Sopky a sopečná činnost Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je David Mánek. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Jak vznikají sopky? Vznikají většinou na okraji litosférických desek. Zemská kůra je zde rozlámaná a může vzniknout kráter sopky. Kráterem se na povrch dostává magma a sopečný popel. Uložením vyteklé lávy a sopečného popela v okolí může vzniknout kuželová hora = sopka. Obr. 2

Hlavní části sopek Sopečný komín – jiný výraz pro sopouch Obr. 3 sopečný popel kráter Sopečný komín – jiný výraz pro sopouch Spolu se sopečným popelem ze sopky unikají i různé plyny parazitický kráter láva sopouch magmatický krb

Sopky ve světě Obr. 4 – Sopka Colima v Mexiku Obr. 5 – Geotermální jezírko (sopka Askja) Obr. 7 – Kilimandžáro Obr. 6 – Sopka Vesuv

Typologie sopečných erupcí Výlevné (efuzivní) Magma obsahuje malé množství plynů. většinou klidné vylití magmatu bez výbuchů nejčastěji v oblastech středooceánských hřbetů Výbušné (explozivní) Magma obsahuje velké množství plynů. Dochází k nepravidelným sopečným explozím. Výbuchy sopek v sobě mohou kombinovat oba typy erupcí

Výlevné erupce Havajského typu Islandského typu Magma se dostává na povrch nejčastěji kráterem, z něhož se klidně vylévá na povrch. př. Havajská sopka Manua Loa Islandského typu Magma se dostává na povrch mnoha trhlinami v zemské kůře. př. výbuch sopky Laki (Island)

a. Hekla b. Fujisan c. Etna d. Colima e. Manua Loa Ukažte, kde je najdeme: Obr. 8 Hekla Fujisan Manua Loa Etna Colima Ukaž na mapě, kde najdeme tyto sopky: a. Hekla b. Fujisan c. Etna d. Colima e. Manua Loa Aktivita

Výbušné erupce Peléiský (Mt. Pelée) Strombolský (Stromboli) ucpání přívodu a vznik vulkanického dómu Největší hrozbou je zřícení kuželu a vznik žhavých mračen. Strombolský (Stromboli) Exploze jsou rytmické (opakují se), sopečný materiál dopadá na povrch sopky. Vznikají symetrické sopečné kužely. Další typy výbušných erupcí: vulkánský, pliniovský

Hlavní typy sopek Štítový vulkán Stratovulkán Vulkanický dóm Obr. 13

Vybrané výbuchy sopek 79 – výbuch sopky Vesuv Italská sopka, výbuch zahubil 16 tisíc lidí. Nejvíce postiženým městem byly Pompeje. 1883 – výbuch sopky Krakatoa Krakatoa – malý sopečný ostrov v Indonésii (byl neobydlený) Zabíjely však vysoké vlny (tsunami) – až 36 tisíc obětí. Obr. 9 – Krakatoa

Varování Co nás může varovat? opakující se zemětřesení v okolí sopky Obr. 10 – Sopka Askja Co nás může varovat? opakující se zemětřesení v okolí sopky dým vycházející z kráteru sopky zvukové efekty vycházející ze sopky živočichové, kteří utíkají z dosahu sopky přístroje aj.

Po výbuchu Zápory výbuchu Klady po výbuchu mnoho lidských obětí Obr. 11 Zápory výbuchu mnoho lidských obětí zahubení rostlin a živočichů ovlivnění podnebí (problém sopečného popela) aj. možný vznik tsunami Klady po výbuchu Sopečný materiál tvoří vhodnou matečnou horninu pro vývoj úrodných půd. Proto jsou území kolem sopek často hustě osídlena.

Sopky Příklady sopek: Aktivní sopky: Etna, Vesuv, Hekla (Evropa) Obr. 4 – Colima (Mexiko) Příklady sopek: Aktivní sopky: Etna, Vesuv, Hekla (Evropa) Tambora, Fujisan (Asie) Colima, Fuego (Amerika) Erta Ale (Afrika) Ruapehu (Nový Zéland) Vyhaslé sopky: najdeme i v ČR Velký a Malý Roudný Komorní hůrka

Použité zdroje informací Obr.1 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Luigi Chiesa <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spaccato_vulcano.png?uselang=cs> Obr. 2 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: TARO TAYLOR. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tavurvur_volcano_edit.jpg?uselang=cs> Obr. 4 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: JROBERTIKO. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volcan_de_Colima_2.jpg?uselang=cs> Obr. 5 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: BOAWORM. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viti_geothermal_lake_at_Askja.jpg?uselang=cs> Obr. 6 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: HIGH CONTRAST. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pompei_und_Vesuv.JPG?uselang=cs> Obr. 7 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: MUHAMMAD MAHDI KARIM <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mount_Kilimanjaro_Dec_2009.jpg?uselang=cs> Obr. 8 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:World_map_without_Antarctica.svg>

Použité zdroje informací Obr. 9 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: FLYDIME. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Indonesia,_Sunda_Straits.jpg> Obr. 10 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: MICHAEL RYAN <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Askja.jpg> Obr. 11 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: LAURENT DESCHODT. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pillow_lava_Askja.jpg> Obr. 12 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: TEDMEK <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Velky_a_Maly_Roudny02.JPG> Obr. 13 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: LMB. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stratovolcano_lmb.png?uselang=cs> Obr. 14 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: LMB. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shield_volcano_lmb.png> Obr. 15 – [cit. 2011-03-08]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: דקי <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volcanic_dome_heb.png?uselang=cs>