NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2880 ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁZEV A ČÍSLO MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_02_S09-Čj-7 VYTVOŘENO: leden 2013 AUTOR: Naděžda Rauchová VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace VZDĚLÁVACÍ OBOR: Český jazyk a literatura SADA: Český jazyk pro 7. ročník NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Naše nejstarší kroniky II.

ANOTACE: Materiál slouží k seznámení s literárním útvarem kronika, s podobou kroniky v současnosti, k seznámení s nejstarší česky psanou kronikou. OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Žák aktivně pracuje s textem nejstarší česky psané kroniky, sleduje vývoj spisovné češtiny, porovnává se současným zpracováním českých pověstí. ROČNÍK: 7. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace s aktivním doplňováním STUPEŇ A TYP VZDĚLÁVÁNÍ: Základní vzdělávání - druhý stupeň POMŮCKY: Sešit, barevné fixy. CÍL – INOVACE: Podporuje aktivní zopakování,procvičování učiva s využitím interaktivní tabule METODICKÉ POKYNY: Žáci doplňují myšlenkovou mapu pomocí pera

Naše nejstarší kroniky II. Český jazyk – 7. ročník

Poznej autora a název díla: 5 bodů 4 body 3 body 2 body 1 bod Sultán Viktorka paní kněžna Hortenzie Staré bělidlo pět kamarádů koloniál vosy a med Zilvar z chudobince Petr Bajza benátský kupec Tataři Čína chán Kublaj cestopis jezero smrt dítěte neposlušná dcera balada pohádková bytost rabín pražská pověst plíšek umělý člověk Golem

Poznáváme naše nejstarší kroniky, ale vznikají kroniky i dnes? naše škola vede kroniku od školního roku 1946/1947

Dalimilova kronika – co o ní víme? Neznámý. Jméno Dalimil použil až v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan. Autor: Hájkova kronika má stejný název jako naše nejstarší kronika ……………………… Začíná příchodem Slovanů a končí rokem 1526, kdy …………………………

Jazyk: Je psaná česky a ve verších. Ot knězě Břěcislava, zětě ciesařova Po tom kněz Oldřich s světa snide, syn jeho Břěcislav na kniežěcí stolec vznide. Toho času Otta bielý ciesařem bieše, ten dcerku krásnú velmi jmieše, tej krásě divit sě kniežata k dvoru jezdiechu a již po všem světu o jejie krásě mluviechu. Té v klášteřě světsky chováchu a tomu klášteru Sviň Brod řiekáchu. Když kněz Břěcislav ji tu vzvědě, mezi panici takto povědě: „Nebo té dievky dobudu, nebo svého života zbudu!“

Co víš o knížeti Oldřichovi? Jak se jmenovala dívka, kterou unesl kníže Břetislav? Do kláštera jěde jezdecky, ale klášter vybi vojensky. Jitka ciesařovně diechu. A když Čechy v klášter jdiechu, Jitka v šarlatnéj kapici skry sě za oltářem v kaplici. Kněz Jitku z káštera vyvede a po tom s ní na kóň vsěde. Kronikářský omyl: OtaBílý nebyl císař, ale vévoda, Jitka nebyla jeho dcerou, ale sestrou.

Kronika obsahuje i městské a erbovní pověsti. Obsah kroniky Příchod Slovanů na naše území Stavba babylónské věže Krokovy dcery, dívčí válka Přemyslovská knížata Vláda Lucemburků 1314 Historicky je nejcennější opět poslední část kroniky – období vlády Lucemburků Kronika obsahuje i městské a erbovní pověsti.

Dalimilova kronika – shrnutí Neznámý. Jméno Dalimil použil až v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan. Autor: čeština Jazyk: Začíná stavbou babylónské věže, nejstaršími českými pověstmi o praotci Čechovi, dívčí válce a končí rokem 1314 – vládou Lucemburků. Doba: Psaná ve verších, obsahuje řadu městských a erbovních pověstí. Styl:

Ilustrace – www.office.microsoft.com Použité materiály: Texty vlastní Ilustrace – www.office.microsoft.com http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vaclav_Hajek_z_Libocan_1861.jpg