová konference m Společnost národů, Edvard Beneš Ročník 9. Anotace – Naukové poznání Pařížské mír. Konference a jejího významu, Edvard Beneš a jeho přínos

Versailleský systém Pařížská konference začala 18. ledna 1919 a trvala déle než rok. Účastníci byli rozděleni na: a) mocnosti s všeobecnými zájmy (tedy velmoci): Francie, Velká Británie, Spojené státy, Itálie, Japonsko; b) mocnosti s omezenými zájmy: mezi nimi bylo i Československo; c) mocnosti, které přímo neválčily: některé jihoamerické státy, které sice za války zaujaly vůči Ústředním mocnostem nepřátelský postoj, ale své armády na žádné bojiště neposlaly.

Mimo mírová jednání zůstalo Rusko, které nebylo, ač patřilo k vítězným státům, přizváno. V červnu 1919 byla ve Versailles uzavřena MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM. Versailleský mírový systém nevytvářel pevné základy pro mír. Byl založen na mocenské převaze vítězů, vyvolával nespokojenost nejen v poražených zemích, ale i v zemích vítězných (např. Itálie).

Společnost národů Byla založena (20. ledna 1920) Společnost národů: mezinárodní organizace, která se měla zasazovat o dodržování míru ve světě podle principu kolektivní bezpečnosti (žádný konflikt není jen bilaterální; proti útočníkovi zasáhne celé mezinárodní společenství členských států). 54 zakládajících států Společnost národů sídlila v Ženevě, jejími orgány byly všečlenské Shromáždění, velmocenská Rada, Stálý sekretariát a Mezinárodní soudní dvůr (se sídlem v nizozemském Haagu).

Činnost SN byla značně neefektivní Činnost SN byla značně neefektivní. Organizace nedokázala zastavit vojenskou agresi Itálie, Německa a Japonska ve 30. letech, zabránit uzavření Mnichovské dohody, a  vzniku 2. světové války. SN byla formálně rozpuštěna v dubnu 1946, fakticky však přestala fungovat už počátkem roku 1940. Nástupkyní SN se stala Organizace spojených národů.

Společnost národů Zahajovací zasedání Palác Společnosti národů v Ženevě Zahajovací zasedání

Edvard Beneš 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky 28. října roku 1918 byl jmenován ministrem zahraničí ve vládě K. Kramáře - 1919 – 1935. 1935 – prezidentem republiky V Paříži na Mírové konferenci (1919) dohodl nové hranice státu na jihu Slovenska). Edvard Beneš pomáhal zakládat Společnost národů, byl její místopředseda. Od počátku se orientoval na poválečnou evropskou velmoc Francii, s níž v roce 1924 Československo uzavřelo spojeneckou smlouvu, a na země Balkánu, Rumunsko a Jugoslávii, s nimiž smluvně vytvořil obranný systém, tzv. Malou dohodu.

Edvard Beneš a zahraniční mírová politika Upevňoval mezinárodní postavení Československa v rámci Společnosti národů, uzavíral mezinárodní smlouvy. Hlavním autorem Ženevského protokolu.

Ženevský protokol Mezinárodní úmluva o zákazu použití plynů a bakteriologických zbraní ve válce (většinou nazýván Ženevský protokol) je mezinárodní dohoda zakazující jako první použít chemické či biologické zbraně ve válce. Úmluva byla podepsána ve švýcarské Ženevě 17. června 1925.

Státy uznávající Ženevský protokol Úkol: Podle zeměpisné mapy pojmenuj současné státy dodržující Ženevský protokol:

Edvard Beneš 2. čsl. prezident přítelem Edvarda Beneše? Kdo je na obrázku přítelem Edvarda Beneše? 2. čsl. prezident

Odkazy: http://www.cojeco.cz/attach/photos/3aaacf3c1b434.jpg http://www.stavbaweb.cz/files/files/2012_04/Palais_des_nations.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Geneva_Protocol.svg/800px-Geneva_Protocol.svg.png http://im.novinky.cz/403/294031-top_foto2-wxcf8.jpg http://im.novinky.cz/733/117332-top_foto1-hnmpu.jpg