Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová 3. 3. 2013 Název: VY_32_INOVACE_06C_15_Metabolismus.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_06C_14_Regulace.
Advertisements

Metabolismus sacharidů. hlavní složkou výživy –obilniny, rýže, kukuřice, brambory... zdroj energie stavební funkce (nukleotidy, koenzymy,glykolipidy…)
CÉVY (opakování) Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
VY_32_INOVACE_12_1_7 Ing. Jan Voříšek  V současné době známe několik desítek milionů organických látek a každý rok se objevují a vyvíjejí nové látky.
LIPIDY (lipos = tuk) Charakteristika  látky rostlinného i živočišného původu  deriváty vyšších mastných kyselin a alkoholu  hydrofobní charakter ( odpuzují.
Ch_056_Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_Buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
Název školy: Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu: VY_32_INOVACE_2C_01_úvod do organické chemie.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Fotosyntéza – temnostní fáze Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/20 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Nedvědice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace AUTOR: Jiří Toman NÁZEV: VY_32_INOVACE_06_06 Magnetické.
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Mgr. Monika Šléglová NÁZEV:VY_32_INOVACE_06B_19_Výroba železa TEMA:Kovy ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/
M ETABOLICKÉ DĚJE Mgr. Jaroslav Najbert. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Název školy Gymnázium a Jazyková škola s.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Biologie člověka Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář)
Trávení. -Trávení, někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy. -V rámci trávení se potrava rozkládá.
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Energetická hodnota potravin (EH)
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora.
VY_32_INOVACE_461 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace
VYS_32_INOVACE_491_Mytí, smáčivost, emulgace NÁZEV ŠKOLY
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Výživa a hygiena potravin
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK VY_52_INOVACE_04_01_ žlázy s vnitřní sekrecí.
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tématický celek
Metabolické přeměny sacharidů – glykolýza
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
Číslo projektu MŠMT: Číslo materiálu: Název školy: Ročník:
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Změny skupenství látky
Β-oxidace VMK.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
CHEMIE - Metabolismus Název školy SŠHS Kroměříž Číslo projektu
Lipidy - Metabolické přeměny
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Metabolické děje I. – buněčné dýchání
Chemie pro 9.ročník ZŠ Karboxylové kyseliny.
Bazální metabolismus Výpočet denního energetického výdeje
OZNAČENÍ MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_44_F6
Cukry (sacharidy).
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Tomáš.
VY_32_INOVACE_ , upravené tuky Ing. Blanka Kožíšková
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
CHEMIE - Bílkoviny SŠHS Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
VY_32_INOVACE_
NEURONY, REFLEXY VY_32_INOVACE_17_23.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Číslo projektu MŠMT: Číslo materiálu: Název školy: Ročník:
Název školy: Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice 1, příspěvková organizace Třebívlice Autor: PhDr.
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Metabolismus buňky Projekt OBZORY
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
OZNAČENÍ MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_120_M6
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
AUTOR: Mgr. Hana Vrtělková NÁZEV: VY_32_INOVACE_M_06_Hra 3 TEMA: Hra 3
Rozmnožování organismů
Název školy: Speciální základní škola, Louny,
OBĚHOVÁ SOUSTAVA (cévy)
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
VY_32_INOVACE_C9-012 Název školy ZŠ Elementária s.r.o Adresa školy
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Transkript prezentace:

Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová 3. 3. 2013 Název: VY_32_INOVACE_06C_15_Metabolismus lipidů Téma: BIOCHEMIE – Metabolismus lipidů Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0816

ANOTACE Materiál obsahuje výkladovou prezentaci pro 4. ročník čtyřletého gymnázia (nebo odpovídající ročníky víceletých gymnázií) k tématu „Metabolismus lipidů“. Do výkladu jsou vloženy kontrolní otázky pro zpětnou vazbu učitele. V uzavřených položkách žáci zaškrtávají v nabídce odpovědí interaktivním perem, na otevřené položky odpovídají ústně. Na správné odpovědi se v prezentaci posuneme tlačítkem akcí. Součástí DUM je pracovní list / test, který lze využít pro samostatnou práci, domácí přípravu nebo ověření znalostí studentů při zkoušení. Test je včetně autorského řešení. Jsou zde realizovány mezipředmětové vztahy s biologií. Materiál je určen k interaktivní výuce. Na tento materiál navazují výkladové prezentace (+ pracovní listy / testy): VY_32_INOVACE_ 06C_13_Citrátový cyklus Použité zdroje (literární i webové) jsou uvedeny v seznamu citací na konci prezentace.

