Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Číslo projektu OP VK 1.5 25549863 Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a literatura (klíčová aktivita III/2) Téma Rozdělení jazyků Ročník 1. Jméno autora Mgr. Dušan Kráčmar Anotace Prezentace poskytuje základní přehled o rozdělení světových jazyků. Důraz je kladen na mezipředmětové vazby s geografií (prostorová rozšířenost). Podrobněji je pak rozebrána indoevropská jazyková rodina a její slovanská skupina. Datum tvorby 13. 9. 2012

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ © Dušan Kráčmar 2012

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ jazyk - systém znaků a zvuků, kterými se lidé dorozumívají, vyjadřují své myšlenky a city, pojmenovávají věci a akce jazyky jsou navzájem příbuzné – vyvíjely se ze společných prajazyků, jejichž dělením (díky lidským společnostem zdržujícím se v odlišných lokalitách) vznikaly nové jazyky, jde o takzvaný divergentní vývoj jazyků jazyky se však vždy (a v dnešním unifikujícím se světě zvlášť!) navzájem ovlivňují (přebírají navzájem slova, posouvají jejich smysl atd.), dochází k jejich sbližování – konvergentní vývoj jazyků

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ udává se, že na světě existuje asi 7 000 živých jazyků, toto číslo je však velmi sporné, neboť je velmi těžko zjistitelné (podobně jako u počtu národů – záleží vždy na přesné definici pojmu, která se ale velmi často liší, obtížně se např. rozlišuje mezi samostatným jazykem a nářečím - dialektem) mateřský jazyk – mnoho definicí, nejčastěji definován buď jako první osvojený jazyk nebo též jazyk, jehož prostřednictvím byla osoba vychovávána (mohou existovat i osoby se dvěma nebo dokonce i více mateřskými jazyky – sám takové lidi znám) světový jazyk – bývá takto označován jazyk, kterým (jako mateřským) hovoří více než 60 miliónů lidí (např. čínština, angličtina, španělština, francouzština, arabština, ruština atd.), udává se cca. 20 jazyků (čísla se opět liší)

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ JAZYKY SVĚTA údaje v tabulce hovoří o populaci, jež dotyčným jazykem hovoří jako mateřským (nikoli naučeným) vlajka se pak týká nejtypičtějšího státu, kde se danou řečí hovoří POZOR!!!

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ ROZŠÍŘENÍ NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH JAZYKŮ španělština čínština angličtina

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ TYPOLOGIE JAZYKŮ jazyky lze dělit podle několika hledisek, nejrozšířenější jsou např. morfologická (tvaroslovná), pravopisná nebo fonologická (zvuková stránka jazyka) podle původu – společných prajazyků – lze jazyky rozdělit do jazykových rodin jazyková rodina – skupina jazyků, které mají společného předchůdce, společný prajazyk, rodiny se pak dále dělí na jazykové skupiny, z nichž některé se ještě dále větví JAZYKOVÁ RODINA JAZYKOVÁ SKUPINA JAZYK čeština indoevropská slovanská

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ JAZYKOVÉ RODINY přesný počet jazykových rodin je opět obtížné určit – společný prajazyk je často sporný, je uměle rekonstruován, neboť o jeho existenci nejsou žádné prameny je však možno říci, že existují (včetně tzv. izolovaných jazyků) řádově desítky jazykových rodin nejvýznamnější jazykové rodiny indoevropská - viz další snímky semitohamitská – jazyky severní Afriky, východní Afriky a Arabského poloostrova (např. arabština, hebrejština, aramejština) čínsko-austroasijská – oblast Číny a poloostrova Zadní Indie (čínština) africká - saharská, střední a jižní Afrika (např. křovácké jazyky)

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ JAZYKOVÉ RODINY indoevropská indoevropská čínsko-austroasijská semitohamitská africká indoevropská

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA jazyková rodina rozsáhlých oblastí Evropy, Asie, Ameriky a Austrálie z hlediska plochy osídlené takto hovořící populací jde o nejrozšířenější jazykovou rodinu na světě Rozšíření indoevropských jazyků tmavě zelená - většina obyvatel hovoří indoevropským jazykem světle zelená - indoevropský jazyk je jedním z oficiálních státních jazyků

