Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_JAKO_OBCAN_16 Volební systémy Téma sady: Člověk jako občan Obor, ročník: Veřejnosprávní činnost, Sociální činnost, 3. ročník Datum vytvoření: červenec 2013 Anotace: Volební systém většinový, volební systém poměrný, výhody a nevýhody volebních systémů, volební lístek, preferenční hlasy Metodický obsah: Výklad nového učiva

Volby a volební systémy volby – akt, při kterém oprávnění voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů volební systém - ústavou či zákonem stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů podle toho, jak jsou získaným hlasům přidělovány mandáty, rozlišujeme dva základní volební systémy: většinový a poměrný

Většinový volební systém Většinový systém (majoritní) mandát připadne tomu, kdo získá většinu hlasů v obvodu hlasuje se pro konkrétní kandidáty volební obvody bývají malé, nejčastěji jednomandátové většinový systém se dále dělí na: Relativní Absolutní

Většinový volební systém - relativní mandát získá kandidát s největším počtem hlasů hned v prvním kole nemusí dostat více než 50% hlasů tento systém vede k bipartismu (systému dvou stran) a jednobarevné vládě menší strany nemají šanci získat většinu např. parlamentní volby ve Velké Británii

Většinový volební systém - absolutní pro vítězství je nutný zisk více než 50% hlasů v 1. kole pokud nikdo nezíská v 1. kole nadpoloviční většinu, postupují do 2. kola nejčastěji dva kandidáti s největším počtem hlasů např. volby do Senátu Parlamentu ČR, volba Prezidenta ČR od r. 2013

Výhody a nevýhody většinového systému snadné utvoření parlamentní většiny (často jen 2 strany) sepětí kandidáta s obvodem vzniká stabilní vláda kontrolovaná jednotnou opozicí Nevýhody menšinové názory nejsou zastoupeny znevýhodnění malých a nových stran

Poměrný volební systém Poměrný volební systém (proporciální) odráží nejpřesněji názory veřejnosti strana získá přibližně stejné procento mandátů jako hlasů vede k systému více stran (k multipartismu) volí se obvykle kandidátní listiny politických stran a hnutí např. volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Poměrný volební systém přílišnému tříštění politických sil se zamezuje minimální hranicí počtu hlasů pro dosažení mandátů v ČR musí strana získat minimálně 5% hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny je dána také možnost udělovat vybraným kandidátům preferenční hlasy a tím ovlivnit jejich pořadí na kandidátních listinách

Výhody a nevýhody poměrného systému přesně odráží složení společnosti umožňuje vstup nových stran do politiky umožňuje reprezentaci menšinových názorů Nevýhody vznikají obvykle koaliční, méně stabilní vlády volič volí kandidátské listiny do parlamentu často pronikají extremistické strany

Volební lístek do poslanecké sněmovny Obr. 1 Volební lístek do poslanecké sněmovny KČ [1]

Volební lístek do poslanecké sněmovny Obr. 2 Volební lístek do poslanecké sněmovny PB [2]

Zdroje Použité obrázky [1] Wikimedia Commons [online]. 2010 [cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koruna_%C4%8Cesk%C3%A1_Praha_2010.jpg [2] Wikimedia Commons [online]. 2010 [cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prav%C3%BD_blok_Praha_2010_(01).jpg Použitá literatura a jiné zdroje: BARTONÍČKOVÁ, K. a kol. Občanský a společenskovědní základ. Brno: Computer Press, 2011. EMMERT, F. a kol. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Didaktis, 2004.

Zdroje Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. Všechny neocitované kliparty a další grafické objekty jsou součástí prostředků výukového sw Smart Notebook a MS Office.