www.zlinskedumy.cz Název školy Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Autor Ing. Zdeněk Pilka Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Chov a porod prasnic Stupeň a typ vzdělávání Střední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblast Chov zvířat Předmět Tematický okruh Chov velkých hospodářských zvířat Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 3. ročník Anotace Kvalitní chov a porod prasnic je nejdůležitější část chovu prasat Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Odchov prasniček, připuštění, porod Datum 3.2. 2014 www.zlinskedumy.cz

Kvalitní chov a porod prasnic je nejdůležitější část chovu prasat

VÝŽIVA PRASNIC RODÍCÍCH, KOJÍCÍCH, BŘEZÍCH A JALOVÝCH Kompletní krmná směs musí zajistit dostatek živin pro produkci, reprodukci a záchovu. V chovu prasnic jsou krmné směsi zkrmovány podle stádia březosti. Jde o kompletní krmné směsi pro prasnice březí a kojící. Přechod z krmné směsi pro prasnice březí na krmnou směs pro prasnice kojící je vhodné uskutečnit 10 až 14 dní před plánovaným termínem oprašení. Kompletní směs pro prasnice kojící (KPK) se v období před oprašením zkrmuje v množství 2,8 kg/prasnici a den. Přibližně 5 až 7 dní před oprašením se dávka směsi KPK sníží na 2,5 kg/prasnici a den. uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy.

Důvodem částečné restrikce před oprašením je minimalizovat riziko vzniku zažívacích problému, problémům při prašení, případně vzniku zánětu mléčné žlázy – mastitidy. V den porodu se obvykle krmná směs oprašené prasnici nezkrmuje. Od druhého dne se krmná směs opět zkrmuje. Dávka se pozvolna zvyšuje, a to až na původní dávku s přídavkem na každé narozené sele (přídavek 0,3 až 0,4 kg/na každé sele). Tedy dávku lze stanovit takto: prasnice, 13 narozených selat = 2,4 + 0,4 x 13 = 7,6 kg. Je nutné zdůraznit, že množství krmiva se řídí schopnosti prasnice takovéto množství přijmout. Prasnice, která mají nízký příjem krmiva je nutné nechat prohlédnout veterinárním lékařem (záněty dělohy, jiná onemocnění).

Prasnice březí V období březosti je cílem chovatele zajistit dostatek krmiva v odpovídající kvalitě, který zabezpečí vývoj vyvíjejících se plodů. Mimo to je nutné poznamenat, že krmná dávka musí splňovat také požadavky na záchovu, u prasniček pak je zde nutný přídavek na dokončení růstu. Krmení březích prasnic lze rozdělit na období první poloviny a druhé poloviny gestace. V prvních dvou třetinách březosti jsou prasnice krmeny restringovaně, tedy krmná dávka se pohybuje v rozmezí 2,1 až 2,5 kg/prasnici a den. Cílem tohoto opatření je eliminovat případnou embryonální mortalitu, potratovost. V poslední třetině se krmná dávky zvyšuje v závislosti na kondici prasnice o 10 až 20 %. Tedy průměrná krmná dávka se pohybuje okolo 2,4 kg/prasnici a den. Překrmování v období březosti je nežádoucí a má vliv na zdravotní stav prasnice.

POROD PRASNIČEK A PRASNIC Porod je dobou, která ukončuje nitroděložní vývoj plodů a dochází k jejich vypuzení. U prasnic porod nastává po 112 až 116 dnech březosti. Z pohledu faremního managementu a s ohledem na specifika novorozených selat je toto období jak pro prasnici, tak i pro selata velmi kritické. Stejně jako u ostatních druhů hospodářských zvířat - savců, je i porod prasnic členěn na tyto fáze: přípravné - vyšší neklid prasnice, nalévání vemínka, začínající kontrakce porodní - intenzivní kontrakce břišního lisu a dělohy, vypuzování selat, poporodní - začíná vypuzením posledního selete a následuje vypuzení placenty. děloha se následně tzv. "zčišťuje".

Jak poznat příznaky blížícího se porodu u prasnic: prasnice mění chování - změna chování souvisí s přípravou prasnice na porod, ta může využívat různé materiály (nejčastěji slámu) ke stavění hnízda, dále častěji vstává a ulehá, močí a kálí, vrtění ocásku, změny na mléčné žláze - mléčná žláza resp. její vemínka (lidově "cecíky" ) mění svůj objem, nalévají se mlékem, které může i odkapávat, prasnička i prasnice často ulehává na bok a chovatel může bezproblému hladit zejména její přední vemínka (fáze akceptace a jeden ze signálů, že prasnice je ochotná nechat sát selata mléko), kontrakce břišní - s blížícím se porodem jsou kontrakce břišního lisu a dělohy intenzivnější a při důkladném sledování jsou tyto vidět.. zprvu jsou intervaly mezi nápinkami delší, postupně se zkracují. Po narození prvního selete jsou intervaly mezi dalšími selaty cca 10 až 15 minut u prasniček a 15 až 20 minut u prasnic.

Co dále je dobré vědět o porodu prasniček a prasnic: klid při prašení - při porodu prasniček i prasnic by chovatel měl pracovat tiše a klidně. Zejména prasničky mohou být díky své nezkušenosti nervózní, proto se doporučuje zvýšený dohled chovatelem při prašení. asistence chovatele - asistence chovatele nebo ošetřovatele při prašení je v chovu prasat klíčová. Velmi často vlivem prodlužujících se porodů (prodlužování intervalu mezi vypuzovanými selaty je rizikem) se mohou rodit selata málo životaschopná nebo přidušená.

Kontrola selat selata je nutné kontrolovat ... již první sele je možné uchopit, ošetřit jej (zkrácením pupečního provazce na cca 3 cm), pupek ošetřit desinfekčním roztokem (pupek se do roztoku krátce ponoří) poté se sele přiloží ke struku (sání mléka působí na uvolňování oxytocinu a prasnice spouští mlezivo) dále je nutné sele položit ke zdroji tepla vyštipují se špičáky kupírují se ocásky – u prasat určených pro výkrm aplikuje se železo - Ferridextran

Zdroje a prameny 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3   2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.