METABOLISMUS LIPIDŮ OBSAH: význam lipidů v organismu TAG jako zdroje E přeměna TAG na MK a glycerol aktivace a transport MK odbourávání MK energetická bilance β-oxidace odbourávání nenasycených MK

VÝZNAM LIPIDŮ V ORGANISMU: zdroj a rezerva E stavební fce – zejména fosfolipidy – biomembrány ochrana – mechanická (tukové pouzdro orgánů), tepelná (podkožní tuk) ROZDĚLENÍ LIPIDŮ: jednoduché – zejména triacylglyceroly (oleje, tuky) složené – fosfolipidy, glykolipidy, lipoproteiny, sfingolipidy …

VÝHODNOST TRIACYLGLYCEROLŮ JAKO REZERVY ENERGIE: jsou bezvodé a vysoce redukované 1g tuku – 6x více E než 1g glykogenu hmotnost tukových zásob u dospělého (70kg) – 11kg zásoby Glc a glykogenu vystačí na 1 den, tuky na týdny akumulace tuků – zejména v cytoplazmě tukových (adipozních) buněk Při skladování stejné E v glykogenu by byla tělesná hmotnost 55x vyšší 7Okg dospělý muž skladuje: - 420 000 kJ v triacylglycerolech 10 000 kJ v proteinech (svaly) 2 500 kJ v glykogenu 170 kJ v Glc

Triacylglyceroly z potravy jsou hydrofobní → špatně přístupné lipázám nutná emulgace – žluč – žlučové kyseliny Obr. 1

VZÁJEMNÉ PŘEMĚNY TAG, MK A DALŠÍCH LÁTEK Obr. 2

SLED METABOLICKÝCH DĚJŮ PŘI PŘEMĚNĚ TAG: 1) mobilizace tuků = degradace TAG na MK a glycerol 2) aktivace MK 3) transport MK do mitochondrií 4) vlastní odbourávání MK

Ad 1) DALŠÍ OSUD MK A GLYCEROLU: transport do jater zde fosforylace → využití pro syntézu Glc nebo lipidů MK: transport do krve (zde vazba na albumin) → transport ke sval.b. (hlavně kosterní a myokard) Degradace TAG katalyzována LIPÁZAMI Obr. 3

převod MK na makroergickou sloučeninu = acetyl-CoA (thioester) Ad 2) AKTIVACE MK převod MK na makroergickou sloučeninu = acetyl-CoA (thioester) je potřeba: ATP CoA příslušný enzym (acetyl-CoA-synthetasa = thiokinasa) Pro různé MK – různé typy acetyl-CoA-synthetas (substrátová specifita) Rozdíly též v lokalizaci (pro MK s krátkým a střed. řet. v matrix mitochondrií, pro MK s dlouhým řet. ve vnější membráně mitoch. a na ER

ad 3) TRANSPORT MK PŘES MEMBRÁNU: membrána mitochondrií - DVOJITÁ vnější – obsahuje póry pro průchod MK vnitřní – neprostupná pro MK delší než 12C → zde transport zajištěn přenašečem = karnitin Zdroj karnitinu: maso + mléčné výrobky syntézou z AMK (Lys, Met) – játra, mozek, ledviny Karnitin = 3-hydroxy-4-trimethylaminobutyrát

ad 4) VLASTNÍ ODBOURÁVÁNÍ MK: - nejvýznamnější je β-oxidace Obr. 4 Obr. 5 POZN. MK s velmi dlouhým řetězcem = nad 18 C - atomů

Mitochondriální β – oxidace: nejvýznamnější dráha odbourávání MK aerobní spirálovitý průběh: z řetězce MK (z karboxylového konce) postupně oddělen 2C acetyl-CoA sled reakcí: dehydrogenace hydratace thiolýza

