úvod a kartografická zobrazení kartografie i

KARTOGRAFIE věda, která se zabývá studiem a tvorbou map jejím úkolem je zobrazení povrchu Země (3D) do roviny (2D) → GLÓBUS = zmenšený model Země → MAPA = zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu měřítko mapy = poměr zmenšení určité vzdálenosti ve skutečnosti k téže vzdálenosti zobrazené na mapě

MĚŘÍTKO MAPY číselné, grafické, slovní

MĚŘÍTKO MAPY Úkol 1: Co v praxi znamená měřítko mapy 1 : 5 000? 1 cm na mapě = 5 000 cm ve skutečnosti → vzdálenost 1 cm na mapě odpovídá vzdálenosti 50 m ve skutečnosti

KARTOGRAFICKÉ ZOBRAZENÍ je matematický postup používaný k převodu povrchu Země do roviny zobrazovací plochy vzniká zkreslení → měřítko neplatí přesně na celé ploše mapy dělí se podle několika hledisek:

PODLE TVARU ZOBRAZOVACÍ PLOCHY azimutální zobrazení – rovina válcové zobrazení – plášť válce kuželové zobrazené – plášť kužele → mapa vznikne rozvinutím pláště válce nebo kužele do roviny

OBECNÁ KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ obraz poledníků a rovnoběžek odvozen složitými matematickými vzorci použití pro mapy světa

PODLE POLOHY ZOBRAZOVACÍ PLOCHY normální poloha – osa zobrazovací plochy prochází zemskou osou příčná poloha – osa zobrazovací plochy leží v rovině rovníku Země (┴ na zemskou osu) obecná poloha – osa zobrazovací plochy prochází středem Země, ale má libovolnou polohu, kromě dvou předchozích

ÚKOL Dvě místa A a B jsou od sebe vzdálena 15,4 km. Jaká je jejich vzdálenost na mapě v měřítku 1 : 25 000? X cm …………..1 540 000 cm 1 cm ………….. 25 000 cm 1 540 000 : 25 000 = 61,6 cm

PODLE TYPU ZKRESLENÍ úhlojevná zobrazení – nezkreslují úhly (→ zachovávají tvary), zkreslují délky a plochy plochojevná zobrazení – zachovávají plochy, zkreslují délky i úhly (tvary) délkojevná zobrazení – nezkreslují délky v určitém směru, zkreslují úhly a plochy vyrovnávací zobrazení – zkreslují všechno, ale přiměřeně

GEOGRAFICKÁ (ZEMĚPISNÁ) SÍŤ soubor poledníků a rovnoběžek zobrazených na mapě je to matematický základ mapy

TVAR ZEMĚPISNÉ SÍTĚ V NORMÁLNÍ POLOZE azimutální zobrazení poledníky = úsečky paprskovitě vybíhající z pólu rovnoběžky = soustředné kružnice se středem v pólu obrazem pólu je bod, obrazem rovníku je kružnice zkreslení narůstá směrem od pólu k rovníku nejlépe se hodí pro mapy polárních oblastí

TVAR ZEMĚPISNÉ SÍTĚ V NORMÁLNÍ POLOZE válcové zobrazení poledníky a rovnoběžky jsou na sebe ┴ obrazem pólu i rovníku je úsečka se stejnou délkou zkreslení narůstá směrem od rovníku k oběma pólům nejlépe se hodí pro mapy oblastí ležících podél rovníku

TVAR ZEMĚPISNÉ SÍTĚ V NORMÁLNÍ POLOZE kuželové zobrazení poledníky = paprskovitě uspořádané úsečky rovnoběžky = kruhové výseče obrazem pólu i rovníku je kruhová výseč zkreslení narůstá směrem od pólu k rovníku nejlépe se hodí pro mapy oblastí ve středních zeměpisných šířkách

TVAR ZEMĚPISNÉ SÍTĚ obecná zobrazení poledníky a rovnoběžky mají různé tvary

Bibliografie: Olomouc a okolí. 1.vydání. Brno : Geodezie, 1998. 1 mapa. Egsc.usgs.gov [online]. 2010 [cit. 2011-05-19]. Map projections. Dostupné z WWW: <http://egsc.usgs.gov/isb/pubs/MapProjections/projections.html>. DEMEK, Jaromír; VOŽENÍLEK, Vít; VYSOUDIL, Moroslav. Geografie 1 pro střední školy : Fyzickogeografická část. 1. vydání. Praha : SPN, 2001. 94 s. ISBN 80-85937-73-5. Wikimedia.org [online]. 2010 [cit. 2011-05-19]. Map projections. Dostupné z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Map_projections?uselang=cs>. BIČÍK, Ivan, et al. Příroda alidé Země : Učebnice zeměpisu pro střední školy. 2. vydání. Praha : Česká geografická společnost, 2008. 135 s. ISBN 978-80-86034-73-7. ŠTULC, Miloslav; PŘÍHODA, Pavel; SRBOVÁ, Hana. Přírodní obraz Země : Pro 1. ročník gymnázia. 2. vydání. Praha : Fortuna, 1998. 151 s. ISBN 80-7168-489-9.