ŠKOLA: Gymnázium Lovosice AUTOR: Mgr. Radmila Vorasická NÁZEV: VY_32_INOVACE_5C_05_Řím TÉMA: Dějiny umění ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1073 DATUM TVORBY: 9.11.2013

Řím Oktavián – Augustus (Gaius Iulius Caesar Octavianus)

Anotace Materiál slouží jako osnova výkladu učitele, podklad k tvorbě zápisků žáka, pro utřídění a strukturaci poznatků o starověkém římském umění Interaktivní odkazy jsou funkční i bez on-line připojení, kliknutím na obrázek se vrátíte zpět do prezentace K některým obrázkům je formou animace připojen text Materiál je zakončen krátkým testem – správné odpovědi se zabarví zeleně, špatné červeně - a poznávací soutěží Podporuje mezipředmětové vztahy (výtvarná výchova, český jazyk, dějepis, zeměpis) Je primárně určen pro předmět výtvarná výchova v 1.ročníku gymnázia a kvintě

Řím - Historie založen před více než 2 700 lety (podle římské tradice se tak stalo 21. dubna 753 př. n. l.) podle pověsti založen Romulem a Remem osídlení na území Říma doloženo již v 16.století př.n.l., to znamená v době bronzové, pahorky Palatin a Kapitol v 9. století základ Říma jako sídliště městského typu Velký vliv – Etruskové (kol. 8.-4. stol.př.n.l.) oblast Toskánska – městské státy vlčice kapitolská, portréty, hrobky, domy s atriem, chrámy, nástěnné malby a sousoší z hrobek, zlatnictví

Charakteristika Vynikající stavitelé technických staveb Ctili řecké umění, mnoho převzali od Etrusků Království, republika, císařství Obrovský rozsah říše s propracovanou správou 395 říše rozdělena na východní a západní 476 – zánik říše západořímské - počátek středověku Východořímská říše dobyta 1453 Turky

Architektura Vychází z řecké a etruské, avšak zcela nové typy staveb i stavebních technologií Typické prvky: plná zeď, kámen, cihly, beton, litý beton, klenba, sloup s archivoltou (obloukem) Vynikají zejména v užitkových stavbách Inspirace pro většinu pozdějších uměleckých slohů

Typy staveb Chrámy - vysoká podezdívka se sloupy na užších stranách, na delších polosloupy Nejpokročilejší – Pantheon kopule (43m) Divadla – stoupající hlediště na podpůrných zdech, scaena členěna sloupy, výklenky a sochami – Orange, Arles - Francie Cirky – elipsovitá sportoviště – jízdní závody (Circus maximus – Řím) Paláce – Palatinum – Řím, Diokleciánův palác – Split Vily – Hadrianova vila v Tivoli Obytné domy – Pompeje

Typy staveb Užitkové stavby: Baziliky – Maxenciova bazilika Termy – součástí přednáškové a divadelní sály, čítárny, tělocvičny, kolonády, obchody, nádvoří, parky… - Diokleciánovy lázně Amfiteátry – elipsový půdorys – slouží gladiátorským hrám, bojům se zvířaty Vespasiánův amfiteátr Koloseum - stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana, dokončena v roce 80 n. l. za vlády jeho syna Tita Pompeje, Pula, Nimes, Arles…

Typy staveb Mauzolea – hrobky – Hadriánovo – Andělský hrad Řím Vítězné oblouky – Titův, Konstantinův Vítězné sloupy – Trajánův – Řím Silnice – bohatá síť – celkem 90 000 km - Via Apia Mosty, viadukty, akvadukty Kanály – odpadová voda - cloaca maxima Fóra – náměstí – Forum romanum

Sochařství Dovoz řeckých originálů Římští sochaři vytvářejí kopie řeckých soch Vynikají v portrétu a tvorbě historických reliéfů Podobizny republikánského období – střízlivý realismus V době císařství – idealizace, připodobnění k bohům

Sochařství Hlavy, busty, postavy v životní velikosti, jezdecké portrétní sochy Později pod vlivem křesťanství schematizace Historické reliéfy – vítězství v bojích – Titův vítězný oblouk - tažení do Jeruzaléma Trajánův sloup – bitva s Dáky

Malířství Fresky, mozaiky, enkaustika, deskové a knižní malby Pompeje, Herkulaneum – 79 n.l. – výbuch sopky Vesuv – Pompeje objeveny už kol. roku 1 600 Iluzivnost malby, napodobení obložení mramorem a dřevem, iluze otevření stěny do prostoru (příroda), iluzivní průhledy do dalších prostor, dekorativní girlandy, figurální výjevy, obrazy malovány do rámů jako závěsné Vila mysterií - Pompeje Bitva u Issu – 170 př.n.l. – vítězství Alexandra Velikého nad Dareem III.

