Řád: Odonata (vážky)

Pohyb Imaga Křídla buď podobného tvaru (Zygoptera) nebo zadní kratší a širší (Anisoptera). Odlišnosti také v rámci pohl. dimorfismu. Létací svaly se upínají přímo na kořeny křídel (u jiného hmyzu na thorakální sklerity). Mohou pohybovat jednotlivými křídly nezávisle, současně nebo střídavě. Zygoptera - oba páry kmitají asynchronně - střídavě - jsou pomalí a špatní letci. Anisoptera - buď synchronně nebo asynchronně, těžiště těla mezi kořeny křídel - výborní letci: schopni stát na místě, prudce vyrazit nebo změnit směr, letí i pozpátku. Malá frekvence pohybu křídel ve srovnání s jinými skupinami hmyzu. Až 100 km/hod. Létají od konce dubna do pozdního podzimu.

Pohyb Larvy kráčivý pohyb, plavání horizontálními pohyby těla a za pomoci anální ploutvičky u Zygoptera, raketový pohyb u Anisoptera: 2 fáze vypuzením vody z anální dýchací dutiny dojde k prudkému pohybu vpřed, nohy těsně přiloženy k tělu, ve fázi zpomalení rychlosti se nohy roztáhnou a dojde k novému nasátí vody do anální dutiny únikové skoky, nebo i pohyb ve volné vodě.

Potrava Larvy i imága jsou dravci. Imága Živí se výlučně létajícím hmyzem. Anisoptera většinou pátrají po kořisti, loví a většinou i konzumují za letu. Pouze s větší kořistí usedají na vyvýšená místa. Zygoptera většinou sedí na vyvýšeném stanovišti a sledují obzor - za kořistí vyráží vzhůru.

Potrava Larvy Nižší instary se živí nálevníky, vířníky, drobnými korýši, později máloštětinatci, larvami ostatního hmyzu (i kanibalismus). Velké larvy schopny ulovit i pulce nebo malé ryby. Larvy spíše na kořist číhají, detekují buď zrakem nebo tykadly, vymrští masku a ihned kořist přisune k ústům - menší polykají celou, větší je rozkousána. Larvy schopny dlouho - až několik měsíců - hladovět, zejména při nízkých teplotách.

Dýchání Imága Dobře vyvinutý tracheální systém, 2 páry thorakálních a 8 párů abdominálních stigmat. Larvy Nižší instary povrchem celého těla, vyšší instary pomocí rektálních tracheálních žaber - podélné lišty vychlípené ze stěn rekta - tvořeny řadami jemných tracheálních lupínků. Rektum hustě opředeno vzdušnicemi. Voda je rytmicky nasávána a vypuzována, frekvence je dána koncetrací kyslíku ve vodě.

Rozmnožování a vývoj Vývoj: nepřímá archimetabolie s větším počtem larválních stadií Vážky pohlavně dozrávají několik dnů až týdnů po výletu. Před kopulací samec nejprve přenese sperma na kopulační orgán, který je na 2. a 3. sternitu zadečku. Poté zachytí samici pomocí abdominálních přívěsků za hlavu nebo prothorax. Samička stočí konec abdomenu a převezme sperma, které uloží do receptacula seminis kopulační řetězec

U některých druhů samec zůstává se samici i při kladení vajíček (ochrana samice aktivní i pasivní, u druhů kladoucích pod vodou pomoc při vytváření dostatečné vzduchové bubliny). Kladení vajíček následuje ihned po kopulaci, vajíčka oplodňována teprve při opouštění těla. Vajíčka 0,5 - 2,0 mm, 200 - 1600 vajíček. Způsoby kladení vajíček: druhy s kladélkem pod epidermis vodních rostlin (např. Calopteryx, Aeshna) nebo do písku (Cordulegaster) druhy bez kladélka - volně do vody nebo na vlhkou půdu na březích, za letu nebo ponořováním zadečku do vody.

Vývoj: prolarva - nepohyblivá, larva 10 - 15 stadií, počet stadií druhově stálý s možným snížením jejich počtu za příznivých podmínek. 1 - 2 dny před svlékáním larva nepřijímá potravu, před výletem i déle. Před výletem zastavuje dýchání, larva se vysunuje nad hladinu a dýchá thorakálními stigmaty. Pak vylézá nad hladinu, líhnutí trvá v průměru hodinu. Pak 1 - 2 hodiny trvá, než je imágo schopno letu, který je dokonalý až za další 1 - 2 dny. Podle typu zavěšení, polohy larvy při poslední m svlékání, podle průběhu líhnutí se rozlišují 4 typy líhnutí

Zygoptera

Zygoptera Calopterygidae - motýlicovití Calopteryx virgo - motýlice obecná - běžný druh tekoucích vod Calopteryx splendens - m. lesklá - hojný druh tekoucích vod, nížiny až podhůří

Zygoptera Lestidae - šídlatkovití Lestes viridis - šídlatka velká, běžný druh, hlavně stojaté vody Lestes sponsa - š. páskovaná, běžný druh stojatých vod, i v horách

Zygoptera Platycnemididae - šidélkovití Platycnemis pennipes - šidélko brvonohé, různé typy pomalu tekoucích i stojatých vod, citlivý ke znečištění

Zygoptera Coenagrionididae - šidélkovití Coenagrion puella - š. páskované běžně v různých typech hl. stojatých vod Enallagma cyathigerum - š. kroužkované - ubikvist, vyžaduje makrovegetaci Ischnura elegans - š. větší - mezotrofní až eutrofní stojaté či pomalu tekoucí vody, často ve vysokých počtech

Coenagrionididae - šidélkovití Pyrrhosoma nymphula – šidélko ruměnné - při březích pomalu tekoucích či stojatých bahnitých a rašelinných vod.

Anisoptera

Anisoptera Aeshnidae - šídlovití Aeshna juncea - šídlo sítinové - v kyselejší vodě, rašelinné tůně a podhorské slatiny, řídce. Aeshna grandis - š. velké - plošně větší stojaté vody, pomalé toky, rákosiny, běžný v nížinách a pahorkatinách Anax imperator - š. královské - až 6 cm, otevřené větší vodní plochy, dobrý letec, pionýrský druh,

Aeschna juncea samec Aeschna juncea samice

Gomphidae - klínatkovití Gomphus vulgatissimus - klínatka obecná Anisoptera Gomphidae - klínatkovití Gomphus vulgatissimus - klínatka obecná - hl. tekoucí vody, citlivý ke znečištění Cordulegaster boltonii - páskovec kroužkovaný - menší čisté toky spíše vyšších poloh Cordulegaster boltoni - exhuvie

Anisoptera Corduliidae - lesklicovití Somatochlora metallica - lesklice zelenavá - běžná hl. stojaté vody, eutrofní, dystrofní

Anisoptera Libellulidae - vážkovití Libellula depressa - vážka ploská - běžně, ve stojatých vodách i malých, v mírně tekoucích Sympetrum sanguineum - vážka rudá - běžně a masově v mírně tekoucích i stojatých vodách, včetně vysýchavých.