ENERGETICKÁ BILANCE β – OXIDACE: Obr. 7 Palmitoyl-CoA – 108 ATP Palmitát – 108 – 2 = 106 ATP

Vzniklý acetyl-CoA vstupuje do Krebsova cyklu Obr. 6 Vzniklý acetyl-CoA vstupuje do Krebsova cyklu

porovnání E bilance β-oxidace a oxidativního metabolismu Glc: β-oxidace probíhá až do úplného odbourání MK → počet vzniklých molekul acetyl-CoA závisí na délce řetězce MK - acetyl-CoA vstupuje do Krebsova cyklu → dýchací řetězec → CO2 a H2O z palmitátu (16C) – 106 ATP z Glc (6C) – 38 ATP

OXIDACE NENASYCENÝCH MK: nenasycené MK v organismu – cis-izomery β – oxidací vznikají trans-izomery → došlo k přesunu dvojné vazby (z pozice γ-β na β-α) → v β – oxidaci není zapotřebí dehydrogenačního kroku, při kt. vzniká FADH2 → β –oxidací nenasycených MK se uvolní méně E než u nasycených FADH2 dál vstupuje do dýchacího řetězce → vznik ATP

Nenasycené MK: cis a trans izomer – odlišná pozice násobné vazby Obr. 8

OTÁZKY Lipidy v živém organismu slouží jako: a. rezerva E b. hormony c. katalyzátory d. stavební látky SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ ZADÁNÍ DALŠÍ OTÁZKY

OTÁZKY Jako složka biomembrán se uplatňují: a. glykolipidy b. triacylglyceroly c. fosfolipidy d. lipoproteiny SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ: ZADÁNÍ DALŠÍ OTÁZKY

OTÁZKY 3) Základem tuků a olejů jsou a. monoacylglyceroly b. diacylglyceroly c. triacylglyceroly d. tetraacylglyceroly SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ: ZADÁNÍ DALŠÍ OTÁZKY

OTÁZKY 4) Vysvětlete pojem hydrofobní látka. Jaký je význam žluči při metabolismu lipidů? Co je účinnou složkou žluči? SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ: ZADÁNÍ DALŠÍ OTÁZKY

OTÁZKY 5) Produktem degradace TAG jsou: a. pouze glycerol b. mastné kyseliny a glycerol c. pouze mastné kyseliny d. acetyl-CoA SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ: PŘEJÍT NA PRACOVNÍ LIST / TEST

Lipidy v živém organismu slouží jako: a. rezerva E b. hormony SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: Lipidy v živém organismu slouží jako: a. rezerva E b. hormony c. katalyzátory d. stavební látky ZPĚT NA ZADÁNÍ OTÁZKY PŘEJÍT NA DALŠÍ OTÁZKU

Jako složka biomembrán se uplatňují: a. glykolipidy SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: Jako složka biomembrán se uplatňují: a. glykolipidy b. triacylglyceroly c. fosfolipidy d. lipoproteiny ZPĚT NA ZADÁNÍ OTÁZKY PŘEJÍT NA DALŠÍ OTÁZKU

3) Základem tuků a olejů jsou a. monoacylglyceroly b. diacylglyceroly SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: 3) Základem tuků a olejů jsou a. monoacylglyceroly b. diacylglyceroly c. triacylglyceroly d. tetraacylglyceroly ZPĚT NA ZADÁNÍ OTÁZKY PŘEJÍT NA DALŠÍ OTÁZKU

Hydrofobní – odpuzuje vodu, nerozpustná ve vodě SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: 4) Vysvětlete pojem hydrofobní látka. Jaký je význam žluči při metabolismu lipidů? Co je účinnou složkou žluči? Hydrofobní – odpuzuje vodu, nerozpustná ve vodě Žluč – emulgátor, zpřístupňuje lipidy enzymům (lipázám) Účinná složka žluči – žlučové kyseliny ZPĚT NA ZADÁNÍ OTÁZKY PŘEJÍT NA DALŠÍ OTÁZKU