Která tvrzení jsou správná? Římané vynikají jako stavitelé praktických staveb. Jednou z nejvýraznějších architektonických památek je Parthenon. Vespasiánův amfiteátr je známý také pod názvem Koloseum. Římané často kopírovali řecké sochy, vytvářeli je však oproti originálům především z mramoru. O běžném životě tehdejší doby se dozvídáme mnohé z pompejských vykopávek. Pompeje byly zničeny r. 79 při výbuchu sopky Etny.

Poznejte architektonická díla: 3 1 2 3.Akvadukt Segovia - Španělsko 4 2.Maxenciova bazilika - Řím 1.Trajánův sloup - Řím 4.Pantheon - Řím

Poznejte umělecká díla: 4 1 Kapitolská vlčice 2 Hadrianova vila Tivoli 3 Gaius Julius Caesar Augustus

Zdroje ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. Praha: Idea servis, 1996, ISBN 1866-034-96. NEZJIŠTĚN. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 9.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADm NIERMANN, Till. Wikimedia Commons [online]. [cit. 9.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Statue-Augustus.jpg GRANDMONT, Jean-Pol. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:0_Lupa_Capitolina_(2).JPG EINSTEIN, Norman. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Etruscan_civilization_map.png GERARDM. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/85/Banditaccia_Sarcofago_Degli_Sposi.jpg NEZJIŠTĚN. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etrusk%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD NEZNÁMÝ. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_dancing_man_from_the_painted_walls_of_the_tomb_of_the_Augurs_at_Tarquinia,_525-500_BCE,_Etruscan.jpg?uselang=cs SAUBER, Wolfgang. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ny_Carlsberg_Glyptothek_-_Etruskischergrab_Wandmalerei.jpg?uselang=cs

Zdroje CHRISTIANO 64. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Augusto_30aC_-_6dC_55%25CS_jpg.JPG?uselang=cs Pont du Gard – vlastní foto DODO; JITKA. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Byzanc-Justini%C3%A1n.png KILLINGZOE. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/07/Mappa_Impero_Romano.png KIŠEV, Ivajlo. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pantheon_Rome.JPG NEZJIŠTĚN. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pantheon MAILFAIT, Nicolas. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pantheon_rome.interior.jpg M. FROM ROME, Anthony. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Temple_of_portunus_front.jpg?uselang=cs NEZJIŠTĚN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Temple_of_vesta.jpg?uselang=cs ALEXANDER Z.. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Rome%2C_Forum_Romanum%2C_Basilica_of_Maxentius.jpg

Zdroje Arles – amfiteátr – vlastní foto – archiv autorky Nimes – amfiteátr – vlastní foto – archiv autorky ZIELINSKI, Konrad. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-panoramic.view.jpg?uselang=cs J, Karel. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum_Roma_2011_8.jpg?uselang=cs BEER, Scuba. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Colosseo_-_panoramica_-_Scuba_Beer.jpg WERNER, Berthold. Wikimedia Commons [online]. [cit. 10.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trier_Kaiserthermen_BW_4.JPG?uselang=cs STRZELECKI, Jerzy. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 13.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Roma06(js).jpg NEZJIŠTĚN. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 13.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Koloseum FCZARNOWSKI. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Castel_S-Angelo_2013e.jpg?uselang=cs ALEXANDER Z.. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ImageRomeArchofTitus02.jpg

Zdroje NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roma_Arch_of_Titus_inside.jpg BACH PEDERSEN, Gunnar. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Fra-titusbuen.jpg NEUVEDEN. Wikimedia KABEL, Matthias. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trajans_column_from_north.jpg RADOMIL. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Relief_Kolumna_Trajana.jpg MCPOLU. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vista-aerea-del-acueducto-de-Segovia.jpg E C JOHANSSON, Hans. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Forum_Romanum_panorama.jpg NEZJIŠTĚN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 14.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Villa_adriana_canopos.jpg ANCIENT GOTHS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Villa_Mystery_fresco.jpg?uselang=cs HERBST, Martin. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e5/Pompeji-VillaOfMysteries.jpg?uselang=cs

Zdroje BOLOGNINI, Stefano. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Affresco_romano_-_Pompei_-_arimaspe_e_grifo_1.JPG?uselang=cs RANIERI PANETTA, Marisa. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pompeii_-_House_VIII,_2,_16_-_MAN_120177.jpg?uselang=cs NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Napoli-museomosaico.jpg?uselang=cs MAGRIPPA. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alexandermosaic.jpg BOSSI, Andrew. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:0092_-_Wien_-_Kunsthistorisches_Museum_-_Gaius_Julius_Caesar.jpg LE GRAND, Louis. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kleopatra-VII.-Altes-Museum-Berlin1.jpg MCLECLAT. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jules_cesar.jpg CHIRITA, Christian. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roman_turtle_formation_on_trajan_column.jpg JASTROW. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Herakles_and_Telephos_Louvre_MR219.jpg LIPOWSKI, Shawn. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roman_Venus_Copy_of_Praxiteles_Front.jpg?uselang=cs NIERMANN, Till. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Statue-Augustus.jpg

