Mezopotámie – výtvarné umění Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0479 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_HANA_MERVARTOVA_MEZOPOTAMIE_VYTVARNE_UMENI_11 Název školy Střední škola služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Ročník 2. Vzdělávací oblast Výtvarná příprava Vzdělávací obor Fotograf Tematický okruh Dějiny výtvarných kultur. Pravěk a starověk. Téma Mezopotámie – výtvarné umění Jméno autora Mgr. Hana Mervartová Vytvořeno dne 10.09.2013 Metodický popis (anotace) Prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint seznamující žáky s výtvarným uměním starověké Mezopotámie. Vyučující může využít konkrétní snímky k výkladu látky podle navazujícího pracovního listu „Výtvarné umění Mezopotámie – pracovní list“ nebo dle aktuální potřeby např. pro shrnutí výkladu nebo opakování učiva.

Mezopotámie - výtvarné umění

Mezopotámie Byla málo chráněná krajina mezi řekami Eufrat a Tigrid Obyvatelé byli postupně Sumerové, Akkadové, Asyřané a Babyloňané časté nájezdy semitských bojovníků Vznikaly zde městské státy, sjednocované dobyvatelem v říši (Ur, Eridu, Lagaš, Uruk)

Vývoj v oblasti 3. tisíciletí př.n.l. = Akkadská říše (král Sargon I.) 2. tisíciletí př.n.l. = Starobabylonská říše (král Chammurappi) 7.- 6. století = Novobabylonská říše (625-539př.n.l.) (král Nabukanezar)

Ideologie Král byl jen zástupcem nebo prostředníkem boha na zemi Pocházel z kněžské vládnoucí kasty Pouze spravoval půdu, která patřila bohu Nevěřili v posmrtný život: člověk se stává stínem, proto žádný kult mrtvých jako v Egyptě

ARCHITEKTURA Nedostatek kamene, proto rozvoj cihlové architektury Cihly pokrývány barevnou glazurou Úsilí o dojem jednolitosti stavby, jako by byla ze souvislé hmoty Používali klenbu Určena náboženskému kultu a reprezentaci panovníka

Chrámy a paláce - východiskem obou byl dům s místnostmi kolem pravoúhlého dvora Charakteristickou částí chrámů byly zikkuraty = stupňovité pyramidy (7) na ohromné podezdívce se stoupajícími rampami a schodišti, které vedly k nejvyššímu chrámu na nejvyšší terase, kde byla místnost pro boha

zikkurat obr.1

Panovnický palác – blízko chrámů stál uprostřed města nebo byl součástí městského opevnění Mezopotámie měla otevřenější polohu, proto byla města obehnána hradbami Domy – obdélný půdorys, plochý strop, část obytnou a hospodářskou, uprostřed dvůr, měli hygienická zařízení Užitkové stavby – opevnění, kanály, vodní nádrže, vodovody (akvadukty) a mosty

Největší město novobabylónské říše Opevněno trojitými hradbami (90km) s věžemi, na vnější straně obloženy glazovanými cihlami s fantastickými ornamenty a reliéfy lvů, draků a válečníků Reliéfy vyzdobeny i hradby kolem Mardukovy cesty, Ištařina brána a Mardukův chrám odkaz1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pergamonmuseum_Ishtartor_06.jpg Město mělo pravoúhlou síť ulic a několikaposchoďové domy

Za jeden z divů světa se v antice považovaly visuté zahrady královny Semiramis v Babylóně

SOCHAŘSTVÍ Nedostatek kamene – proto zprvu drobné sošky z vápence, řezba do dřeva a kostí Uplatnil se princip koncepčního realismu, zákon frontálního zobrazení, hieratická perspektiva, stylizace a kompozice s horizontálními pásy (nahrazuje prostor plošnou projekcí)

Druhy soch reliéfy – reliéfy lagašského krále s rodinou - Chammurappiho stéla (18. stol. př.n.l.) -nahoře scéna s modlícím se Chammurappim, dole vyryt zákoník - reliéf umírajícího lva a raněné lvice (realismus) - ochranná božstva u vchodů do assyrských paláců = = okřídlení býci s lidskou hlavou

Chammurappiho zákoník – stéla obr.2 obr.3

2) volné sochy - sochy sedícího a stojícího sumerského krále Gudey (představuje syntézu realismu a stylizace jako egyptská skulptura) 3) glyptika - vytvářela řezby do kamene nebo pečetní válečky z tvrdých směsí, které sloužily k pečetění písemných smluv (zdobeny ornamentálně i realistickými výjevy)

MALÍŘSTVÍ Nástěnné malířství - zdobilo stěny paláců, málo se dochovalo - náměty: král s bohyní Ištar, géniové, zvířata a květiny, geometrické ornamenty 2) Plastické cihly - vynález hliněných plastických a glazurou polévaných cihel - jasně zbarvené cihly s reliéfy zvířat (lvi, draci), pozadí tmavě modré 3) Mozaiky – z barevných kaménků - na stěnách paláců a sloupech chrámů

UŽITÉ UMĚNÍ Zlatnictví – šperky Textilní výroba – pletené i tkané látky, ručně tkané a vázané koberce, výšivky Keramika – vynalezli téměř všechny druhy polev a glazur - zdobené cihly na zdech i na podlahách

Použité zdroje MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury 1). Praha: IDEA SERVIS, 2002, ISBN 80-85970-39-2. Obr.1) FAKE USER. wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ziggurat.svg?uselang=cs Obr.2) RAMA. wikipedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Code-de-Hammurabi-1.jpg Obr.3) RAMA. wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Code-de-Hammurabi-2.jpg Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

DĚKUJI ZA POZORNOST