Regulační teorie, od fordistické dělby práce k flexibilní výrobě
Regulační teorie Na základě výzkumu růstu a krizí se snaží objasnit reprodukci kapitalistického systému tato reprodukce se podle této teorie uskutečňuje v podobě po sobě následujících „režimů akumulace“, z každý se vyznačuje specifickou formou „sociální regulace“. Specifický výrobní model a režim akumulace = přizpůsobování mezi poptávkou a systémem výroby, specifický výrobní model (způsob organizace a řízení výroby a práce), makroekonomické vztahy mezi výrobou a spotřebou Specifický působ sociální regulace – každý režim má vlastní způsob regulace – tj. soubor ekonomických, sociálních a ideologických (institucionalizovaných) mechanismů, které zajišťují stabilitu tohoto režimu akumulace (pravidla konkurence a tvorby peněz, úloha státu, zapojení do mezinárodní dělby práce, mzdové vztahy – typy zaměstnanosti, způsob tvorby mezd apod.)
Konkurenční ekonomika 19. století Dokonalá konkurence ve většině odvětvích, převaha malých podniků na atomizovaných trzích, nízký stupeň organizovanosti zaměstnanců, odbory, průmyslové a obchodní sdružení a komory teprve vznikají; Vedoucí průmyslová odvětví – textilní, oděvní, hutnický, těžký (uhelný, kovozpracující, ocelářský a chemický) – v nich docházelo k technologickému pokroku Role státu se omezovala na přípravu nutné infrastruktury (železnice, silnice), vodní a energetické hospodářství, zdravotnictví, školství Systém sociální regulace – liberální a neintervenční Ekonomika expandovala využíváním dodatečných výrobních faktorů a rozšiřováním výroby do nových odvětví a zemí = extenzívní akumulace Prostorová organizace – silná tendence k aglomeraci (specializace regionálních ekonomik), protože slabě rozvinutá doprava a také dlouhý pracovní den (prostorová blízkost továren a bydlení)
Fordismus Dominantní akumulační režim – fordismus + keynesiánská regulace Vysoký nárůst produktivity práce díky rozvinuté dělbě práce při pásové výrobě růst produktivity = růst mezd = růst spotřeby
Srovnání fordismu a postfordismu s tzv. flexibilní akumulací
Nově industrializované prostory „new industrial spaces“
Kvalitativní zhodnocení vybraných faktorů, které vedly ke vzniku 10 nejvýznamnějších high-tech regionů světa