Zdroje RIEGER, Wolfgang. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Villa-dei-misteri-pannel.jp.jpg?uselang=cs MOSBERNE01. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Villa-of-the-mysteries-fresco.jpg?uselang=cs ANDRÉ FRANTZ, Ricardo. Wikimedia Commons [online]. [cit. 16.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marcoaurelio30000.jpg Ulice v Pompejích – vlastní foto – archiv autorky Pompeje – vlastní foto – archiv autorky Forum romanum – vlastní foto – archiv autorky Titův vítězný oblouk – vlastní foto – archiv autorky

Koloseum Amphitheatrum Flavium, Colosseo- je elipsovitý amfiteátr v centru Říma. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za vlády jeho synaTita. Jméno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména Flavius . Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků kteří údajně mohli prostor opustit během 10 minut. Bylo užíváno ke gladiátorským zápasům, pořádaly se zde i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divokou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku začala být postupně využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně.

Římská vlčice – etruská bronzová plastika - pochází z 5 Římská vlčice – etruská bronzová plastika - pochází z 5. století před naším letopočtem. Pověstná dvojčata (Romulus a Rémus) byla doplněna až v době renesance - 15. stol)

Etrurie

Kamenné sousoší etruského sarkofágu

Nástěnná malba z hrobky – tančící Etrusk

Carlsberg Glyptothek, Copenhagen.Nástěnná malba z hrobky -

Mapa římského impéria za Augusta

Pont du Gard – Francie

Východořímská říše za Justiniána

Římská říše roku 395

Pantheon – průčelí chrámu Chrám nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu roku 27 př. n. l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (opaion) o průměru 9 m. Na stavbu kupole byl pravděpodobně vůbec poprvé použit beton.  Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Bernini je použil pro ohromný baldachýn v bazilice sv. Petra. Vstup do chrámu tvoří mohutný portikus s 16 žulovými sloupy s korintskými hlavicemi, který je jedinou dochovanou částí původní stavby z roku 27 př. n. l. (kromě tří sloupů vlevo, které jsou replikou ze 17. století). Sloupy jsou seřazeny do tří řad, přičemž v první je 8 sloupů, ve zbývajících dvou vždy po 4 sloupech. Na tympanonu je nápis zvěčňující jméno zakladatele chrámu

Interiér Pantheonu

Římské chrámy Maison carrée – Nimes – 1. st. Portův chrám – Řím – 1. st.

Maxenciova bazilika Forum romanum - Řím

Amfiteátr Arles - Francie

Amfiteátr Nimes - Francie

Koloseum - Vespasiánův amfiteátr Konstantinův vítězný oblouk - Řím Koloseum - interiér

Císařské lázně – Trier (Trevír)

Hadrianovo mauzoleum – Andělský hrad

Titův vítězný oblouk

Trajánův sloup

Via Appia

Akvadukt Segovia - Španělsko

Forum romanum

Hadrianova vila v Tivoli

Vila Mysterií

Vila mysterií - Pompeje

Mozaiky – Pompeje (Archeologické muzeum Neapol)

Caesar a Kleopatra

Trajánův sloup Po povrchu se vine celkem 190 m dlouhý figurální vlys, na němž jsou znázorněna Trajánova vítězství ve válkách proti Dákům, kteří v letech 101 a 105 vtrhli přes Dunaj do římské Moesie. Na realisticky zpracovaných reliéfech je asi 2500 postav a jednotlivé scény podrobně zobrazují římské vojáky i techniku, takže jsou důležitým pramenem studia starověku. Sloup je téměř 30 m vysoký (s podstavcem 38,4 m), je sestaven z 20 válcových bloků bílého kararského mramoru o průměru 3,7 m a o váze asi 40 t; vrchní blok váží asi 53,3 t. Uvnitř sloupu je v blocích vytesáno točité schodiště, které vede 185 stupni na plošinu na vrcholu. Schodiště osvětluje 43 štěrbinových okének. Na sloupu byla původně socha orla, později bronzová socha císaře, která ve středověku zmizela. Roku 1587dal papež Sixtus V. na vrcholek umístit sochu svatého Petra, která je tam dodnes.

Římské kopie řeckých soch Kopie z 1.–2 st. století n.l., řecký originál ze 4. stol. př.n.l. Herkules a Telephos - Louvre Venuše, římská kopie řeckého originálu od Praxitela - Getty Museum, Los Angeles. 

Římští císaři Octavianus - Augustus Jezdecká socha Marka Aurelia

Pompeje

Ulice v Pompejích

Forum romanum

Titův vítězný oblouk