5) Produktem degradace TAG jsou: a. pouze glycerol SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: 5) Produktem degradace TAG jsou: a. pouze glycerol b. mastné kyseliny a glycerol c. pouze mastné kyseliny d. acetyl-CoA ZPĚT NA ZADÁNÍ OTÁZKY PŘEJÍT NA PRACOVNNÍ LIST / TEST

Téma: BIOCHEMIE – METABOLISMUS LIPIDŮ PRACOVNÍ LIST / TEST Téma: BIOCHEMIE – METABOLISMUS LIPIDŮ Napište tři funkce, které lipidy zastávají v živých organismech. Vysvětlete pojem hydrofobní látka. Při metabolismu lipidů v živém organismu hraje významnou roli žluč. Jednoduše vysvětlete. Kde jsou tuky v lidském těle nejvíce akumulovány?

5) Triacylglyceroly jsou: a. estery glykogenu a vyšších mastných kyselin b. estery glycidů a vyšších mastných kyselin c. estery glycerolu a vyšších mastných kyselin d. estery glucitolu a vyšších mastných kyselin 6) Vyšší mastné kyseliny jsou: a. karboxylové kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězce, jsou hydrofilní b. karboxylové kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězcem, jsou hydrofobní c. karboxylové kyseliny s delším uhlíkatým řetězce, jsou hydrofilní d. karboxylové kyseliny s delším uhlíkatým řetězcem, jsou hydrofobní 7) Vyberte správnou možnost: Při metabolismu nenasycených mastných kyselin je získáno větší / menší množství energie (ATP) než metabolismem nasycených mastných kyselin

8) Vyberte správnou možnost: Množství energie (ATP) získané metabolismem mastných kyselin závisí / nezávisí na délce uhlíkatého řetězce této kyseliny. 9) Metabolická dráha, při které jsou mastné kyseliny postupně odbourávány, je β-oxidace. Probíhá: a. v matrixu mitochondrií b. na membráně mitochondrií c. v cytoplazmě d. v jádře buňky 10) V každé otočce β-oxidace je z řetězce mastné kyseliny odbourána: a. jednouhlíkatá část b. dvouuhlíkatá část c. tříuhlíkatá část d. čtyřuhlíkatá část řetězce

11) Doplňte text: Konečným produktem β-oxidace mastných kyselin je ………………, který dále vstupuje do děje nazývaného …………………………… . 12) Vyberte: a. β-oxidace mastných kyselin je aerobní / anaerobní děj. b. β-oxidace mastných kyselin je cyklický / spirálovitý děj. c. Při β-oxidace probíhají 2 kroky / 4 kroky. d. β-oxidace je energeticky výhodnější / méně výhodná než aerobní metabolismus glukózy. 13) Jako významná stavbení složka biomembrán se uplatňují: a. glykolipidy b. fosfolipidy c. lipoproteiny d. volné mastné kyseliny

14) Při β-oxidaci vznikají redukované formy koenzymů: a. pouze NADH+H+ b. pouze FADH2 c. oba uvedené koenzymy NADH+H+ i FADH2 d. ani jeden z uvedených koenzymů 15) Součástí mechanismu β-oxidace není tento krok: a. dehydratace b. dehydrogenace c. thiolýza d. hydratace 16) Karnitin je: a. jedna z významným mastných kyselin b. enzym katalyzující jeden z kroků β-oxidace c. konečný produkt β-oxidace d. přenašeč mastných kyselin lokalizovaný ve vnitřní mitochondriální membráně

17) Seřaďte následující děje do správného pořadí: a. transport mastných kyselin přes membránu b. aktivace mastných kyselin c. rozklad triacylgylcerolů (tuků, olejů) na mastné kyseliny a glycerol d. β-oxidace mastných kyselin 18) Na β-oxidaci dále navazuje: a. dýchací řetězec b. Krebsův cyklus c. rozklad triacylglycerolů d. glykolýza

Napište tři funkce, které lipidy zastávají v živých organismech. PRACOVNÍ LIST / TEST ŘEŠENÍ Napište tři funkce, které lipidy zastávají v živých organismech. - zásoba energie stavební látky (fosfolipidy – biomembrány) ochrana (mechanická a tepelná) Vysvětlete pojem hydrofobní látka. - odpuzuje vodu, ve vodě nerozpustná Při metabolismu lipidů v živém organismu hraje významnou roli žluč. Jednoduše vysvětlete. - žluč (žlučové kys.) – emulgátor tuků Kde jsou tuky v lidském těle nejvíce akumulovány? - cytoplazma buněk tukové tkáně (podkožní tuk, tuk obalující vnitřní orgány)

