NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov AUTOR: Marcela Schmiedhamerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_18_Vlastivěda 4.ročník TEMA: Středověká města. ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/21.1262

Anotace: Prezentace je určena k seznámení žáků s učivem o středověkých městech, jakým způsobem byla města ve středověku zakládána, jak lidé ve středověkých městech žili, jak se lišily jednotlivé vrstvy obyvatel podle majetku, jaká byla hygiena středověkých měst.

Jak to vypadalo v městských domech? Středověká města Zakládání měst Většina našich dnešních měst byla založena za vlády Přemyslovců. Města byla zakládána na místech řemeslnických osad, v podhradí nebo na křižovatkách obchodních cest. Nejbohatší měšťané si vybudovali honosné domy ve středu města na náměstí s tržištěm a městským kostelem. Dále od náměstí byly domy chudší a prostší. Jak to vypadalo v městských domech? V přízemí městského domu byl průjezd vedoucí na dvůr. Vedle něj měl řemeslník dílnu, kde zhotovoval své výrobky a prodával zákazníkům. Nábytku bylo málo a nebyl příliš pohodlný- stoly, lavice, postele většinou široké, aby na nich mohlo spát více osob. Nákladnější kusy nábytku byly truhlice, do kterých se ukládaly šaty, nádobí, peníze a šperky. Vařilo se na otevřeném ohni.

Měšťané Na ulicích měst Nejbohatší obyvatele města byli patriciové, kteří bohatli z obchodu, výnosných řemesel a těžby stříbra. Měli vliv na správu města. Další skupina měšťanů byli řemeslníci a obchodníci – ve městě vlastnili dům a měli právo provozovat řemeslo a obchod. Ve městě žili také ti, kteří neměli žádný majetek - městská chudina, sloužili u bohatých měšťanů, byli pomocníky v řemeslných dílnách. Nejhůře na tom byli tuláci, žebráci a mrzáci, kteří byli odkázáni na žebrotu a soucit ostatních. Na ulicích měst Na ulicích města se každý týden konaly městské trhy a dvakrát do roka byly pořádány velké trhy- jarmarky. Na tržišti prodávali své výrobky domácí řemeslníci, nebo zboží přiváželi kupci ze vzdálenějších měst. Na tržiště přicházeli i vesničané, aby zde prodali svou úrodu a domácí zvířata. Velký zájem vzbuzovali kupci z ciziny, kteří přiváželi vzácné sukno, hedvábí, koření, mořské ryby a sůl. Na ulicích bylo často vidět hromady hnoje i odpadky vyhazované z domu. Nečistota a špatná hygiena ve městech byla příčinou mnoha nemocí, které lidé ještě neuměli léčit

Městská řemesla Městské lázně Hlavním zaměstnáním měšťanů se stala řemesla. Nejpočetnější mezi řemeslníky byli ti, kteří vyráběli věci každodenní potřeby- pekaři, řezníci, mlynáři a pivovarníci. Dále řemeslníci, kteří zhotovovali oblečení a obuv- tkalci, soukeníci, krejčí a ševci. Ve městech bylo stále co stavět, proto bylo hodně tesařů, zedníků a pokrývačů. Železo se zpracovávalo v kovárnách a dalších řemeslných dílnách, kde pracovali kováři, mečíři, helmíři. Městské lázně Městské lázně byly pro měšťany jediným místem, kde mohli pečovat o svou tělesnou čistotu, ve svých domech neměli vybavení na důkladné mytí. Ke koupelím se užívaly velké dřevěné kádě, na peci se ohřívaly velké kameny a když se rozpálily, polévaly se studenou vodou – vzniklá pára vytvořila lázeň podobnou dnešní sauně.

Použité zdroje: /citace 2012-10-7 / Obrázky byly vytvořeny v otevřené galerii Microsoft Office. Text je vytvořen autorem materiálu.