Aurelius Augustinus Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.03 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s učením středověké filosofie, konkrétně sv. Augustina. Jde spíše o výběr hlavních myšlenek, jejich stručného zhodnocení a zařazení do celkového kontextu filosofického myšlení. V některých filosofických problémů je zařazen konkrétní citát autora k dokreslení jeho názorového spektra. Obrazový materiál má jen doprovodný charakter. Prezentaci lze využít v průběhu celé hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Aurelius Augustinus (354 – 430 n.l.) narodil se v severní Africe otec byl pohanského vyznání, matka byla silně věřící křesťanka (sv. Monika) vystřídal několik filosofických směrů (manicheismus, skepticismus, novoplatonismus) pod vlivem sv. Ambrože se přiklonil ke křesťanství ke konci života byl jmenován biskupem v Hippo Regiu

Aurelis Augustinus Dílo: O Obci Boží (De civitate Dei) O Trojici (De Trinitate) O svobodné vůli Vyznání (Confessiones)

Augustinus Aurelius Znaky díla: jeho filosofie není systematická → v celek jej spojuje křesťanské ladění radikální theocentrismus ontologie – Bůh je nejvyšší bytí. noetika – Bůh je nejvyšší pravda. etika – Bůh je nejvyšším dobrem. kreacionismus → Bůh stvořil svět z ničeho (svět je od Boha a nikoli z Boha)

Augustinus Aurelius Problematika času: Bůh stvořil svět nikoli v čase, ale s časem. čas je něco, co nemá trvání mezi dvěma nic tři časy (minulost, současnost, budoucnost) vidím pouze ve své duši „Přítomnou s hledem k minulosti je paměť, přítomným s hledem k přítomnosti je nazírání a přítomným s hledem k budoucnosti je očekávání.“ mizení času → patří k bolestivému údělu člověka jako bytosti pomíjející

„Věříme, abychom poznávali, nepoznáváme, abychom věřili.“ Aurelius Augustinus Theodicea: zlo neexistuje, je to jen nedostatek dobra (zlo je porušením míry, podoby a řádu) svět je tím nejlepším světem, jaký si lze pomyslet člověk je rozumná duše mající tělo → rozum je potlačen, je v závislosti na víře „Věříme, abychom poznávali, nepoznáváme, abychom věřili.“

Aurelius Augustinus Svoboda vůle a predestinace: svobodná lidská vůle může volit mezi dobrem a zlem pouze Adam se narodil svobodný a bez hříchu → propadl však hříchu – všichni lidé jsou tímto hříchem zatíženi = dědičný hřích milost Boží – vykoupení: jedna skupina lidí je predestinována ke spáse jiná je predestinována k zatracení → spása je Boží milostí (Bůh ponechává lidem svobodu rozhodování)

Aurelius Augustinus Stát a dějiny: první filosofie dějin → celé dějiny lidstva nejsou ničím jiným, než historií neustálého boje mezi dvěma tábory: dav hříšníků (Kainovo plémě bezbožníků), žijí podle těla – obec pozemská společnost svatých (Ábelovo plémě pobožných), žijí podle ducha – obec Boží celý proces probíhá podle Boží vůle a podle plánu spásy

Aurelius Augustinus Poznání: každé rozumové poznání je poznání Boha cílem je hledání pravdy → začínáme sebepoznáním („Pochybuji, tedy Jsem.“) myšlení se musí obrátit do nitra člověka, v nitru dlí pravda Boha nemůžeme poznat a uchopit zkušeností poznáváme reálné věci

Zpětná vazba Dav hříšníků zobrazuje Augustinus jako Babylón, společnost svatých jako Jeruzalém. Zkuste vysvětlit, proč používá tuto alegorii. Myšlení se podle Augustina má obrátit do nitra člověka. Na počátky které vědy zde můžeme poukázat? Člověk musí podle své přirozenosti hřešit a propadá tak smrti. Existuje zde možnost svobodné volby člověka?

Zdroje a použitá literatura Soubor:Simone Martini 003.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Simone_Martini_003.jpg Soubor:TolleLege.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:TolleLege.jpg Soubor:AugustineBaptism.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AugustineBaptism.jpg

Zdroje a použitá literatura TRETERA, Ivo. <i>Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi</i>. 5. vyd. Praha: Paseka, 2006, 374 s. ISBN 80-718-5819-6. STÖRIG, Hans Joachim. <i>Malé dějiny filosofie :</i>. 7. přeprac. a rozšíř. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, 630 s. ISBN 80-719-2500-4. HEJDUK, Jiří. <i>Občanský a společenskovědní základ</i>. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010-2011, 2 sv. (104, 160 s.). ISBN 978-80-7402-087-2. BARTONÍČKOVÁ, Klára. <i>Občanský a společenskovědní základ - přehled středoškolského učiva</i>. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 272 s. Maturity. ISBN 978-80-251-2631-8.