Rozmanitost podmínek života na zemi

Tropický podnební pás Tropický podnebný pás neboli tropy či tropické šířky jsou oblasti s tropickým podnebím Slovo tropy má původ v řeckém tropos = obrat V tomto smyslu tvoří tropy jeden souvislý pás obepínající Zemi podél rovníku Tropy jsou také označovány jako „horký pás“, který leží mezi obratníky Raka a Kozoroha Je tu velké teplo a střídá se tu hodně počasí Průměrné měsíční teploty přesahují 18 °C Dělí se na tropický deštný les a savanu Tropický deštný les Nachází se v nižších nadmořských výškách s pravidelnými a hojnými dešťovými přeháňkami Při zemi je vlhkost 90 % přes den i v noci Teplota téměř vůbec nekolísá, málokdy je výkyv větší než 4-5°C V noci se teplota pohybuje okolo 21°C, ve dne se vyšplhá k 35°C Toto podnebí je velmi bohaté na různé organismy Za zvířata jmenujme například: Okapi, šimpanzi, orangutani, lenochodi nebo drobné vačice Z rostlin zde často nalezneme: liány, trávy a keře Nejrozsáhlejší tropický deštný les je Amazonský deštný prales, dále pak Konžský deštný prales nebo pralesy v Indii Savany Je přechod mezi stepí a lesem Vzniká tam, kde část roků silně prší a po dobu 3 - 8 měsíců neprší vůbec nebo jen zřídka V období sucha často dochází k požárům Rostlinstvo i zvířena jsou druhotně chudší než v tropickém deštném lese Typickou rostlinou je baobab nebo vysoké traviny Zvířata, které zde můžeme najít v Africe jsou například: žirafy, zebry, nosorožci, gazely, lvi, hyeny, slony, levharti nebo bůvoli V Australském savonovém lese nalezneme koaly, divoké psy dinga, klokany, vombaty Můžeme tu nalézt i různé ptáky jako andulky nebo papoušky kakadu

Tropický podnební pás Pouště Vznik poušťe Poušť je neúrodná oblast, která trpí nedostatkem vody Klasickým příkladem pouště je Sahara či Arabská poušť charakteristické je prudké střídání teplot: ve dne vedra až 40 °C, v noci prudké ochlazení Vznik poušťe Důvody pro vznik pouští jsou různé. Nejčastěji vznikají pouště kvůli: Tlakové výši – vzduch v tlakové výši se tlačí směrem dolů, postupně se otepluje a „nasává“ vlhkost, kterou následně odvádí pryč. Navíc tlaková výše brání, kvůli zvýšenému tlaku, vlhkému vzduchu od moří dostat se „dovnitř“. Příkladem může být Sahara. Srážkovému stínu – tento jev způsobují mohutná pohoří, jež doslova vyčnívají nad mraky a tím pádem tvoří jakousi stěnu. Toto lze pozorovat například u amerických Kordiller. U studených proudů – proudy ochlazují vzduch, jakmile se dostane nad teplou pevninu, začne se rozpínat. Pro vznik srážek je ale zapotřebí opačného procesu (ochlazování vzduchu). Zde se stačí podívat na mapu studených proudů (pouště při pobřeží Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie).

Mírný podnební pás PODNEBÍ Rostlinná společenstva Mírný podnebný pás neboli mírné šířky jsou oblasti s mírným podnebím Mírné šířky leží mezi oblastmi se subtropickým podnebím a oblastmi se subpolárním podnebím PODNEBÍ Střídají se zde čtyři roční období: jaro, léto, podzim, zima Podnebí se mění se vzdáleností od moře: a) vnitrozemské (kontinentální) – velké rozdíly mezi zimou a létem, léta suchá a teplá, zimy velmi chladné b) přímořské (oceánské) – menší rozdíly mezi zimou a létem, více srážek c) proměnlivé – počasí se střídá po několika dnech ( patří sem i Česká republika) Rostlinná společenstva Jehličnaté lesy (tajga) Smíšené a listnaté lesy Stepi Tajga nachází se na severním okraji mírného pásu Rostliny: smrk, borovice, jedle Živočichové: šelmy – medvěd, vlk, rys, puma (v Americe) navazují na tajgu, přecházejí do listnatých lesů Rostliny: dub, buk, bříza, javor Živočichové: srnec, jelen, liška, mnoho drobných hlodavců Stepi (prérie, pampy) ve vnitrozemí mírného pásu horká a suchá léta, velmi studené zimy rozlehlé travnaté pláně – stepi (v Evropě), prérie ( v Severní Americe), pampy ( v Jižní Americe) Rostliny: trávy Živočichové: divoký kůň, osel, antilopa, bizon V mírných šířkách se vyskytují smíšené lesy, jehličnaté lesy, a stepi, ale také pouště V mírných šířkách se pěstuje: pšenice, ječmen, žito, oves, brambory, cukrová řepa, vinná réva atd.

Studený podnební pás Podnebí Tundra Polární pustiny V nejsevernější části severní polokoule a v nejjižnější části polokoule se nacházejí studené pásy leží hlavně na území Kanady, Skandinávie a Ruska Podnebí Má dlouhé a velmi studené zimy a většinou nepříliš teplá léta. Léto (období s průměrnou měsíční teplotou minimálně 10 °C) trvá jeden až maximálně 3 měsíce a zima (období s průměrnou měsíční teplotou pod 0 °C) trvá 5 až 7 měsíců. Průměrná roční teplota je nižší než 0 °C a proto je zde trvale zmrzlá půda Tundra Tundra pochází z finského slova "tunturia", což znamená neúrodnou půdu, kterou tundra je Holá a někdy kamenitá půda podporuje pouze nízké rostoucích rostlin, jako mechy, vřesoviště a lišejníky V zimě je chladno a tma a v létě sníh taje a to jsou výborné podmínky pro začátky močálů, jezer, bažin a potoků, které přilákává tisíce hmyzu a přitahují mnoho různého ptactva Polární pustiny nazýváme území od polárních kruhů směrem k pólům - veškerý život je spojený s mořem - dlouhá zima, krátké léto (polární den a polární noc) Arktida území v Severním ledovém oceánu kolem severního pólu Antarktida území kolem jižního pólu Živočichové: tučňák lední medvěd lachtan mrož ptáci