5) Triacylglyceroly jsou: a. estery glykogenu a vyšších mastných kyselin b. estery glycidů a vyšších mastných kyselin c. estery glycerolu a vyšších mastných kyselin d. estery glucitolu a vyšších mastných kyselin 6) Vyšší mastné kyseliny jsou: a. karboxylové kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězce, jsou hydrofilní b. karboxylové kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězcem, jsou hydrofobní c. karboxylové kyseliny s delším uhlíkatým řetězce, jsou hydrofilní d. karboxylové kyseliny s delším uhlíkatým řetězcem, jsou hydrofobní 7) Vyberte správnou možnost: Při metabolismu nenasycených mastných kyselin je získáno větší / menší množství energie (ATP) než metabolismem nasycených mastných kyselin

8) Vyberte správnou možnost: Množství energie (ATP) získané metabolismem mastných kyselin závisí / nezávisí na délce uhlíkatého řetězce této kyseliny. 9) Metabolická dráha, při které jsou mastné kyseliny postupně odbourávány, je β-oxidace. Probíhá: a. v matrix mitochondrií b. na membráně mitochondrií c. v cytoplazmě d. v jádře buňky 10) V každé otočce β-oxidace je z řetězce mastné kyseliny odbourána: a. jednouhlíkatá část b. dvouuhlíkatá část c. tříuhlíkatá část d. čtyřuhlíkatá část řetězce

11) Doplňte text: Konečným produktem β-oxidace mastných kyselin je acetyl-CoA, který dále vstupuje do děje nazývaného Krebsův (citrátový) cyklus. 12) Vyberte: a. β-oxidace mastných kyselin je aerobní / anaerobní děj. b. β-oxidace mastných kyselin je cyklický / spirálovitý děj. c. Při β-oxidace probíhají 2 kroky / 4 kroky. d. β-oxidace je energeticky výhodnější / méně výhodná než aerobní metabolismus glukózy. 13) Jako významná stavbení složka biomembrán se uplatňují: a. glykolipidy b. fosfolipidy c. lipoproteiny d. volné mastné kyseliny

14) Při β-oxidaci vznikají redukované formy koenzymů: a. pouze NADH+H+ b. pouze FADH2 c. oba uvedené koenzymy NADH+H+ i FADH2 d. ani jeden z uvedených koenzymů 15) Součástí mechanismu β-oxidace není tento krok: a. dehydratace b. dehydrogenace c. thiolýza d. hydratace 16) Karnitin je: a. jedna z významným mastných kyselin b. enzym katalyzující jeden z kroků β-oxidace c. konečný produkt β-oxidace d. přenašeč mastných kyselin lokalizovaný ve vnitřní mitochondriální membráně

17) Seřaďte následující děje do správného pořadí: a. transport mastných kyselin přes membránu 3 b. aktivace mastných kyselin 2 c. rozklad triacylgylcerolů (tuků, olejů) na mastné kyseliny a glycerol 1 d. β-oxidace mastných kyselin 4 18) Na β-oxidaci dále navazuje: a. dýchací řetězec b. Krebsův cyklus c. rozklad triacylglycerolů d. glykolýza

Obrázky 1 – 8 - archiv autora Literatura: VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. 2. vydání.Praha: Academia, 1999, ISBN 80-200-0438-6. ABERTS, Bruce; BRAY, Dennis; JOHNSON, Alexander a kol. Základy buněčné biologie - úvod do molekulární biologie buňky. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1998, ISBN 80-902906-0-4. ČÁRSKY, Jozef; KOPŘIVA, Jaroslav a kol. Chemie pro 3. ročník gymnázií. Praha: SPN, 1986, ISBN 14-414-86. LEDVINA, Miroslav a kol. Biochemie pro studující medicíny. I. díl. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009, ISBN 978-80-246-1416-8.