1. Vymezení a rysy sportovní edukace

Základní literatura JANSA, P. a kol. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2026-8. SEKOT, A.; LEŠKA, D.; OBORNÝ, J.; JŮVA, V. Sociální dimenze sportu. Brno : Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3581-1. Svoboda, B. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0156-7.

Počátky sportovní edukace

Rozvoj sportovní edukace

Všestrannost a zdraví ve sportovní edukaci

Radost ve sportovní edukaci

Zážitky ve sportovní edukaci

Sociální vztahy ve sportovní edukaci

Význam vzorů ve sportovní edukaci

Veteránský sport

Pedagogika sportu Pedagogika = věda o permanentní výchově – edukaci Pedagogika sportu = věda o sportovní edukaci Sport = formy tělesné činnosti, jež si kladou za cíl harmonický rozvoj jedince, zdraví a soutěžní výkon (Zákon 2001) Sport = školní + soutěžní + rekreační

Pojetí sportovní edukace 1. Edukace a socializace výchova – edukace = hodnotově pozitivně zaměřená (např. výchova sportem v souladu se Světovým anti-dopingovým kodexem, Evropskou chartou sportu, ...)  socializace – proces společenského začleňování = hodnotově indiferentní (např. socializace sportem – působí i negativní vlivy, např. doping, násilí, agrese, ...)

Pojetí sportovní edukace 2. Hodnotové orientace sport. edukace a) antika - ATÉNY – kalokagathia (krása a dobro) = gymnastická + múzická výchova (ideál, jenž byl v praxi vždy omezen – Šíp, 2008) b) Novověk – autentická a svobodná osobnost (Rousseau  Úmluva o právech dítěte – OSN 1989) – svobodné rozhodování ve sportu c) Současnost – zdravá osobnost – fyzicky, psychicky, sociálně

Pojetí sportovní edukace 3. Rozvoj jedince = dědičnost + prostředí + edukace bezděčnost záměrnost Edukace = záměrné působení na rozvoj jedince (pomoc jedinci) s cílem dosáhnout pozitivních změn v jeho vývoji Edukace = procesy řízeného učení Sportovní edukace = edukace sportem, ve sportu a pro sport Sportovní trénink = procesy řízeného hl. motorického učení, ale současně pomoc jedinci na jeho cestě životem

Pojetí sportovní edukace Sportovní edukace může být: přímá – intencionální (bezprostřední působení sport. pedagoga) nepřímá – funkcionální (působení upraveným prostředím – např. sportovního klubu – materiálním a sociálním) heteroedukace (výchova druhým jedincem – trenérem) autoedukace (sebevzdělávání – „sám sobě trenérem“)

Pojetí sportovní edukace Sportovní edukace může mít rysy: formálního vzdělávání – ve vzdělávacích institucích (např. školní TV, …) neformálního vzdělávání – organizované mimo formální vzdělávací systém informálního vzdělávání – neorganizované (každodenní zkušenost)

Pojetí sportovní edukace Sportovní edukace by měla být: demokratická – rovnost šancí (např. problém muži x ženy) humanistická – úcta ke sportovci pluralitní – iniciátoři, cíle, obsah, pojetí integrující – pro znevýhodněné (integrace, inkluze x separace) permanentní – po celý život