ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Mgr. Dobrá Jana VY_32_Inovace_1.1.15 Pohádka Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Dobrá Jana Název DUM: VY_32_Inovace_1.1.15 Pohádka Název sady: Český jazyk 4. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3577 Anotace: Materiál je určen k seznámení žáků 4. tříd se žánrem pohádka a dělením pohádek. Po výkladu žáci plní zadané úkoly. Materiál se dá využít při práci s interaktivní tabulí, multimice, v počítačové učebně nebo jako pracovní list.
pohádka Lidová a autorská
Pohádka Pohádka ( báchorka) je prozaický literární žánr, má poutavý děj a často v ní vystupují nadpřirozené bytosti (trpaslíci, víly, draci, čarodějnice). Ty pomáhají pohádkovým hrdinům, nebo s nimi musí hrdina bojovat, a přispívají k tomu, že nakonec dobro zvítězí nad zlem. Vypravování mělo ustálené náměty (plnění rozličných úkolů, získání odměny, potrestání špatných) a slovní obraty (úvodní a závěrečné formule). Obsažena byla i magika čísel (tři úkoly, sedmimílové boty, devatery hory). Pohádkami pronikají prvky mýtů (bájí), legend.
Lidová pohádka Lidová pohádka se v dávné minulosti šířila pouze ústním podáním mezi lidmi. Tyto pohádky v pozdější době zaznamenali a převyprávěli spisovatelé (např. B. Němcová, K. J. Erben, J. Š. Baar ). Pro lidovou pohádku je typické, že čas, místo, děj a postavy jsou neurčité, blíže nespecifikované. Motivy se stupňují (potok, řeka, moře). Používají se ustálené úvodní a závěrečné formule (Bylo, nebylo; Za devatero;…a zazvonil zvonec a pohádky je konec;… tak tam žijí dodnes). Postavy jsou buď kladné (třetí princ, Honza, chytrá dívka z lidu, Kašpárek), které jsou odměněny, nebo záporné (drak, zlý král, ježibaba), na které čeká spravedlivý trest. V lidových pohádkách se užívá i nářečí a lidového humoru ve formě dialogů.
Autorská pohádka Autorská(umělá, moderní) pohádka nevychází z námětů původních lidových pohádek, pouze se jimi někdy inspiruje, je celá vymyšlená autorem (např. R. Čechura, A. Mikulka, J. Nohavica, Z. Svěrák, M. Macourek, J. Werich, J. Karafiát, K. Čapek, V. Čtvrtek, J. Lada, J. Drda…). Autorská pohádka je psána přímo pro děti, proto většinou bývá lyričtější a poetičtější, než pohádka lidová. Nadpřirozené bytosti jsou polidštěny. Velký význam hraje humor a vlastní fantazie. Moderní pohádka vychází ze způsobu života člověka přítomnosti, upouští se od mýtických prvků a do fantazijního světa pronikají prvky realistické (např. auta, vlaky, telefony). Hrdiny mohou být děti, zvířata, i pohádkové bytosti chovající se jako děti, a obyčejní lidé (listonoš, policajt…).
Jaká je to pohádka, lidová nebo autorská? Znáš její název a autora? ? Václav Říha: Růženka – lidová ? Josef Čapek: Jak pejsek a kočička myli podlahu - autorská ? Jan Werich: Královna Koloběžka První – autorská ? Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula - autorská ? K. J. Erben: Pták Ohnivák a liška Ryška - lidová ? Božena Němcová: Čert a Káča - lidová
Doplníš správně křížovku?
Řešení Doplníš správně křížovku? Perníková chaloupka B. Němcová
Mýty, báje, legendy Mýty (báje) - vymyšlené příběhy vyprávějící o stvoření světa, o bozích, ale i o lidech (E. Petiška – Staré řecké báje a pověsti). Legendy – příběhy vyprávějící o životě, smrti, umučení a zázracích určitého světce či mučedníka, nebo svatého předmětu (legenda o sv. Václavovi, sv. Kříži ).
Použité zdroje JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 2010, ISBN 978-80-7289-145-0. ŘÍHA, Václav. Zvířátka a Petrovští. Praha: SNDK, 1959 WERICH, Jan. Fimfárum. Praha: Československý spisovatel, 1987, ISBN 22-001-87 ČAPEK, Josef. Povídání o pejskovi a kočičce. Praha: Albatros, 1979, ISBN 13-707-79 ERBEN, Karel Jaromír. České pohádky. Praha: SNDK, 1967, ISBN 13-154-67 Pohádky Boženy Němcové. Praha: SNDK, 1951 VANČURA, Vladislav. Kubula a Kuba Kubikula. Praha: Albatros, 1997, ISBN 80-00-00481-X Kolekce obrázků: www.office.microsoft.com Vlastní diplomová práce