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ INDOEVROPSKÉ JAZYKY V EVROPĚ téměř ve všech státech Evropy hovoří většinová populace některým z indoevropských jazyků výjimkou (!!!) jsou následující jazyky maďarština, estonština, finština, laponština – patří mezi ugrofinské jazyky v uralské jazykové rodině baskičtina - tzv. izolovaný jazyk (viz předchozí snímky), hovoří s ním Baskové žijící při západní části hranice Francie a Španělska turečtina – patří do altajské jazykové rodiny (cca 3% území Turecka leží v Evropě)

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ EVROPA – INDOEVROPSKÉ A URALSKÉ JAZYKY V POROVNÁNÍ

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ EVROPA – INDOEVROPSKÉ A URALSKÉ JAZYKY V POROVNÁNÍ

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ INDOEVROPSKÉ JAZYKOVÉ SKUPINY V EVROPĚ germánské jazyky – němčina, angličtina, švédština, norština, vlámština, nizozemština, islandština románské jazyky – francouzština, španělština, katalánština, portugalština, italština, rumunština, moldavština, rétorománština (jazyk malé části populace ve Švýcarsku) keltské jazyky – irština, skotština, waleština, bretonština baltské jazyky - lotyština, litevština slovanské jazyky - viz další snímky řečtina (někdy označovaná jako helénský jazyk) albánština

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ SKUPINA západní slovanské jazyky – čeština, slovenština, polština, lužická srbština (téměř vymizelý jazyk na území dnešního Německa v okolí Budyšína a Zhořelce) východní slovanské jazyky - ruština, běloruština, ukrajinština jižní slovanské jazyky – bulharština, makedonština, slovinština, chorvatština, srbština

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ POROVNÁNÍ JAZYKŮ SLOVANSKÉ SKUPINY

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ POROVNÁNÍ JAZYKŮ SLOVANSKÉ SKUPINY POZOR NA OMYL! nejde o pohlavní zdrženlivost – polský název inzeruje nejlepší nabídku na trhu, proto není třeba hledat mezi jinými… nejde o záchod- nesmíte však kouřit… (slovinština) tohle je polský sklep (v ČR)… tohle je slovenská pivnica (v ČR)… a toto česká pivnice (na Slovensku…)

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ DĚKUJI ZA PORORNOST.

ROZDĚLENÍ JAZYKŮ ZDROJE MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj z českého jazyka. Praha: Didaktis, 2007, ISBN 8073580829. KOLEKTIV AUTORŮ. Český jazyk I-IV. Praha: SPN, 1984, ISBN NEUVEDENO. HANUS, M. - ŠÍDLO, L.. Školní atlas dnešního světa. Praha: Terra, 2011, ISBN 978-80-902282-6-9. KOLEKTIV AUTORŮ. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, 2004, ISBN 80-7011-730-3. AUTOR NEUVEDEN. Státní vlajky světa [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://www.statnivlajky.cz/kontinent/asie AUTOR NEUVEDEN. Státní vlajky světa [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://www.statnivlajky.cz/kontinent/evropa AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADn%C5%A1tina#mediaviewer/Soubor:New-Map-Sinophone_World.PNG SPITFIRE19. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9Bl%C5%A1tina#mediaviewer/Soubor:Map-Hispano.png IAMVERED. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Anglospeak%28800px%29.png AMIC. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jazykov%C3%A1_rodina#mediaviewer/Soubor:Human_Language_Families_Map_%28Wikipedia_CS%29.PNG BRIANSKI. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky#mediaviewer/Soubor:IE_countries.svg AUTOR NEUVEDEN. www.cedule.unas.cz [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://www.cedule.unas.cz/cedule.htm GROH, Honza. Wikimedia Commons [online]. [cit. 13.9.2012]. Dostupný na WWW: http://www.cedule.unas.cz/cedule.htm