Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: VY_32_INOVACE_17-08_Půda Autor: Mgr. Věra Vlková Ročník: 9. Datum vytvoření: 7. 4. 2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Vlková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematická oblast: Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět: Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují se vznikem a složením půdy, s půdními druhy, půdními typy, s půdotvornými činiteli a s jejich působením. Klíčová slova: půda, matečná hornina, podnebí, povaha terénu, podzemní voda, písčité půdy, hlinité půdy, jílové půdy, černozemě, hnědozemě, rendziny, podzolové půdy Druh učebního materiálu: prezentace

Půda, vznik půdy půdy vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru, půdy vznikly působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a ústrojné hmoty; nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost, ta závisí na množství vody, vzduchu a živin, tj. látek, které z ní čerpají rostliny; věda, která se zabývá zkoumáním půdy se nazývá pedologie; 1

Půda, vznik půdy půda vzniká z původně nezvětralé matečné horniny, která může být původu vyvřelého, usazeného či přeměněného, ta se zvětráváním mění v půdotvorný substrát, půdotvornými činiteli se půdotvorný substrát mění v půdu; při vzniku půd se rozlišují tři vývojová stádia půdy: zvětrávání matečné horniny, vznik půdotvorného substrátu, vznik půdy jako výsledek činnosti všech půdotvorných činitelů; 2 Orba

Půdotvorní činitelé a jejich působení 1. MATEČNÁ HORNINA pro vlastnosti půdy je určující chemické složení nerostů – obsah chemických prvků –, které v ní vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další vlastnosti, např. barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch; 2. PODNEBÍ určujícími prvky jsou: teplota; množství srážek; poměr srážek a výparů; 3

nadmořská výška (má vliv na teplotu a množství srážek); 3. POVAHA TERÉNU nadmořská výška (má vliv na teplotu a množství srážek); orientace svahů ke světovým stranám (ovlivňují teplotu půdy a také výpad vody); 4. PODZEMNÍ VODA při vysoké hladině podzemní vody vzlínají a odpařovaná voda vynáší drobné jílovité částice půdy; půdy jsou pak podmáčené, mají málo půdního vzduchu, kořeny rostlin nemohou dýchat; 4

5. ČAS půdotvorní činitelé působí většinou pomalu a jejich činnost se projeví až za velmi dlouhou dobu; 6. ORGANISMY rozkládají organickou hmotu v humus a ovlivňují jeho množství v půdě, mají vliv na teplotu a vlhkost půdy, humus je důležitou podmínkou půdní úrodnosti; 5 Kozí Hřbety

7. ČLOVĚK zasahuje do půdotvorného procesu např. orbou, hnojením, kácením stromů, osevními postupy, stavbou komunikací apod.; 6 Orba

Složení a vlastnosti půd plynná složka – je tvořena půdním vzduchem, vodní párou a plynnými sloučeninami, které vznikají při rozkladu organických látek v humus; kapalná složka – je tvořena půdním roztokem, pohyb půdního roztoku je ovlivňován zemskou tíží, kapilární vzlínavostí a vypařováním; pevná složka – má podíl anorganický a organický; 7

VLASTNOSTI PŮDY nejvýznamnější fyzikální vlastností půdy je její struktura, tak je dána seskupením a spojováním půdních částic do shluků a hrudek, částice jsou spojovány tmelícími látkami; v půdě vznikají póry různé velikosti a průměru, které jsou vyplněny vodou a vzduchem, soubor pórů v půdě označujeme pórovitost; z chemických vlastností je nejdůležitější reakce půdního roztoku, která může být kyselá, neutrální nebo zásaditá; 8

Třídění půd K základním půdním druhům patří: písčité půdy (lehké) – obsahují hlavní křemen, vyskytují se na vátých píscích a pískovcích, obsahují málo humusu, špatně zadržují vodu; hlinité půdy (střední) – mají přiměřené množství humusu a stejný podíl písku a jílu, jsou rozšířeny v nižších nadmořských výškách, zemědělsky jsou výhodné; jílovité půdy (těžké) – mají hodně jílovitých částic, jsou málo provzdušněné a obtížně zpracovatelné; 9

K základním půdním typům patří: ČERNOZEMĚ – jsou na sprašových pokryvech do 300–400 m nadmořské výšky, reakce půdního roztoku je neutrální nebo slabě zásaditá, jsou bohaté humusem, vhodné pro pěstování pšenice a cukrovky, zeleniny, jsou to půdy velmi úrodné; HNĚDÉ PŮDY – v ČR jsou nejrozšířenější, jsou to půdy mírného podnebného pásu, které se vyskytují v různých nadmořských výškách s výjimkou horských oblastí, jsou méně úrodně než černozemě; 10

3. RENDZINY vznikají na vápenatých nebo dolomitových substrátech v teplých i chladných oblastech, často se vyskytují v krasových územích, mají sice velký obsah vápenatých iontů, ale poměrně tenkou humusovou vrstvu; 4. PODZOLOVÉ PŮDY vyskytují se v nadmořských výškách 400–1500 m na kyselých horninách, jejich svrchní humusový horizont je vyluhován vlivem častějších atmosférických srážek, jsou to půdy nepříliš úrodné, ve vyšších polohách jsou zalesněny, v nižších polohách jsou vhodné pro pěstování plodin méně náročných na živiny (brambory); 11

Opakování Jmenuj všechny půdotvorné činitele. Matečná hornina, podnebí, povaha terénu, podzemní voda, čas, organismy, člověk. Z jakých tří složek se skládá půda? Písčité půdy, hlinité půdy, jílovité půdy. Jmenuj půdní druhy. Jmenuj půdní typy. Černozemě, hnědé půdy, rendziny, podzolové půdy.

Opakování Jmenuj určující prvky podnebí. Teplota, množství srážek, poměr srážek a výparů. Která z půd se řadí mezi nejúrodnější? Černozemě. Jmenuj půdotvorné činitele. Matečná hornina, podnebí, povaha terénu, podzemní voda, čas, organizmy, člověk.

Použité zdroje: LoessVicksburg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:LoessVicksburg.jpg Plowing ecomat. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plowing_ecomat.jpg Alpine flora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2006 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alpine_flora.png Cave Kungurskaya lake 0135. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2009 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cave_Kungurskaya_lake_0135.JPG Kozí hřbety2. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koz%C3%AD_h%C5%99bety2.JPG Vierscharige wentelploeg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vierscharige_wentelploeg.jpg Soil profile. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2004 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Soil_profile.jpg Pole v Polsku uzka s mezemi. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2007 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pole_v_Polsku_uzka_s_mezemi.jpg BrownSoil. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2007 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BrownSoil.jpg Black dirt in Black Dirt Region. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2008 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Black_dirt_in_Black_Dirt_Region.jpg Podzol. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2008 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Podzol.jpg